Editor: Huynh Christian Timothy
Huynh Christian Priscilla
Datum psaní: 01/02/2022
Překladatel: Dang Thai Hoc
Datum ukončení: 02/10/2022

Království Boží je Království Boží. Tato dvě podstatná jména se používají pouze v Novém zákoně a lze je používat zaměnitelně.

Království nebeské znamená národ, kterému vládne král a patřící nebi, tedy Bohu. Boží království znamená národ ovládaný králem a patřící Bohu, reprezentovaný Boží osobou. Bůh je Bůh, Svrchovaný v nebi, to jest Nadpřirozený v nebi, který má absolutní moc nad všemi bytostmi, protože všechny věci byly stvořeny Ním.

Království Boží se projevuje ve třech obdobích:

• Období v srdcích lidí, od hlásání evangelia Kristem v roce 25, až po hlásání evangelia andělem na konci světa. To období trvalo asi dva tisíce let, což by se dalo nazvat obdobím Vnitřní říše. “Vnitřní” je čínsko-vietnamské slovo. Vnitřní znamená uvnitř; při znamená při. Vnitřní království je království nebeské v srdcích věřících.
• Období na zemi se starým systémem kralování ve starém nebi a obnovou staré země trvalo tisíc let, známé také jako období tisíciletého království.
• Období na zemi, kdy systém kralování v nových nebesích a nové zemi jsou zcela nové, trvající bez konce, je také známé jako období Věčného království.

Systém kralování je systém řízení království s mnoha vertikálními autoritami v čele s králem. V době Vnitřního království je Kristus králem a každý z Božího lidu si vládne společně s Ním. V době tisíciletého království a v době věčného království je Kristus králem a církev spolu s některými starozákonními svatými, jako je král David, a někteří z Božího lidu v Apokalypse budou vládnout s Kristem . Kristovy královské tituly jsou: “Věčný král” a “Král králů a Pán pánů”.

Vnitřní království

Jak víme, když se Jan Křtitel zjevil jako Kristův předchůdce, Jan Křtitel kázal Izraelitům: „Čiňte pokání, neboť se přiblížilo Království nebeské! (Matouš 3:2). Když Ježíš zahájil svou evangelizační službu, kázal také Izraelitům: “Čiňte pokání! Neboť království nebeské se přiblížilo.” (Matouš 4:17). A když Ježíš přikázal svým dvanácti apoštolům, aby vešli do všech příbytků Izraelitů kázat evangelium, řekl:

“Jak půjdeš svou cestou, hlásej: Království nebeské je blízko.” (Matouš 10:7).

Sloveso “přiblížil se” (G1448) v původní biblické řečtině se používá s minulým perfektem. Znamená to, že Království nebeské je zcela blízko každému, kdo slyší evangelium, takže kdo chce, může vstoupit. Proto také Ježíš řekl:

“Ale ode dnů Jana Křtitele až dosud bylo království nebeské napadeno a tito útočníci je dobyli.” (Matouš 11:12).

Sloveso “napadnout” (G971) znamená použít sílu k něčemu; použít sílu ke spěchání, spěchat dovnitř; strkat se navzájem, aby něco získali. Když je použit v trpném rodě (jako v Matoušovi 11:12), znamená to posedlý.

“Od dnů Jana Křtitele až dosud” je od doby, kdy Jan Křtitel kázal pokání, do doby, kdy mluvil Ježíš.

“Království nebeské je napadeno” je království nebeské, do kterého vstupuje mnoho lidí, kteří používají svou sílu a navzájem se strkají, aby vstoupili.

“A ti útočníci to vzali” jsou ti, kteří jsou horliví, snaží se najít cestu do Království nebeského a již vstoupili.

Ježíš se rozhodl použít sloveso “být napaden”, aby vyvolal obraz Božího království, do kterého vtrhne dav lidí, kteří se snaží ze všech sil a zkoušejí všechny možné způsoby. Chtějí vstoupit do Božího království, aby se radovali z dobrých věcí v království.

Při jiné příležitosti Ježíš řekl:

“Zákon a Proroci existovali až do doby Jana. Od té doby se káže dobrá zpráva o Božím království a všichni o to usilují.” (Lukáš 16:16).

Sloveso “boj” je stejné sloveso, které je přeloženo “vpadnout” (G971) v Matoušovi 11:12. Fráze “všichni se tam snaží dostat” lze vyjádřit takto: každý se snaží ze všech sil, spěchá dovnitř, strká se, spěchá dovnitř, aby vtrhl.

A tak se Království nebeské přiblížilo, protože se káže dobrá zpráva. Když lidé věří a následují toto učení, vstupují do Božího království. Sám Ježíš potvrdil:

“A jestliže jsem použil Boží teokracii k vyhánění démonů, pak k vám přišlo Boží království.” (Matouš 12:28).

Odpověď na otázku farizeů: Kdy přijde Boží království? Ježíš jim řekl:

“…Království Boží nepřichází k pozorování. Ani neřeknou: Hle, tady je! Nebo: Hle, tam! Neboť hle, království Boží je ve vás.” (Lukáš 17:20-21).

“Království Boží nepřichází k pozorování” znamená, že příchod Božího království člověk nepostřehne pozorováním očí těla. Neboť v té době a trvající až do konce Apokalypsy se královská moc Království Božího projevuje pouze v srdcích těch, kdo věří v dobrou zprávu. Toto královské postavení se navenek neprojevuje nad aktivitami všech bytostí, jako tomu bylo v době tisíciletého království a v době věčného království. Mohli bychom to nazvat obdobím Vnitřního království.

V době Vnitřního království je Kristus králem. Má absolutní nadvládu nad životy těch, kdo věří v evangelium, a v církvi, což je kolektiv složený z každého, kdo věří v evangelium. Každému Božímu dítěti však vládne Kristus sám nad sebou. To znamená, že každý z Božích lidí se podílí na vládě nad svým vlastním tělesným tělem s Boží autoritou a mocí, aby již nehřešil, ale stal se nástrojem Boží spravedlnosti.

“Proto nenechte vládnout hříchu ve vašem smrtelném těle a podřizovat vás jeho žádostem. Ani vaši členové by neměli být postaveni jako nástroje nespravedlnosti za hřích. Ale předložte se Bohu jako živí z mrtvých a své údy jako nástroje spravedlnosti Bohu.” (Římané 6:12-13).

“…ale ukázňuji své tělo a přivádím ho do podřízenosti, abych nebyl sám opuštěn poté, co jsem učil ostatní.” (1. Corinťané 9:27).

V církvi jsou někteří Boží lidé povoláni Bohem do pozice starších, aby vládli s Kristem v Jeho církvi.

“Hleďte tedy sami a celé stádo, jehož vás Duch svatý učinil biskupy, abyste pásli Boží církev, kterou si vykoupil svou vlastní krví.” (Skutky apoštolů 20:28).

“Starší, kteří dobře spravují církev, si zaslouží dvojnásobnou úctu, zvláště ti, kteří pracují na vyučování Slova a nauky.” (1. Timoty 5:17).

Jsme nejpožehnanější ze všech Božích lidí, od doby Adama až do konce tisíciletého království. Jsme totiž přítomni a máme účast na prvních dnech Království; patří k církvi, která je sborem králů, kteří vládnou v Království nebeském s Kristem (Zjevení 1:6; 2Tmoty 2:12). Budeme-li věrní až do smrti nebo dokud Kristus nepřijde, aby vzal církev ze světa, budeme s Ním vládnout také v Království tisíciletí a ve Věčném království.

Nyní, v době Vnitřního království, má každý Boží lid následující společné povinnosti:

• Nakrmte se Božím slovem a jednejte podle Božího slova tím, že budete číst a rozjímat o Božím slově dnem i nocí a pečlivě je následovat.

“Nenechejte tuto knihu Zákona odcházet od vašich úst, ale přemýšlejte o ní dnem i nocí, abyste bedlivě plnili vše, co je v ní napsáno. Neboť pak se ti bude dařit na tvé cestě a budeš jednat moudře.” (Joshua 1:8).

“Tato kniha Zákona” v době, kdy Pán mluvil k Jozuovi, byla prvních pět knih Bible. A pak byla Bible právě sepsána od Genesis do Deuteronomia. Nyní je “knihou zákona” celá Bible, včetně Starého a Nového zákona. Protože Slovo Boží je zákon a přikázání Boží.

“On však řekl, odpověděl: Je psáno, že nejen chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst. [Deuteronomium 8:3]” (Matouš 4:4; Lukáš 4:4).

“Celé Písmo je Bohem vdechnuté, užitečné k vyučování, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, [inspirace = životodárná; inspirovaný]” (2. Timoty 3:16).

Čtení, rozjímání o Božím slově dnem i nocí a jeho pečlivé dodržování nám pomáhá být Božím slovem posvěceni (Jan 17:17); poznávat Slovo Boží stále více a více a více moudrosti. Jsou nezbytné pro naši vládu s Kristem v Božím království. Slovo Boží je také základem a mocí pro vše, co děláme od tohoto života do příštího. Naše služba a autorita v Království budou jistě záviset na tom, jak v tomto životě čteme Boží slovo, přemýšlíme o něm a jak o něm žijeme.

• Společné utrpení pro jméno Páně jako dobrý voják Kristův:

“Proto trp jako dobrý voják Pána Ježíše Krista.” (2. Timoty 2:3).

“K tomu jste byli povoláni [trpět pro jméno Páně], neboť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám příklad, abyste šli v jeho stopách.” (1. Petr 2:21).

Trpět pro Kristovo jméno neznamená dělat nic pro práva, požitky, svobody, prostředky, nezbytnosti nebo životy, které by zneuctily Boží jméno nebo popřely Boží jméno.

• Kázání dobré zprávy o spáse mnoha lidem a dělání z nich Kristovými učedníky:

“Tak pojďme! Čiňte učedníky ze všech národů. Křtěte je ve jménu Otce, Syna a Ducha Svatého a učte je zachovávat vše, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa. Amen!” (Matouš 28:19-20).

“Řekl jim: Jděte do celého světa a kažte evangelium všem!” (Marek 16:15).

Kázání dobré zprávy tím, že budete žít láskyplným, svatým a spravedlivým životem podle Božího slova a ústním podáním, všemi komunikačními prostředky, které Bůh dává, jako jsou stránky sociálních sítí.

Kromě toho má každý Boží lid od Boha konkrétní povinnosti, jako například:

• Povinnosti být prarodiči a rodiči.
• Povinnosti být manželem nebo manželkou.
• Povinnost být potomkem.
• Povinnost pána nebo sluhy.
• Povinnost být na pracovišti nadřízeným nebo podřízeným.Bổn phận làm thầy cô hoặc học trò trong học đường.
• Občanství k národu.
• Povinnosti vůči sousedům.
• Povinnost k právům je ve vašich rukou.
• A především povinnost vůči bratřím a sestrám téhož Otce.

Je důležité, aby každý z Božích lidí znal pozici, kterou pro něj Bůh postavil, aby se nepovyšoval více, než jakou pozici pro něj Bůh v každém okamžiku stanovil. Joseph byl někdy prodán jako otrok, někdy se stal správcem v mocném domě, někdy neprávem uvězněn a jindy se stal premiérem impéria. V každém místě a čase, které Bůh pro Josefa určil, žil život, který oslavoval Boží jméno a byl naplněn Boží milostí.

“Proto z milosti, která mi byla dána, říkám každému z vás, ať si o sobě nikdo nemyslí vyšší, než by si měl myslet, ale smýšlejte s rozlišovací schopností, podle míry víry, kterou Bůh každému člověku přidělil.” (Římané 12:3).

“Ó bratři a sestry s Otcem! Kdekoli je člověk povolán, zůstává na tom místě s Bohem.” (1. Corinťané 7:24).

V současné době je každý z Božích lidí v prostředí výcviku pro službu, kterou Kristus určí každému člověku v Království tisíciletí a ve Věčném království. Boží slovo říká:

“Kdo je věrný ve velmi málu, je věrný i ve velkém. Kdo je nepoctivý ve velmi malé věci, je také nepoctivý ve velkém.” (Lukáš 16:10).

Věrnost znamená konat všechny dobré skutky, které Bůh připravil pro každého člověka, a přimět jeho nebo její fyzické tělo, aby v tomto životě konalo dobré skutky pro Boží království.

“Jsme totiž jeho dílo, stvořeni v Kristu Ježíši k dobrým skutkům, které Bůh předem připravil, abychom v nich chodili.” (Efezští 2:10).

“Proto nenechte vládnout hříchu ve vašem smrtelném těle a podřizovat vás jeho žádostem. Ani vaši členové by neměli být postaveni jako nástroje nespravedlnosti za hřích. Ale předložte se Bohu jako živí z mrtvých a své údy jako nástroje spravedlnosti Bohu.” (Římané 6:12-13).

“Proto, bratři a sestry u Otce! Vyzývám vás, skrze Boží milosrdenství, abyste svá těla předkládali jako živou a svatou oběť, milou Bohu, což je vaše správné uctívání. Nepřizpůsobujte se tomuto světu, ale proměňte se obnovou své mysli, abyste mohli zakusit, co je dobrá, milá a dokonalá Boží vůle.” (Římané 12:1-2).

“Nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá, kterého máte od Boha, a že nepatříte sobě? Neboť už jste byli koupeni za vysokou cenu; proto oslavujte Boha ve svých tělech a ve svých duších, které jsou z Boha.” (1. Corinťané 6:19-20).

Všechny naše povinnosti v tomto životě, od povinností vůči lidem ve světě až po povinnosti vůči našim bratrům a sestrám v Pánu, jsou povinnostmi vůči Pánu. Neboť to jsou dobré skutky, které pro nás Bůh připravil. Proto Boží slovo říká:

“Cokoli děláte, dělejte to celým svým srdcem, jako práci pro Pána, ne pro lidi. Vězte, že jako odměnu dostanete od Pána dědictví, protože sloužíte Pánu, který je Kristus.” (Kolosané 3:23–24).

Všechny naše činy musí vycházet ze srdce, které miluje Boha, je Bohu vděčné a miluje druhé, ne pro chválu lidí, nejen pro náš vlastní zisk, ani pro dobro druhých, konané pro povinnost. Jen tak budeme mít legitimní motivaci žít a pracovat; mít radost z Boha, být schopen překonávat obtíže a výzvy v životě, oslavovat Boží jméno.

1. Korinťanům 3:11-15

11 Nikdo totiž nemůže položit jiný základ než ten, který je položen. Tím pozadím je Ježíš Kristus.

12 Kdo však na něm staví zlato, stříbro, drahé kameny, dřevo, seno a slámu

13 pak bude zjeveno dílo každého člověka. Neboť nadcházející den to oznámí; neboť to bude zjeveno v ohni a oheň vyzkouší kvalitu práce každého člověka, která bude.

14 Zůstane-li někomu dílo, které postavil na základu, dostane svou mzdu.

15 Má-li být něčí dílo spáleno, utrpí škodu, ale přesto bude zachráněn, ale jakoby skrze oheň.

Komentáře k výše uvedeným pěti veršům v přednášce “Komentář k 1. Korinťanům 03:09-15 Mylná představa Kristových učedníků – 1. část” citujeme takto:

[Výňatek:]

Zlato, stříbro a drahé kameny jsou vzácné a odolné materiály. Dřevo, seno a sláma jsou levné a nestabilní materiály. Každý má své vlastní použití ve stavebnictví. Duch svatý prostřednictvím apoštola Pavla používá obraz materiálů používaných při stavbě, aby porovnal kvalitu a hodnotu práce, kterou vykonal Boží lid v tomto životě.

Jako děti Boží jsme jak vojáci, tak stavební dělníci. Efezským 6:10-18 nás učí vyzbrojit se a používat Boží zbraně k boji. 1. Korintským 3:9-15 nás učí o výběru materiálů v naší duchovní stavební práci pro budování nás samých a církve. Volba materiálů pro práci na budování života víry v Krista a v Krista je volbou sloužit Bohu, s jakým účelem a s jakým postojem sloužit spoluvěřícím. Stejné dílo, jehož hodnotou a trvalým odkazem může být zlato, stříbro, drahé kameny nebo dřevo, seno nebo sláma. Zlato, stříbro a drahé kameny jsou prospěšné, budující a oslavující skutky, které vykonáváme z celého srdce (Koloským 3:23). Dřevo, seno a sláma jsou také užitečné, povznášející a oslavující práce ke jménu Božímu, ale neděláme je z celého srdce, jen pro to, abychom je dělali, nebo jen dělali pro Boží slávu. mumlat, naříkat, nebýt přitom šťastný.  

Práce na budování církve vyžaduje, aby se Boží lid mnoha způsoby obětoval a věnoval svůj čas, peníze, schopnosti a úsilí. Hodnota oběti a dávání nezávisí na úrovni nebo množství, ale na srdci: láska k Bohu, láska k lidem, podřízenost, obětavost a nejlepší úsilí ve všem.

Chudá vdova, která obětovala Bohu, měla pouze dvě mince rovnající se čtvrt centu, ale hodnota těchto dvou mincí byla celým jejím majetkem.

[Konec citace.]

Věk vnitřního království se chýlí ke konci. Věk království tisíciletí se brzy otevře. Buďme tedy všichni velmi věrní, aby každý z nás vstoupil do Miléniového království.

S bolestí srdce vidíme, že v církvi je mnoho lidí, kteří se stále bojí utrpení pro jméno Páně; je mnoho lidí, kteří se stále oddávají světovým požitkům, vymoženostem, přepychu a bohatství; je mnoho lidí, kteří slouží sami sobě, místo aby sloužili Pánu; je mnoho lidí, kteří slouží Pánu, ale pouze pro zvyk, nikoli horlivě z lásky a vděčnosti k Pánu. Kéž tito lidé budou brzy činit pokání.

Kéž nás Slovo Boží posvěcuje a posiluje. Kéž si všichni zachováme svou víru a buďme věrní Pánu až do dne, kdy přijde Kristus. Kéž vás zakrývá láska, milost a společenství Trojice: Otce, Syna a Ducha Svatého. Amen!