Komentář ke čtyřem evangeliím
Evangelium Pána Ježíše Krista
G009 Maria navštěvuje Alžbětu
a Mariin chvalozpěv Bohu
Lukáš 1:39–56

Stažení PDF:
https://od.lk/f/MV8zNTU2Mjc0Mzdf
https://od.lk/fl/MV8xODI0MzMzNl8

Prosíme, sdílejte tyto webové stránky se svými přáteli a rodinnými příslušníky.
Děkujeme a Bůh vám žehnej.

Všechny citované verše Nového zákona v tomto článku jsou z anglické verze English Majority Text Version a verše Starého zákona jsou z King James Version, pokud není uvedeno jinak.

Lukáš 1:39–56

39 V těch dnech se Maria vydala na cestu a spěšně šla do hornaté krajiny, do města judského.
40 Vešla do domu Zachariášova a pozdravila Alžbětu.
41 Když Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, dítě v jejím lůně se pohnulo a Alžběta byla naplněna Duchem svatým.
42 Zvolala mocným hlasem: “Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný je plod tvého lůna!
43 Odkud se mi dostává té cti, že ke mně přichází matka mého Pána?
44 Hle, jakmile zazněl hlas tvého pozdravu v mých uších, dítě v mém lůně se pohnulo radostí.
45 Blaze té, která uvěřila, neboť se naplní to, co jí bylo řečeno od Pána.“
46 Maria řekla: “Má duše velebí Pána
47 a můj duch jásá v Bohu, mém Spasiteli,
48 neboť shlédl na poníženost své služebnice. Hle, od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení.
49 Neboť mocný mi učinil veliké věci a svaté je jeho jméno.
50 Jeho milosrdenství trvá od pokolení do pokolení nad těmi, kdo se ho bojí.
51 Prokázal sílu svým ramenem, rozptýlil ty, kdo jsou pyšní v myšlenkách svého srdce.
52 Mocné svrhl z trůnů a ponížené povýšil.
53 Hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté propustil s prázdnou.
54 Ujal se svého služebníka Izraele, pamětliv svého milosrdenství,
55 jak zaslíbil našim otcům, Abrahamovi a jeho potomstvu navěky.“
56 Maria zůstala u ní asi tři měsíce a pak se vrátila do svého domu.

Výklad a studium

V této lekci budeme studovat událost Mariiny návštěvy Alžběty, potvrzení Alžbětina těhotenství, povzbuzení skrze Alžbětino požehnání a Mariin chvalozpěv Bohu.

Lukáš 1:39

Výraz “v těch dnech“ označuje období následující bezprostředně po události zvěstování – mohlo jít o několik dní až jeden měsíc. Z Mariiny naléhavosti lze vyvodit, že se krátce po odchodu anděla, během jednoho či dvou dnů, připravila na cestu.

V té době se cestovalo převážně pěšky. Aby se lidé vyhnuli lupičům nebo zabloudění, připojovali se často ke kupeckým karavanám. Koně používala pouze armáda a státní úředníci. Obyčejní lidé využívali osly, voly nebo velbloudy k přepravě zboží. Voli táhli vozy, zatímco osli a velbloudi nesli náklad v brašnách po obou stranách. Cestovatelé si mohli pronajmout osla k jízdě, místo v brašnách na velbloudu nebo sedadlo na voze taženém voly. Kupecké karavany byly vždy chráněny ozbrojenými strážemi. Někdy římské úřady poskytovaly vojákům doprovod karavanám, které vezly zásoby pro vojenské jednotky. V závislosti na terénu a počasí se průměrná rychlost karavan pohybovala mezi 3 až 5 km za hodinu a cestovalo se 8 až 15 hodin denně.

Pokud Alžběta žila v Hebronu, vzdálenost z Nazareta do Hebronu byla přibližně 191 km. Pokud však bylo nutné obejít Samaří cestou podél Středozemního moře nebo po východní straně Jordánu, vzdálenost byla výrazně delší. Samařané a Izraelité spolu nevycházeli. Izraelité považovali vstup do Samaří za vstup do nečisté oblasti a Samařané mohli Izraelity napadnout. Přímá pěší cesta z Nazareta do Hebronu by trvala asi pět dní.

Výraz “hornatá krajina“ označuje území východně od Judeje, podél Mrtvého moře, s mnoha pahorky a městy, jako jsou Jericho, Betanie, Jeruzalém, Betlém a Hebron.

“Město judské“ může označovat Hebron – město přidělené kmeni Judovu a jedno z měst určených pro levity (Jozue 21,13). Pokud jde o Hebron, vzdálenost do Jeruzaléma je asi 41 km, zatímco z Nazareta do Jeruzaléma přibližně 150 km.

Lukáš 1:40–41

Mariina návštěva Alžběty byla nečekaná, uskutečnila se bezprostředně poté, co se Maria dozvěděla od anděla o narození Pána Ježíše. Alžběta byla tehdy v šestém měsíci těhotenství a nic nevěděla o andělském poselství Marii. Když Maria vstoupila do domu a pozdravila Alžbětu, dítě v Alžbětině lůně se pohnulo a Alžběta byla naplněna Duchem svatým – Boží mocí.

Tato událost dokazuje, že Jan Křtitel byl naplněn Duchem svatým ještě v lůně, jak bylo předpovězeno jeho otci Zachariášovi (Lukáš 1:15).

Protože byla Alžběta naplněna Duchem svatým, Duch Boží jí dal poznání, že Maria nosí Krista. Duch svatý použil její slova k požehnání Marie a k potvrzení, že dítě v Mariině lůně je “Pán“.

Lukáš 1:42–43

Duch Boží inspiroval Alžbětu, aby použila stejná slova, jaká anděl řekl Marii (Lukáš 1:28): “Požehnaná jsi mezi ženami.“ Zároveň jí Duch Boží zjevil, že Maria je těhotná a že dítě v jejím lůně je její “Pán“. Proto Alžběta dodala: “Požehnaný je plod tvého lůna.“

Přestože byla Maria těhotná s Pánem Ježíšem teprve několik dní, Duch skrze Alžbětina slova nazval embryo v Mariině lůně “mým Pánem“. To nám ukazuje, že lidský život začíná v okamžiku početí.

Lukáš 1:44–45

Dítě v Alžbětině lůně bylo v šestém měsíci a již bylo schopné pohybu. Z Boží inspirace Alžběta poznala, že její syn se pohnul radostí, když matka Pána pozdravila jeho matku.

Alžběta také věděla, že Maria uvěřila poselství, které k ní bylo řečeno, a Duch Boží skrze její slova Marii potvrdil, že andělova slova pocházela od Boha a budou naplněna.

Lukáš 1:46–47

Maria začala chválit Pána. Slovy “Má duše velebí Pána“ vyjádřila, že její chvála vychází z jejího nitra, z její duše.

Ve svém duchu Maria poznala, že Bůh je její Spasitel. Toto spasení znamená vysvobození z následků hříchu a z věčné smrti v pekle. Proto neexistuje žádný biblický základ pro tvrzení, že Maria byla narozená bez hříchu, jak učí katolická doktrína o „neposkvrněném početí“. Maria, stejně jako všichni lidé, byla hříšnicí a potřebovala Boží spasení.

Lukáš 1:48

Slovo “služebnice“ (řecky G1399) znamená ženská otrokyně. Maria se uznala jako ponížená otrokyně Boží. Proto titul “Matka Boží“, udělený katolickou církví, je nerozumný a rouhavý.

Z ponížené Boží služebnice se Maria stala “blahoslavenou mezi ženami“, protože si ji Bůh vyvolil a obdařil ji svým požehnáním.

Bůh žehná lidem dvěma způsoby. První je podle svého milosrdenství, i když si to člověk nezaslouží – příkladem je spasení lidstva. Druhý způsob je podle odpovědi člověka na Boha: čím více mu člověk důvěřuje a poslouchá ho, tím více požehnání přijímá (Žalm 1; Matouš 5:1–12).

U Marie nejprve Bůh rozhodl, že jí požehná, a poté se požehnání rozmnožilo skrze její víru a poslušnost. Stejně je tomu i s námi.

Lukáš 1:49–55

Maria vyznala Boha jako Všemohoucího, který pro ni vykonal veliké věci. Jeho jméno je svaté – vyvýšené a oddělené. Přesto Bůh vyvýšil své Slovo dokonce nad své jméno (Žalm 138:2).

Maria vyjmenovala sedm skutků, které Bůh vykonal:

1. Projevil svou všemohoucí moc.
2. Rozptýlil pyšné v jejich myšlenkách.
3. Svrhl mocné z jejich postavení.
4. Povýšil pokorné.
5. Nasytil hladové dobrými věcmi.
6. Bohaté propustil s prázdnou.
7. Pomohl Izraeli podle své věčné smlouvy s Abrahamem.

V duchovním smyslu jsou všichni věřící potomky Abrahama (Galatským 3:7.29). Církev je součástí této smlouvy a sdílí Boží zaslíbení.

Lukáš 1:56

Maria zůstala u Alžběty asi tři měsíce a poté se vrátila do Nazareta, ještě před narozením Jana Křtitele. Tyto tři měsíce byly pro obě ženy jistě velmi požehnaným obdobím.

Závěr

Z příběhu Mariiny návštěvy Alžběty a z jejího chvalozpěvu jasně vidíme, že člověk víry a poslušnosti může být Bohem použit mimořádným způsobem. Takový člověk je naplněn Duchem svatým, aby porozuměl Božímu Slovu a vykonal každé dobré dílo, které mu Bůh připravil (Matouš 5:14–16).

Tímto lekci uzavíráme.

Kéž nás Duch svatý uvede do veškeré pravdy Božího slova (Jan 16:13). Kéž nás Boží slovo posvětí (Jan 17:17). A kéž nás sám věrný Bůh pokoje dokonale posvětí v duchu, duši i těle při příchodu našeho Pána Ježíše Krista. Amen!

Timothy Christian Huynh
Priscilla Christian Huynh
10. 8. 2022

https://preachingfromthebible.net/the-gospel-of-the-lord-jesus-christ-g009-mary-visits-elizabeth-and-marys-song-of-praise-to-the-god