147 views

Království nebeské-Věčné Království

Editor: Huynh Christian Timothy
Huynh Christian Priscilla
Datum psaní: 12/12/2022
Překladatel: Dang Thai Hoc
Datum ukončení: 02/10/2022

V předchozích dvou článcích jsme se dozvěděli o Království nebeském s obdobím Vnitřní říše a obdobím Tisícileté říše. V tomto článku se společně dozvíme o posledním období Království nebeského, o období Věčného království, známého také jako Věčné království.

Názvy Vnitřní království, Tisícileté království a Věčné království nám ve skutečnosti mají pomoci rozlišit tři období Božího království. Království nebeské je ve skutečnosti věčným královstvím od té doby, co se objevilo v srdcích lidí. Neboť Kristova vláda v srdcích těch, kdo v Něho věří, z generace na generaci nemá konce.

Věčné království

V Bibli je mnoho proroctví o věčném království, ale Zjevení 21 a 22 jsou dvě pasáže, které prorokují Věčné království nejpodrobněji. V celé Bibli jsou však pouze dvě místa, kde se používá název Věčné království. Jednou v hebrejštině Starého zákona a jednou v řečtině Nového zákona.

“Jeho království je Věčné království. Jeho panství je z generace na generaci.” (Žalm 145:13).

מלכות  H4438 (království) כל H3605 (kompletní) עלמים H5769 (věčný) 

“Neboť vám bude dán široký vchod, abyste mohli vstoupit do věčného království našeho Pána a Spasitele, Ježíše Krista.” (2 Petr 1:11).

την G3588 (definující článek) αιωνιον G166 (věčný) βασιλειαν G932 (království)

Věčnost nikdy nekončí. Věčnost znamená od života k životu. Všechna biblická proroctví o Věčném království popisují události, které se dějí z jednoho života do druhého, což se do vietnamštiny překládá jako “věčné”. Jako:

  • Žiji věčně.
  • Ten, kdo žije věčně.
  • Kéž je sláva a panství s vámi navždy. Amen!
  • Chvála, čest, sláva a moc patří Tomu, který sedí na trůnu, a Beránkovi na věky věků
  • Chvála, sláva, moudrost, díkůvzdání, čest, moc a síla patří našemu Bohu navždy. Amen!
  • Bude vládnout navždy.
  • Dým jejich utrpení bude stoupat po celou věčnost.
  • A jeho kouř stoupá navždy!
  • Budou trpět dnem i nocí navždy.
  • A budou vládnout navždy.

Proto můžeme Věčné království nazvat Věčným královstvím. Království, ve kterém život následuje život, nikdy nekončící.

Slovo “věčný” v tom smyslu, že je z generace na generaci, z generace na generaci nám také dává představu o tom, jak pravděpodobné je, že lidé z Království tisíciletí vstoupí do Věčného království. Jejich životy a potomci nadále dávají zrození z generace na generaci. Je možné, že schopnost každého člověka rodit děti, muže i ženu, skončí, když mu bude tisíc let. Neboť bez plození by nebyly další generace, žádné další generace. A možná díky tomu lidstvo začne žít na planetách po celém vesmíru, v nových nebesích. Neboť hvězdy a planety ve vesmíru dal Bůh všem národům země:

“A mějte se na pozoru, abyste nepozdvihli oči k nebi a neuviděli slunce, měsíc a hvězdy, dokonce celý nebeský zástup, abyste nebyli v pokušení kleknout před nimi a klanět se těmto hvězdám, které Bůh má. ty, Pane Bože, rozdělený mezi všechny národy pod nebem?” (Deuteronomium 4:19).

Můžeme pochopit, že i když stará nebesa a stará země explodují a shoří, částice hmoty, které je tvoří, zůstanou. Z tohoto neviditelného prachu hmoty bude stvořeno nové nebe a nová země podle vzoru starých nebes a staré země. A pak budeme svědky Božího stvoření hmotného nebe a země z ničeho. To nám umožňuje pochopit význam výroku “země, kterou založil na věky” v Žalmu 78:69. Neboť stejně jako lidské tělo z masa, i když po tisících letech shoří na částice hmoty, je Jím stále přestavěno podle stejného modelu, který navrhl pro každého člověka; stejně tak staré nebe a stará země.

Potřebujeme také pochopit, že naše vzkříšená nebo proměněná fyzická těla nepřijmou podobu, kterou máme v tomto životě. Protože jsme se narodili do hříchu člověka, náš vzhled, bez ohledu na to, jak krásný, se nerovná tvaru, který nám Bůh předurčil. Je to forma, která nebyla zkažena z lůna proviněním našich rodičů a prarodičů a později naším vlastním proviněním.

Hle, narodil jsem se v nepravosti. Moje matka mě počala v hříchu.” (Žalm 51:5).

Naše nové fyzické tělo tedy bude mimořádně krásné a slavné, podle vzoru, který Bůh předpověděl pro každého člověka. Ale míra slávy se liší od člověka k člověku v závislosti na spravedlivých skutcích každého člověka v tomto životě (Zjevení 19:8).

Jediným příbytkem Božím a příbytkem církve je svaté město Jeruzalém, které je v nebi. Během doby Věčného království se svaté nebeské město Jeruzalém přesune ze třetího nebe na novou zemi a navždy zůstane na nové zemi. Proto můžeme pochopit, že čas Věčného království je také časem, kdy se fyzický svět a duchovní svět spojují. Fyzický svět se stane superfyzikálním světem se zcela novými fyzikálními zákony.

Vesmír v nových nebesích bude také moci růst navždy a navždy. To znamená, že galaxie s miliardami planet a hvězd se budou tvořit navždy. Bůh je život. Bůh je věčný. Bůh je všemohoucí. Bůh je neomezený. Proto skutečnost, že vesmír v novém nebi bude růst navždy a navždy, není utopií.

Dozvěděli jsme se, že po konci Tisícileté říše staré nebe a země fyzického světa explodují a shoří, než nastane Poslední soud v duchovní sféře. Nevíme, jak dlouho bude tento rozsudek trvat. Proto s jistotou nevíme, jak dlouho bude mezi starým nebem a starou zemí a

novým nebem a novou zemí. Poslední soud bude zahrnovat soud nad anděly, kteří zhřešili, a nad těmi, kteří nevěří v Boží spasení.

Musíme pochopit, že:

  • Andělé jsou v nebi, mohou vidět Boha, takže když zhřeší, nebudou mít příležitost činit pokání. Všichni andělé, kteří hřeší, v čele se Satanem, budou potrestáni a budou věčně trpět v pekle.
  • člověk, který zhřešil, ale Bůh mu dal příležitost k pokání. Od doby Adama až do konce tisíciletého království dostal každý člověk od Boha příležitost činit pokání a uctívat Ho. Ti, kteří skutečně činí pokání ze svých hříchů a věří v Boha, budou zachráněni od trestu za hřích prostřednictvím smírné smrti Ježíše na kříži. Ti, kteří nečiní pokání ze svých hříchů nebo nečiní pokání ze svých hříchů, ale nevěří v Boha, budou snášet věčný trest v pekle spolu s anděly, kteří zhřešili.
  • Ohnivé jezero neboli peklo bylo stvořeno, aby sloužilo jako trest pro anděly, kteří zhřešili. Jen proto, že člověk nevyužil příležitosti, kterou mu Bůh dal, aby činil pokání ze svých hříchů a věřil v Něho a uctíval Ho, byl člověk potrestán anděly.

“Pak řekne i těm nalevo: Pryč ode mne, prokletí; do věčného ohně připraveného pro ďábla a jeho posly.” (Matouš 25:41).

  • Církev se bude podílet na soudu v posledním soudu, včetně soudu andělů, kteří zhřešili:

“Copak nevíš, že budeme soudit anděly? A co tyhle světské věci?” (1. Corinťané 6:3).

Po posledním soudu Bůh stvoří nová nebesa a novou zemi; pak nebeský Jeruzalém sestoupí z nebe na zem. Z popisu nebeského Jeruzaléma ve Zjevení 21 jsme pochopili, že jeho struktura je tvořena metafyzickými materiály. Protože jsou to zlato, drahé kameny a sklo, ale ve třetím nebi, což je duchovní říše, mají vlastnosti, které se liší od vlastností přítomných na zemi. Zlato a další metafyzické drahokamy jsou obvykle průhledné jako sklo. Možná město nepostavil nikdo, ale bylo stvořeno Božím slovem. Můžeme pochopit, že od věčnosti, ještě předtím, než byli stvořeni andělé, Bůh stvořil svatý Jeruzalém v nebi, aby byl Jeho příbytkem. Ale také ji předurčil, aby byla věčným sídlem církve. Ježíš to nazval “dům mého Otce” a slíbil, že přivede církev s sebou.

“V domě mého Otce je mnoho příbytků, jinak bych vám to řekl. Jdu vám připravit místo. Až odejdu a připravím vám místo, vrátím se a přivedu vás ke mně, abyste tam, kde jsem já, byli i vy.” (Jan 14:2-3).

Sloveso “poskytován” by nemělo být chápáno jako stavební proces, ale spíše jako uspořádání lidí, kde v nebi Kristem, podle jejich služby, založené na srdci lásky, poslušnosti Bohu a lásce k Bohu, slouží každému Bůh člověka ještě v tomto životě.

Prostřednictvím proroctví ve Zjevení víme, že:

  • Na nové zemi už moře nebude existovat, ale rybníky, jezera, řeky a potoky mohou stále existovat všude na zemi. Nová země bude mnohem větší než stará a bez moře bude nová země schopna pojmout mnoho lidí (Zjevení 21:1).
  • Svaté město, které sestoupilo z nebe na zem, mělo tvar čtverce jako Nejsvětější místo starozákonního Božího chrámu. Ale každý rozměr svatého města, včetně jeho výšky, je podle lidských měřítek 12.000 peří, neboli 2.200 kilometrů (185 metrů). To ukazuje, že nová země musí být mnohem větší než stará země, aby mohla pojmout svaté město. Viz obrázek [1]. Chápeme, že s výškou 2.200 km lze stěnu rozdělit do mnoha pater. Pokud je v průměru každé patro vysoké 100 metrů, budeme mít 22.000 pater; každé patro má 4.840.000 kilometrů čtverečních. To je plocha téměř 15 krát větší než rozloha Vietnamu (331.698 km2); nebo přibližně poloviční než Spojené státy (9.372.610 kilometrů čtverečních). Je také možné, že ve městě, kromě prostoru Božího trůnu, Božího sídla a proskleného nádvoří před trůnem, kde národy přicházejí před Boha, je celá výška města, zbytek , je rezidence kostela rozdělena do několika pater. (1. Královská 6:20; Zjevení 21:15–17).
  • Svaté město má velkou a vysokou zeď s dvanácti branami, rozdělenými rovnoměrně třemi branami v každém směru, na východ, jih, jih a západ. Každá brána je monolitický korálek. U bran bylo dvanáct andělů. Chápeme, že se jedná o anděly, kteří mají obřadní strážní službu, ukazující majestát města, nikoli ochranu bezpečnosti. Neboť ve Věčném království nebude žádný hřích, žádné zlo, žádní podvodníci. Na branách byla napsána jména dvanácti kmenů potomků Izraele. (Zjevení 21:12-13; 21).
  • Na čtyřech stranách zdi je 12 základů, na kterých jsou jména 12 Kristových apoštolů. Možná pod každou bránou je pozadí. Každé pozadí je vyrobeno z drahokamu. Míra zdi je 144 loket, asi 66 metrů (jeden loket se rovná 45,72 cm). Ale nevíme, jestli je to výška nebo tloušťka stěny. Možná to bylo velikostí jak výšky, tak tloušťky zdi. Jméno dvanáctého apoštola bylo pravděpodobně Pavel, nikoli Matyáš. Neboť Pavel byl apoštol povolaný samotným Kristem a Matyáš byl apoštol vybraný ostatními apoštoly, aby nahradil Jidáše Iškariotského. (Zjevení 21:14, 17, 19–20).
  • Ve městě není žádný chrám Boží, protože chrámem je Bůh a Beránek. Jinými slovy, Boží lid z inspirace Ducha svatého přímo uctívá Boha přímo před Božím trůnem, takže již není potřeba žádný chrám. Slovo Beránek se používá k označení osoby Božího Slova v lidském těle, která vykonala věčné vykoupení lidstva. Chápeme, že po vzkříšení Kristova tělesného těla je Bůh Slovo navždy přítomen v tomto vzkříšeném tělesném těle a představuje věčnou jednotu mezi Bohem a člověkem. Na věčnosti se bude jméno Beránek nadále používat k označení tělesného těla Božího Slova, aby si lidstvo navždy zapamatovalo Boží lásku a oběť pro lidstvo. (Zjevení 21:22).
  • Citadela nepotřebuje světlo slunce a měsíce. Ve městě a snad ani v jeho okolí není noc. Neboť na něm září Boží sláva a jeho lampou je Beránek. (Zjevení 21:23, 25; 22:5).
  • Městská brána se nikdy nezavře. Králové a lidé z národů mají volný vstup do města (Zjevení 21:24-26).
  • Z trůnu Božího a Beránkova teče čistá řeka živé vody, čistá jako sklo. Řeka představuje Boha v osobě Ducha. Živá voda řeky představuje Božího svatého ducha vycházejícího z Ducha, který ho dává všemu Božímu lidu a dává život celému stvoření. (Zjevení 22:1).
  • Mezi městskou ulicí a řekou je Strom života. Tento strom rodí dvanáct druhů ovoce a plodí každý měsíc. Dvanáct druhů ovoce znamená dvanáct různých chutí. Listy stromu se používají ve službách národů. Služba národům je uctíváním národů Bohu. S největší pravděpodobností drželi větve Stromu života v rukou lidé každého národa, aby oslavovali Boha a projevovali Mu svou vděčnost za to, že jim dal věčný život, pokaždé, když vstoupili do města, aby uctívali Boha. Některé překlady Bible to překládají jako “uzdravení”, ale v původní biblické řečtině je doslovný význam tohoto termínu přítomnost ve službě, jako přítomnost služebníka u svého pána. A ve Věčném království už žádná nemoc není, takže není správné překládat jako uzdravení. Strom života může být vyšší než výška města, tedy přes 2.200 km, a jeho listí může pokrýt celou oblast města. Jeho ovoce bude stačit pro všechny národy v Království nebeském. Strom života představuje Krista. Neboť On je život a vzkříšení. Fráze “nést ovoce každý měsíc” nám pomáhá pochopit, že čas s jednotkami: den, noc, týden, měsíc a rok zůstává ve věčnosti. V Bibli každý měsíc začíná novým měsícem, což znovu spustí cyklus měsíce kolem Země. V hebrejštině je slovo měsíc a měsíc totéž. Žalm 104:19 nám říká, že Bůh stvořil měsíc, aby označoval období a slunce, aby označoval dny. Kromě toho nám Bible říká, že ti, kdo jsou v ohnivém jezeře, musí trpět dnem i nocí, což dokazuje, že den a noc jsou ve věčnosti (Zjevení 22:2; Jan 11:25; Zjev. Huyen 20:10).
  • Ve Věčném království Bůh setře každou slzu z očí svého lidu. Už nebude žádná smrt, žádný smutek, žádný další pláč, žádná bolest; neboť staré věci jsou minulostí. Církev bude vládnout království s Kristem navždy (Zjevení 21:4; 22:5).
  • Ve Věčném království Bůh setře každou slzu z očí svého lidu. Už nebude žádná smrt, žádný smutek, žádný další pláč, žádná bolest; neboť staré věci jsou minulostí. Církev bude vládnout království s Kristem navždy (Zjevení 21:4; 22:5).

Ve Zjevení je verš, který může čtenáře uvést v omyl. To je Zjevení 22:15.

“Mimo město jsou psi, čarodějové, prostitutky, vrazi, modláři a kdokoli jiný, kdo miluje a lže.” (Zjevení 22:15).

Příslovce “mimo” (G1854) znamená ne ve městě. Smyslem Zjevení 22:15 není, že takoví lidé budou žít na nové zemi, mimo hradby svatého města. Jak potvrzuje Zjevení 21:8, jejich místo je v ohnivém jezeře.

“Ale zbabělci, nevěřící, odporní; zabijáci; mužské děvky; čarodějové; modloslužebníci; a všichni lháři budou mít svůj podíl v jezeře spálený ohněm a sírou. To je druhá smrt.” (Zjevení 21:8).

Když uvažujeme o nadvládě církve v Tisícileté říši a ve Věčném království, musíme mít na paměti, že jsme byli tajemně spojeni s Kristem skrze Beránkovu svatbu. V obou dobách tedy vládneme celému fyzickému i duchovnímu světu, tedy celému Božímu dědictví. Fyzický svět je fyzické nebe a země a všechny věci v nich. Duchovní svět je třetí nebe nebo nebe se všemi tvory v nebi, včetně andělů; spolu s podsvětím, včetně bezedné propasti a ohnivého jezera.

Staré nebe a stará země hmotného světa pominou a Bůh vytvoří nové nebe a novou zemi. Ale nebe a peklo jsou duchovní světy, které nepomíjejí. Nebe nebylo nikdy poskvrněno proviněním andělů nebo lidí, takže zůstává tak, jak je, aniž by bylo potřeba je obnovovat nebo přestavovat. Jen v podsvětí dochází ke změně. Před časem Věčného království bylo podsvětí rozděleno do čtyř oblastí. oblast požárního jezera; záchytné centrum pro duše těch, kteří nevěří v Boha; pobyt duší svatých před Kristovým vzkříšením; a bezednou jámu, kde byli před velkou potopou uvězněni andělé. Ale během doby Věčného království ohnivé jezero pokryje celé peklo.

Ve Věčném království, svatém městě Jeruzalémě sestoupilo na zem, Bůh již nebude přebývat v nebi, ale můžeme pochopit, že nebe je stále tam a s největší pravděpodobností bude místem. věčný život dvanácti legií Božích andělů . Ve Věčném království nebudou žádní rebelové, protože všichni rebelové, andělští i lidé, byli uvězněni v ohnivém jezeře. Proto již andělé nebudou mít povinnost bojovat proti zlým duchům nebo chránit Boží lid. I oni vstoupí do věčného odpočinku a budou si užívat svůj podíl ve Věčném království. Můžeme pochopit, že nebe je stejně krásné a plné tvorů jako země na počátku stvoření. A nebe je minimálně tak velké jako nová země, aby se do něj vešlo svaté město Jeruzalém.

Ve Věčném království, s bezpočtem planet a hvězd ve vesmíru, s možností, že se lidstvo bude nadále množit a zabydlí všechny planety, bude Království nebeské meziplanetárním královstvím. Země se stane hlavním městem Království nebeského.

Děkuji Bohu, že nám dal své živé slovo. Slovo Boží nás nejen vede ke spasení, ale také nám dává požehnanou naději pro naši budoucnost. V mezích lidského jazyka čteme prostřednictvím Bible jen zlomek Věčného království. Ve skutečnosti bude Věčné království slavnější a velkolepější, než si dokážeme představit. Slovo Boží učilo:

“Ale jak je psáno: Oko nevidělo, ucho neslyšelo, ani v srdci člověka nepovstalo, co Bůh připravil těm, kdo ho milují. [Izajáš 64:4]” (1. Corinťané 2:9).

Doufáme, že vás, bratři a sestry, Boží slovo povzbudí, dodá stabilitu víře každého člověka, vzbuzuje vzrušení a čeká na příchod Krista ve vašich srdcích a myslích. A to je pro nás motivem, ale i mocí trpět pro Boží jméno, žít svatě podle Božího slova, být věrní ve víře až do příchodu Krista.

Kéž nás Slovo Boží posvěcuje a posiluje. Kéž si všichni zachováme svou víru a buďme věrní Pánu až do dne, kdy přijde Kristus. Kéž vás zakrývá láska, milost a společenství Trojice: Otce, Syna a Ducha Svatého. Amen!

Poznámka

[1] http://tourofheaven.com/eternal/new-jerusalem/size.aspx