Komentář ke čtyřem Evangeliím
Evangelium Pána Ježíše Krista
G008 Anděl oznamuje narození Pána Ježíše
Lukáš 1:26–38

Stáhnout PDF:
https://od.lk/f/MV8zNTU2MjU5OTBf
https://od.lk/fl/MV8xODI0MzMzNl8

Prosíme, sdílejte tyto webové stránky se všemi svými přáteli a rodinnými příslušníky. Děkujeme a Bůh vám žehnej.

Všechny novozákonní verše citované v tomto článku pocházejí z anglické verze English Majority Text Version a starozákonní verše z King James Version, pokud není uvedeno jinak.

Lukáš 1:26–38

26 V šestém měsíci byl anděl Gabriel poslán od “Boha do města v Galileji jménem Nazaret,
27 k panně zasnoubené muži jménem Josef, z domu Davidova. Jméno té panny bylo Marie.
28 Anděl k ní přišel a řekl: “Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán je s tebou; požehnaná jsi mezi ženami!“
29 Ona se nad jeho slovem velmi ulekla a uvažovala, co by to pozdravení mělo znamenat.
30 Anděl jí řekl: “Neboj se, Marie, neboť jsi nalezla milost u *Boha.
31 Hle, počneš v lůně a porodíš syna a dáš mu jméno JEŽÍŠ.
32 Bude veliký a bude nazýván Synem Nejvyššího; Pán “Bůh mu dá trůn jeho otce Davida.
33 Bude kralovat nad domem Jákobovým navěky a jeho království nebude konce.“
34 Marie řekla andělovi: “Jak se to stane, vždyť nepoznávám muže?“
35 Anděl jí odpověděl: “Duch svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní; proto také to svaté, co se narodí, bude nazváno Syn Boží.
36 A hle, i Alžběta, tvá příbuzná, počala syna ve svém stáří; a toto je již šestý měsíc té, která byla nazývána neplodnou.
37 Neboť u “Boha není nic nemožného.“
38 Marie řekla: “Hle, služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova.“ A anděl od ní odešel.

Evangelium Pána Ježíše Krista bylo uvedeno proroctvím anděla Gabriela o narození Jana Křtitele. Přibližně o šest měsíců později pokračovalo oznámením téhož anděla Gabriela Marii o narození Pána Ježíše.

Všimněme si tohoto detailu: Ohledně narození Jana Křtitele mluvil anděl k Zachariášovi, jeho otci. Jan Křtitel totiž patřil k linii Zachariáše, byl počat v lůně Alžběty skrze Zachariáše. Avšak ohledně narození Pána Ježíše mluvil anděl k Marii. Pán Ježíš byl člověkem, ale neměl žádného pozemského otce. Byl zplozen Bohem v lůně panny Marie. Podle těla patřil Pán Ježíš jak k Synu Božímu, tak k rodu ženy. Tím se naplnilo Boží proroctví vyslovené na počátku stvoření, hned po pádu a hříchu lidstva:

“Učiním nepřátelství mezi tebou a ženou, mezi semenem tvým a semenem jejím; ono ti rozdrtí hlavu a ty mu rozdrtíš patu.“
(Genesis 3:15)

V této lekci budeme studovat význam každého verše v Lukáši 1:26–38, který zaznamenává oznámení anděla Gabriela Marii o narození Pána Ježíše.

Lukáš 1:26–27

“Šestý měsíc“ se vztahuje k šestému měsíci od chvíle, kdy Alžběta počala Jana Křtitele. Jakmile se dozvěděla, že je těhotná, skrývala se pět měsíců, snad aby se oddělila k obecenství s Pánem, rozjímala o zvláštní milosti, kterou jí Bůh udělil, a aby Ho oslavovala a děkovala Mu. Když její těhotenství vstoupilo do šestého měsíce, Bůh znovu poslal anděla Gabriela do města Nazaret, aby se setkal s Marií a oznámil narození Pána Ježíše. Marie byla příbuzná Alžběty. Marie byla příbuznou Alžběty. Je možné, že Marie byla Alžbětinou sestřenicí z matčiny strany. Mariin otec se jmenoval Héli a pocházel z kmene Judova, avšak je možné, že Mariina matka byla sestrou buď Alžbětina otce, nebo matky, kteří pocházeli z kmene Lévi.

Nazaret byl malé město v jižní části Galileje (nazývané také Dolní Galilea). Název “Nazaret“ (G3478) znamená „ten, kdo je střežen“ nebo „střežené místo“. Název “Galilea“ (G1056) pochází z hebrejštiny a znamená “kruh“ nebo “cyklus“.

Nazaret se nacházel asi 24 km jihozápadně od Galilejského jezera, přibližně 5,6 km jihozápadně od Kány a asi 37 km východně od Středozemního moře. Jeho tehdejší populace činila přibližně 300 obyvatel, kteří se živili zemědělstvím a chovem dobytka. Filmy a fotografie Nazareta si můžete prohlédnout na webových stránkách holylandsite.com [1].

Nevíme, kolik bylo Marii v té době let ani jaké bylo její povolání. Víme pouze, že když k ní anděl přišel, byla pannou, ale již zasnoubenou s Josefem. Také nevíme, kolik let bylo tehdy Josefovi. Bible nám říká, že byl tesařem (Matouš 13:55; Marek 6:3). Josef i Marie pocházeli z kmene Judova, z rodu krále Davida. Jejich rodným městem byl Betlém v Judsku. Betlém ležel asi 128 km jižně od Nazareta. Bible nám neříká, proč se oba přestěhovali a žili v Nazaretě.

Podle biblických badatelů měli Izraelité zvyk zasnubovat dívky ve věku 12 let a chlapce ve věku 13 let, avšak svatební obřad se konal teprve tehdy, když obě strany dosáhly alespoň 18 let. Před svatbou dívka stále žila se svou rodinou. Tento zvyk přetrvává dodnes. Podle církevní tradice bylo Marii 12 let a Josefovi 13 let, když byli zasnoubeni. Je pravděpodobné, že Marie porodila Pána Ježíše ve věku přibližně 15 nebo 16 let.

Pokud je tato tradice pravdivá, musíme uznat, že Marie a Josef byli skutečně dvojicí velmi mladých dospívajících s pevnou vírou v Pána a hlubokou znalostí Božího slova. Kéž mládež v církvi často rozjímá o Marii a Josefovi a má víru v Pána a poslušnost vůči Němu tak, jako ji měli oni. Dospělí v církvi by se měli o to více zamýšlet nad zbožným životem víry a poslušnosti Marie a Josefa a napodobovat jej, aby byli hodnými příklady pro mladší generaci, zejména pro své děti a vnoučata.

Jméno “Josef“ (G2501) pochází z hebrejštiny a znamená „on přidá“ nebo „ten, kdo rozmnožuje“. Jméno “Marie“ je zkrácenou formou jména „Miriam“ (G3137), rovněž hebrejského původu. Některé hebrejské slovníky uvádějí, že „Miriam“ může znamenat:
(1) vzpoura;
(2) milovaná;
(3) myrha [2].

Význam (1) se hodí pro Miriam, sestru Mojžíšovu, protože se jednou postavila proti Mojžíšovi a byla Bohem potrestána (Numeri 12). Významy (2) a (3) se hodí pro Marii, matku Pána. Ten, kdo nalezl milost u Pána, je přirozeně milovaný. Myrha je jednou z přísad používaných k výrobě zvláštního kadidla obětovaného Bohu a symbolizuje uctivou bohoslužbu. Marie byla skutečně milovanou osobou a ženou, která se bála Boha a uctívala Ho.

Lukáš 1:28

28 Anděl k ní přišel a řekl: „Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán je s tebou; požehnaná jsi mezi ženami!“

Slovo “Buď zdráva“ (G5463) pochází z kořenového slovesa znamenajícího “Raduj se!“. Toto slovo používali Izraelité jako pozdrav jak při setkání, tak při loučení.

Anděl Marii sdělil, že je tou, která nalezla milost, protože Pán je s ní. Ten, kdo nalezl milost, je osoba, které Bůh udělil milosrdenství a láskyplnou laskavost. Největší milostí, kterou může člověk od Boha přijmout, je Jeho přítomnost. V Bibli jsou dva verše o přijetí Pánovy milosti a Jeho přítomnosti, které bychom si měli pamatovat, neboť nás budou těšit a povzbuzovat, kdykoli čelíme těžkostem, protivenstvím nebo pronásledování:

“Hospodin je se mnou, nebudu se bát; co mi může učinit člověk?“
(Žalmy 118:6)

“Ale z Boží milosti jsem to, co jsem, a jeho milost ke mně nebyla marná; ba pracoval jsem více než oni všichni, ne já však, nýbrž Boží milost, která byla se mnou.“ (1. Korintským 15,10)

Všechno dobré, co v nás je, i všechno, co je skrze nás vykonáno, je díky milosti, kterou nám Bůh udělil, a díky tomu, že je s námi.

Výraz „požehnaná jsi mezi ženami“ znamená, že mezi ženami byla Marie požehnána nejvíce. Je třeba si všimnout, že toto prohlášení je vyjádřeno v perfektním čase, což znamená, že Mariino požehnání nad ostatními ženami bylo již Bohem dokonáno. Bůh ji vyvolil a udělil jí milost stát se matkou Krista. V dějinách lidstva nikdo nikdy neobdržel tak veliké požehnání, jaké obdržela Marie.

Lukáš 1:29

29 Když ji spatřila, byla z jeho slov velmi znepokojena a přemýšlela, co by ten pozdrav mohl znamenat.

Když mladá dívka Marie – pravděpodobně ve věku asi 15 nebo 16 let – slyšela, jak k ní anděl takto promlouvá, byla z významu těch slov zneklidněna a cítila vnitřný neklid. Možná si v duchu říkala, že je jen obyčejnou venkovskou dívkou – jak by jí mohl Bůh udělit takovou milost a obdařit ji tak mimořádným požehnáním? Snažila se pochopit, jaký skrytý význam se skrývá za tímto pozdravem a ujištěním.

Lukáš 1,30

30 Anděl jí řekl: „Neboj se, Marie, neboť jsi nalezla milost u *Boha.“

Zmatek vede k nejistotě a nejistota vede ke strachu. Proto anděl promluvil, aby Marii uklidnil, a řekl jí, aby se nebála, neboť nalezla milost u Boha.

Výraz „nalezla milost u *Boha“ naznačuje, že člověk, který se celým srdcem bojí Boha, Ho upřímně hledá; a při hledání Boha přijímá hojnost milosti od Boha. Milost je Boží nesmírně štědré obdarování člověka, i když si tento člověk Boží dar nezaslouží. Člověk musí nejprve přijmout Boží milosrdenství; teprve potom může přijímat další milosti od Trojjediného Boha.

Po téměř dva tisíce let je Boží milosrdenství lidstvu udělováno skrze smírnou smrt Pána Ježíše Krista na kříži. Každý, kdo upřímně vyzná, že je hříšníkem, že porušil Božích Deset přikázání, kdo touží odvrátit se od hříšného života a plně důvěřuje smírné smrti Krista, okamžitě přijímá Boží milosrdenství – to znamená, že Bůh mu odpouští všechny hříchy. Poté tento člověk přijímá milost od Pána Ježíše a Ducha. Pán Ježíš očišťuje jeho duši od hříšné přirozenosti, Bůh Duch znovuzrozuje jeho duchovní bytost – ducha – a posvěcuje jeho fyzické tělo. Fyzické tělo se stává chrámem Božím a Bůh, v osobě Ducha, v něm přebývá, uděluje sílu a duchovní dary, aby člověk mohl žít svatý život podle Božího slova, překonávat pokušení a nést hojné dobré ovoce.

Smutnou skutečností dneška je, že na celém světě se přibližně 2,2 miliardy lidí hlásí ke Kristu, avšak většina z nich stále žije v hříchu a vědomě porušuje Boží přikázání. Jinými slovy, skutečně nečiní pokání ze svého porušování Deseti přikázání. Jejich víra v Pána je pouze náboženskou příslušností. Proto postrádají Boží milost i moc přemáhat hřích. Přikázáním, které je nejotevřeněji porušováno těmi, kdo se nazývají Kristovými učedníky – často s výmluvami ospravedlňujícími jejich jednání – je přikázání, které je v Desateru vysvětleno nejpodrobněji a je v Bibli zmiňováno nejčastěji: čtvrté přikázání.

Lukáš 1:31–33

31 “A hle, počneš v lůně a porodíš syna a dáš mu jméno JEŽÍŠ.
32 Bude veliký a bude nazýván Synem Nejvyššího; a Pán *Bůh mu dá trůn jeho otce Davida.
33 Bude kralovat nad domem Jákobovým navěky a jeho království nebude konce.“

Účel andělova zjevení Marii je shrnut v jeho slovech zaznamenaných v těchto třech verších. Měl Marii oznámit mimořádné dílo, které Bůh pro ni a skrze ni vykoná.

• Marie počne a porodí syna. Protože byla panna, její početí a porod naplnily starozákonní proroctví:

“Proto vám Pán sám dá znamení: Hle, panna počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel.“ (Izajáš 7:14)

Titul “Immanuel“ je jedním z jmen Pána Ježíše a znamená “Bůh s námi“. Zájmeno “námi“ se vztahuje na celé lidstvo. Tento titul vyjadřuje, že ačkoli lidstvo těžce zhřešilo, Boží milosrdenství je nesmírně veliké. Bůh neopustil lidstvo, aby navěky trpělo následky hříchu, ale zůstává s lidmi, uděluje jim spásu a volá je, aby v ni věřili. S radostí přijímá všechny, kdo skutečně věří v Jeho spásu, a obnovuje je do postavení Božích dětí.

• Marie má svému dítěti dát jméno “JEŽÍŠ“. V tomto verši i v Matoušovi 1,21.25 je jméno “Ježíš“ v některých překladech psáno velkými písmeny, aby bylo zdůrazněno, že dítě narozené z panny musí nést toto jméno. Jméno “Ježíš“ znamená “Ten, který je sám ze sebe a věčný, je Spasitel“. Tento titul je osobním jménem Trojjediného Boha. Jméno Ježíš tedy vyjadřuje, že vykoupení lidstva z hříchu je dílem a milostí celého Trojjediného Boha.

• Mariin syn bude veliký a bude nazýván Synem Nejvyššího. Pro Izraelity byl titul “Nejvyšší“ vyhrazen výhradně Bohu. Syn Nejvyššího je tedy Synem Božím – a to je nejvyšší postavení. Navíc bude věčným Králem věčného království.

• Pán Bůh dá Mariinu synu trůn Davida. Davidův trůn znamená královskou vládu nad královstvím Izraele. Je to sám Bůh, kdo udělí Pánu Ježíši království nad Izraelem, a tato královská moc je zděděna po Davidovi, neboť Bůh zaslíbil, že Davidův trůn zůstane navěky:

“Uzavřel jsem smlouvu se svým vyvoleným, přísahal jsem Davidovi, svému služebníku: Navěky upevním tvé potomstvo a vybuduji tvůj trůn pro všechna pokolení.“ (Žalmy 89:3–4)

• Bude kralovat nad domem Jákobovým navěky a jeho království nebude mít konce.

Pokračovali jsme také ve studiu proroctví týkajících se krále Davida, který bude vládnout nad královstvím Izraele v období Tisíciletého království:

“Ustanovím nad nimi jednoho pastýře, a ten je bude pást, svého služebníka Davida; on je bude pást a bude jejich pastýřem. Já, Hospodin, budu jejich Bohem a můj služebník David bude knížetem mezi nimi; já, Hospodin, jsem to promluvil.“ (Ezechiel 34:23–24)

“Můj služebník David bude jejich králem a všichni budou mít jednoho pastýře; budou chodit podle mých ustanovení, zachovávat má nařízení a plnit je. Budou bydlet v zemi, kterou jsem dal svému služebníku Jákobovi, kde bydleli vaši otcové; budou v ní bydlet oni i jejich synové a synové jejich synů navěky; a můj služebník David bude jejich knížetem navěky.“ (Ezechiel 37:24–25)

“Potom se synové Izraele obrátí a budou hledat Hospodina, svého Boha, a Davida, svého krále; v posledních dnech se budou s bázní obracet k Hospodinu a k jeho dobrotě.“ (Ozeáš 3:5)

Jak tedy máme rozumět tomu, že Bible říká, že jak David, tak Pán Ježíš budou kralovat jako králové Izraele během Tisíciletého království? V lidských monarchiích vidíme případy, kdy král ustanoví korunního prince, aby vládl spolu s ním. V Tisíciletém království bude Pán Ježíš nejen Králem Izraele, ale také Králem všech ostatních národů. Jeho titul je “Král králů a Pán pánů“ (1. Timoteovi 6,15; Zjevení 19:16). Proto chápeme, že každý národ a každý lid bude mít krále nebo vládce, který je bude přímo spravovat, avšak všichni tito králové a vládci budou pod autoritou Pána Ježíše. Je dokonce možné, že tito králové a vládci budou pod autoritou církve, neboť v té době bude církev kralovat spolu s Kristem navěky.

Den, kdy Kristus přijde, aby vytrhl církev ze světa, je velmi blízko – tak blízko, jako je náš příští dech. Jsme na prahu věčného vyvýšení a slávy s Kristem. Nenechme se kvůli žádné nezákonné touze, ohavnému pýše před Pánem ani kvůli pomýlené sebelásce, která hledá jen vlastní vyvýšení, svést k hříchu, ztratit podíl na milosti a po zakoušení Pánova milosrdenství věčně zahynout (Židům 6:4–8; 10:26–31).

Lukáš 1:34

34 Marie řekla andělovi: “Jak se to stane, vždyť nepoznávám muže?“

Mariina odpověď andělovi nevyjadřuje nevěru v to, co anděl řekl, ale pouze údiv nad tím, jak se to má stát, když je pannou. Sloveso “poznat“ (G1097) v hebrejském idiomu znamená mít pohlavní styk. Marie “znala“ Josefa, svého snoubence, v tom smyslu, že věděla, kdo je, jaký má charakter a jaký je jeho vztah k ní. Nikdy jej však “nepoznala“ ve smyslu pohlavního styku.

Lukáš 1:35

35 Anděl jí odpověděl: “Duch Svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní; proto také to svaté, které se narodí, bude nazýváno Syn Boží.“

Podstatné jméno “Duch Svatý“ (G4151 G40) v řeckém textu tohoto verše nemá před sebou určitý člen; proto neodkazuje na Boha v osobě Ducha, ale spíše na Boží moc. Nadpřirozená Boží síla sestoupí na Marii, aby vykonala to, co Bůh pro ni a skrze ni zamýšlí.

Podstatné jméno “moc“ (G1411) označuje autoritu a sílu.

Výraz “zastínit“ nebo “přikrýt křídly“ připomíná stín skály na poušti, který chrání poutníka, nebo křídla orla chránící jeho mláďata. V Bibli tento obraz vyjadřuje absolutní Boží péči a ochranu. Teologický termín pro tento pojem je Boží prozřetelnost. V teologickém smyslu označuje Boží péči a ochranu všech Jeho stvoření. Pokud dochází ke zlu, je to rovněž něco, co Bůh dovoluje, aby tím naplnil svou dobrou vůli vůči všem svým tvorům.

Marie porodí Svatého. To znamená, že již od samotného okamžiku početí v lůně panny Marie byl Pán Ježíš Svatý. Přídavné jméno „svatý“ má dva významy:

• Když je použito o Bohu, znamená “svatý“ naprostou dokonalost, úplnou oddělenost od veškerého stvoření, nezávislost na komkoli a čemkoli a dokonalou dobrotu. Pán Ježíš je svatý, protože je Bohem.

• Když je použito o lidech nebo předmětech, znamená “svatý“ oddělený pro Boží použití. Pán Ježíš byl ve své lidské přirozenosti oddělen Bohem, aby byl použit k vykoupení lidstva, a proto je nazýván Svatým. Ti, kdo přijímají Boží dar spásy, jsou nazýváni svatými, protože byli Bohem odděleni pro Jeho záměry. Církev je společným tělem svatých, oddělených Bohem, aby spolu s Kristem kralovali v Božím království.

Protože Bůh použil svou božskou moc k vytvoření fyzického těla Pána Ježíše v panně Marii, Jeho lidská přirozenost neměla lidského otce a toto fyzické tělo je Synem Božím, protože Bůh je Bůh. Jinými slovy, Ježíš je “Syn Boha“ i “Syn Boží“.

Díky Bohu. Naše vzkříšená nebo proměněná těla v den, kdy Kristus přijde vytrhnout církev ze světa, budou rovněž těly tajemně zrozenými Bohem. Proto jsme nazýváni syny a dcerami Božími, ano, dětmi živého Boha (Římanům 9:24–26).

Lukáš 1,36–37

36 “A hle, Alžběta, tvá příbuzná, také počala syna ve svém stáří; a toto je již šestý měsíc té, která byla nazývána neplodnou.
37 Neboť u *Boha nebude žádné slovo bez moci.“

Modern Literal Version:
37 “protože žádné slovo od Boha nebude bezmocné.“

V řeckém textu Bible slovo ῥῆμα (rēma – G4487) běžně znamená “mluvené slovo“, ale může se vztahovat také na věc nebo událost. Proto některé překlady uvádějí: “Neboť u Boha není nic nemožného“, zatímco jiné překládají: “protože žádné slovo od Boha nebude bezmocné“. Oba překlady jsou správné. Avšak v kontextu andělova poselství Marii je přesnější překlad “protože žádné slovo od Boha nebude bezmocné“, neboť zdůrazňuje Boží zaslíbení.

Anděl Marii oznámil, že Alžběta počala syna a že je nyní v šestém měsíci těhotenství. Marie dobře věděla, že Alžběta, která byla stará a dříve neplodná, se musela velmi radovat a být povzbuzená. Marie se radovala spolu s ní a byla povzbuzená také ona sama, neboť to byl důkaz, že – jak anděl řekl – “žádné slovo od *Boha nebude bezmocné“. Proto se všechna slova, která anděl Marii řekl, jistě naplní. Z tohoto důvodu Marie odpověděla andělovi s ochotou a vírou, jak je zaznamenáno ve verši 38.

Lukáš 1:38

38 Marie řekla: „Hle, služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova.“ A anděl od ní odešel.

Marie se označila za služebnici Páně. Podstatné jméno “Pán“ v tomto verši může být chápáno jako oslovení anděla na znamení poslušnosti, podobně jako apoštol Jan oslovil staršího ve vidění (Zjevení 7,14). V hebrejštině, řečtině i češtině může slovo “Pán“ označovat buď Boha, nebo osobu, která má nad někým autoritu – například manžela nad manželkou, pána nad služebníkem či vládce nad lidem. Avšak protože se Marie označila za “služebnici“, je zde výraz “Pán“ třeba chápat jako oslovení Boha, neboť andělé slouží Bohu stejně jako lidé (Zjevení 19:10; 22:9).

Výrok “staň se mi podle tvého slova“ vyjadřuje Mariinu víru ve všechna slova, která k ní anděl promluvil.

Závěr

Dnes, když čteme Bibli, nacházíme mnoho Božích zaslíbení pro ty, kteří věří v Jeho spásu. Jelikož jsme upřímně přijali Pánovu spásu, měli bychom i my následovat Mariin příklad: kdykoli čteme Boží zaslíbení nebo proroctví o budoucnosti Jeho lidu, měli bychom Bohu směle říkat:
„Staň se mi podle Tvého slova.“

Tímto tuto lekci uzavíráme.

Kéž nás Duch Svatý uvede do veškeré pravdy Božího slova (Jan 16:13).
Kéž nás Boží slovo posvěcuje (Jan 17:17).
Kéž nás sám věrný Bůh pokoje zcela posvětí – ducha, duši i tělo – bez úhony při příchodu našeho Pána Ježíše Krista, našeho milovaného Spasitele. Amen!

Timothy Christian Huynh
Priscilla Christian Huynh
10/01/2022

https://preachingfromthebible.net/the-gospel-of-the-lord-jesus-christ-g008-the-angel-announces-the-birth-of-the-lord-jesus/