Editor: Huynh Christian Timothy
Huynh Christian Priscilla
Datum psaní: 30/07/2016
Překladatel: Dang Thai Hoc
Datum ukončení: 11/01/2023

Komentář k Efezští 02:11-22 Jednota Izraelitů a ostatních národů v církvi

Efezští 2:11-22

11 Pamatujte tedy, že dříve jste byli pohané v těle, nazývaní neobřezanými těmi, kdo tvrdili, že jsou obřezáni v těle.

12 V té době jste byli bez Krista, mimo občanství Izraele, cizinci zaslíbených smluv, ve světě bez naděje a bez Boha.

13 Ale v Kristu Ježíši, bratři, kteří byli kdysi daleko, jsou nyní přivedeni Kristovou krví.

14 Neboť on sám je naším pokojem. Sjednotil ty dva v jedno, zbořil zeď, která je odděluje,

15 skoncoval s jeho tělesným nepřátelstvím, to jest zákon přikázání v ustanoveních, aby v sobě oba ustanovil v nového člověka a učinil pokoj.

16 Křížem oba v jednom těle smířil s Bohem, čímž zničil nepřátelství;

17 a přišli a zvěstovali pokoj těm, kdo jsou daleko, i těm, kdo jsou blízko.

18 Neboť skrze něho se oba v jednom duchu přibližujeme k Otci.

19 Proto už nejste cizinci a přistěhovalci, ale spoluobčané svatých a členové Boží domácnosti,

20 byl postaven na základech apoštolů a proroků. Úhelným kamenem je sám Ježíš Kristus.

21 V něm celá stavba společně vyrostla ve svatý chrám v Pánu.

22 V něm jste duchovně vestavěni do příbytku Božího.

Existuje teologická myšlenka, která je zcela proti Bibli, které katolická církev, stejně jako většina protestantských denominací věří a kterou učí, nazývaná “teologie náhrady”. Je to teologická myšlenka, že v dobách Nového zákona církev zcela nahradila izraelský národ. To znamená, že Bůh už neměl plán, plán pro Izraelity; každý Boží slib Izraeli musí být zduchovněn a aplikován na církev. Znamená to také, že Bůh již neuzavírá smlouvu s izraelským národem.

Právě tento teologický pohled vyvolal antisemitismus, který vedl během druhé světové války k masakru více než šesti milionů Židů. (Hebrejské slovo se používá k označení původních Izraelitů, potomků Abrahama v těle. Slovo Izrael se používá k označení národa I. Izrael a kohokoli izraelské národnosti.) Sám Ježíš Kristus prorokoval, že ve svém království , dvanáct apoštolů by sedělo na dvanácti trůnech a vládlo nad dvanácti kmeny Izraele (Matouš 19:28). Toto proroctví naznačuje, že Bůh má stále plán, plán speciálně pro Izrael, spolu s tím, co udělá pro církev. Vše, co Bůh zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, od fyzického po duchovní, splní izraelskému národu podle těla. Všechna proroctví Bible o Izraeli se také zcela vyplní. V naší době se proroctví o znovunastolení izraelského národa naplnilo 14. května 1948. Nadcházející naplnění válečného proroctví podle Žalmu 83 , proroctví o válce podle Ezechiela 38 a 39 [1], [ 2], [3], proroctví o příchodu Antikrista usednout do jeruzalémského chrámu (který bude ve velmi blízké budoucnosti přestavěn) a zaútočit na Izrael [4]… Jak mohou tato proroctví platit pro církev? Dokonce i použití výrazu “spiritualizace” je špatné. Každý Boží slib a proroctví jsou duchovní, i když mohou mít fyzické naplnění.

Kromě církve měl Bůh s izraelským národem stále plán a záměr. Žalm 122:6 učí, modlete se za pokoj pro Jeruzalém. Jeruzalém je hlavním městem Izraele a představuje izraelský národ. Modlit se za mír pro Jeruzalém znamená modlit se za mír pro izraelský národ. Povinností Božího lidu je přimlouvat se za Izraelity. Je smutné, že v těchto posledních dnech je většina církví, které se prohlašují za “Církev Páně”, proti Židům a izraelskému národu.

Prostřednictvím Efezským 2:11-22 se dozvíme, že Bůh sjednotil Kristovy věřící v jiných národech do jednoho s Izraelity, kteří věřili v Krista.Krista do jedné entity, zvané Církev. Ale také musíme mít na paměti, že Bůh měl s Izraelity stále konkrétní plán a záměr, jak jasně říká Bible.

11 Tak si to zapamatujtePamatujte tedy, že dříve jste byli pohané v těle, nazývaní neobřezanými těmi, kdo tvrdili, že jsou obřezáni v těle.

“Před” je minulý život Božího lidu v Efezu, kdy nevěřili v evangelium. “Cizinci” jsou lidé z jiných národů, mimo izraelský národ. Ti mimo izraelský národ jsou ti, kteří jsou mimo Boží smlouvu s Abrahamem. Tato smlouva je znázorněna obřízkou mužů z Abrahamova semene.

Boží smlouva uzavřená s Abrahamem slibuje požehnání jemu i jeho potomkům:

“Udělám z tebe velký národ. Požehnám ti, proslavím tvé jméno a budeš požehnáním. Požehnám těm, kdo vám žehnají, a prokleji ty, kdo vás proklínají. V tobě budou požehnány všechny rodiny země.” (Genesis 12:2-3).

Fyzicky získají Abrahamovi fyzické potomky zemi Kanaán jako dědictví:

“Toho dne Hospodin porušil svou smlouvu s Abramem, když řekl: Tvému potomstvu dávám tuto zemi, od egyptské řeky až po velikou řeku Eufrat…” (Genesis 15:18).

Tato smlouva byla obnovena s Izákem a Jákobem, synem a vnukem Abrahamovým. Jákob byl Bohem přejmenován na Izrael a z něho vzešlo dvanáct izraelských kmenů.

Z lidí Bůh povolal a vyvolil Abrahama, aby se stal otcem lidu, který je pro Něj oddělený. Prostřednictvím těchto lidí zjevil lidstvu svou lásku k lidstvu, svou spásu pro lidstvo a svůj plán a záměr s lidstvem. Izraelský národ má proto důležité místo a roli v Božím plánu a záměru s lidstvem. Všechny Boží plány a záměry s lidstvem lze uskutečnit pouze prostřednictvím izraelského národa. Boží slovo je jasné: “V tobě budou požehnány všechny rodiny země. A: “Budete mi královstvím kněží a svatým lidem.” (Exodus 19:6a).

Izraelité se narodili v Boží smlouvě, pokud dobrovolně nezapřeli své občanství v Izraeli nebo nespáchali zločin proti přikázáním Božím, odříznuti od lidu. Ale lidé z jiných národů, chtějí-li zdědit smlouvu Boží, musí naturalizovat Izrael tím, že věří v Boha, dodržují jeho přikázání, a člověk musí podstoupit obřízku (Genesis 17:10-14; Exodus 12:48).

Dopis Efezským napsal apoštol Pavel církvi v Efezu, místní církvi sestávající z Božího lidu mnoha jiných národů než Izrael. Proto Pavel píše: “Dříve jste byli pohané v těle, nazývaní neobřezanými těmi, kdo tvrdí, že jsou obřezáni v těle.” V těle nebyli ze semene Abrahamova, nebyli ve smlouvě, neměli v těle žádné znamení smlouvy obřízky. Izraelité nazývali ne-Izraelity “neobřezanými”. Izraelité nevstupovali do domu, nejedli spolu, nekamarádili se s neobřezanými lidmi.

Všimli jsme si Pavlova výrazu, když zdůraznil manuální obřízku v těle. Člověk je obřezán v těle, aby prokázal svou víru v Boží smlouvu. Obřízka v těle představuje odstranění přirozenosti hříchu, zastavení hříchu, aby bylo možné získat požehnání od Boha. Člověk může být obřezán pouze v těle a přesto má v srdci hřích. Bůh to nazývá “srdcem, které není obřezáno” (Leviticus 26:41). V Kolosané 2:11 Pavel mluví o obřízce, kterou provedl sám Kristus v srdcích těch, kdo v Něho věří, a smyje svou krví jejich hříšnou přirozenost:

“V něm i vy jste byli obřezáni obřízkou bez rukou, při prolévání hříchů tělesného těla, obřízkou Kristovou.”

Od Židů se stále vyžadovalo, aby zůstali obřezáni v těle, aby je označili za příslušníky potomků Abrahama podle těla a s výhradními právy na zemi v Kanaánu, podle Boží smlouvy uzavřené s Abrahamem. Ale oni, stejně jako lidé jiných národů, nepotřebovali být obřezáni v těle, aby se mohli těšit z nové smlouvy spasení a přijetí věčného Božího dědictví. Neboť všem, kteří skutečně činí pokání ze svých hříchů a přijímají smírnou smrt Ježíše Krista, nechají obřezat svá srdce od Krista.

12 V té době jste byli bez Krista, mimo občanství Izraele, cizinci zaslíbených smluv, ve světě bez naděje a bez Boha.

“Tehdy” byla doba, kdy Boží lid v Efezu ještě nedostal dobrou zprávu. Protože ještě nepřijali evangelium, neznají Boha, neuctívají Boha, nepatří k lidem odděleným Bohem, jsou mimo Boží smlouvy, žijí ve světě bez naděje a Bůh neexistuje.

To je také situace každého z nás, než uvěříme v evangelium. To je také současná situace všech, kteří nevěří v evangelium. Život bez poznání Boha, nepatření Bohu, nebýt v Božích požehnaných smlouvách je tragický a hrozný. Že život nemá klid, spokojenost, štěstí… a skončí věčnou zkázou.

“Smlouvy zaslíbení” jsou smlouvy založené na Božím zaslíbení Abrahamovi, včetně smlouvy na hoře Sinaj, známé také jako Starý zákon, a smlouvy na hoře Sinaj, Kalvárie, známé také jako Nový zákon. Boží slib Abrahamovi byl slibem požehnání. Samotný slib byl smlouvou o tom, co Bůh udělá pro Abrahama a jeho potomky.

Stará smlouva na hoře Sinaj obsahovala deset přikázání, která byla Božím požehnáním pro Izrael. Desatero přikázání učinilo z Izraelitů lid s Bohem, s Božími zákony a se svatější životní úrovní než všechny ostatní národy. Desatero přikázání přineslo požehnání, protože Izraelité zažili štěstí z uctívání Všemohoucího Boha, šťastný zážitek vzájemné lásky a úcty. Ve Staré smlouvě byla ustanovení zákona o trestu pro ty, kdo porušili Desatero přikázání.

Nová smlouva na Kalvárii je největší ze všech Božích požehnání. Tato smlouva zahrnuje zaslíbení, že ti, kdo činí pokání ze svých hříchů a přijímají smírnou smrt Ježíše Krista, jsou osvobozeni od zákonného trestu, jsou stvořeni noví, je jim dán svatý duch, aby mohli žít svatým životem, již nehřešit, být navráceni do Božího synovství, stát se Božím svatým lidem a žít navždy v Božím království.

Izraelité žili ve Starém zákoně, ale nedokázali dodržovat Boží přikázání, takže potřebovali novou smlouvu, která by je osvobodila od trestu zákona. Izraelité, kteří nepřijali novou smlouvu, by byli souzeni podle staré smlouvy, tedy stále pod trestem zákona za ty, kdo porušili Boží přikázání.

Jiné národy, které nejsou ve staré smlouvě, ale také v rozporu s Božími přikázáními, musí být také v nové smlouvě, aby byly spaseny. Když ostatní národy přijaly smírnou smrt Ježíše Krista, byly Bohem spojeny s Izraelity, kteří přijali novou smlouvu.

13 Ale v Kristu Ježíši, bratři, kteří byli kdysi daleko, jsou nyní přivedeni Kristovou krví.

“V Kristu Ježíši” znamená plně přijmout Ježíšovu smírnou smrt; vlož se do Jeho vykoupení; ochoten být s Ním jedno, protože ratolest je spojena s vinnou révou. Víra v usmiřující smrt Ježíše Krista je vyjádřena pokáním, opuštěním všech myšlenek, slov a činů, které jsou v rozporu s Božími přikázáními, a z celého srdce následováním učení Bible a uctíváním samotné Trojice.

Každý, kdo neposlouchá Boží přikázání a tvrdí, že je Kristovým učedníkem a tvrdí, že je v Církvi Páně, je lhář. Sám Duch svatý to potvrdil v 1. Janově 2:4:

“Kdo říká: Znám Ho! A jestliže jeho přikázání nezachovává, je lhář a není v něm pravda.”

“Staré časy daleko” je den, kdy jste ještě nepřijali evangelium a jste odděleni od Boha a od Jeho svatého lidu. “Přítomnost se přiblížila” znamená být v přítomnosti, přijímat radostnou zvěst, být smířen s Bohem a jeho svatými skrze Ježíše Krista, být blízko Bohu a být blízko Božímu svatého lidu. Bylo to možné, protože Ježíš Kristus prolil svou krev na kříži, aby zemřel za hříchy lidí.

14 Neboť on sám je naším pokojem. Sjednotil ty dva v jedno, zbořil zeď, která je odděluje,

Slovo “mír” v původní biblické řečtině znamená jak mír, nepřítomnost války nebo sporu, ale také mír, beze strachu, bez úzkosti. Kristus je naším pokojem, neboť nás smířil s Bohem, již ne s Božími nepřáteli. Kristus je také náš pokoj, protože v Něm jsme v bezpečí a máme život v plnosti, bez starostí a obav (Jan 10:10; 14:27).

Byl to Kristus, kdo sjednotil všechny, kdo v Něho věřili: neizraelity s Izraelity do jedné své církve a sjednotil církev se sebou samým. Tímto spojením zbořil zeď mezi Izraelity a lidmi jiných národů. Nejenže Kristus zbořil zeď oddělující rasy, ale také zbořil zdi oddělující třídy, postavení, intelektuály, pohlaví…

“Není žádný Žid ani Řek, žádný otrok ani svobodný muž, žádný muž ani žena; neboť vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši. A jste-li z Krista, pak jste semeno Abrahamovo, dědici podle zaslíbení.” (Galatským 3:28-29).

“Není žádný Řek nebo Žid, obřezaný nebo neobřezaný, barbar nebo Sith, otrok nebo svobodný; ale Kristus je všechno a ve všem.” (Kolosané 3:11).

Duchovně jsou všichni, kdo patří Kristu, také z Abrahamova semene a těší se ze všech požehnání, která Bůh Abrahamovi zaslíbil. Fyzicky všichni, kdo patří Kristu, zdědí zemi (Žalm 37:29). Pokud jde o Izraelity, podle těla dostanou zemi v zemi Kanaán.

15 skoncoval s jeho tělesným nepřátelstvím, to jest zákon přikázání v ustanoveních, aby v sobě oba ustanovil v nového člověka a učinil pokoj.

Svou smírnou smrtí Kristus také ukončil nepřátelství s těmi, kdo věří v Jeho spasení. Toto nepřátelství jsou ustanovení zákona, která předepisují tresty pro ty, kdo porušují Boží přikázání. Měli bychom si pamatovat: Kristus ukončil trest zákona proti těm, kdo porušili Boží přikázání, ale neukončil přikázání ani zákon. Byl to Duch svatý, kdo skrze apoštola Pavla potvrdil:

“Proto je zákon svatý a přikázání je svaté, spravedlivé a dobré.” (Římané 7:12).

“Opustili jsme tedy zákon vírou? Vůbec ne! Naopak, dodržujeme zákony.” (Římané 3:31).

Sám Ježíš Kristus prohlásil, že neporušil zákon:

“Nemyslete si, že jsem přišel porušit zákon nebo proroctví. Nepřišel jsem zničit, ale naplnit.” (Matouš 5:17).

Ale dnes většina církví učí, že Efezští 2:15 znamená, že Ježíš Kristus porušil zákon. Zákon, který odsuzuje každého, kdo porušuje Boží přikázání, stále existuje. Všechny tresty však dopadly na tělo Ježíše Krista. Proto Duch svatý učí, že pokud člověk přijal spasení Ježíše Krista a přesto se vrátil k životu v hříchu, znovu ukřižoval Krista (Hebrejci 6:6).

Jsou dokonce lidé, kteří učí, že Ježíš Kristus zrušil Desatero nebo že naplnil Desatero jménem Církve, takže Církev nemusí dodržovat Desatero! Toto učení může pocházet pouze od Satana! Všichni takoví kazatelé jsou posly Satana! Ti, kteří věří v toto učení, jsou ti, kteří chtějí svobodu žít v hříchu a nebýt potrestáni za své přestoupení. I když otevírají ústa, aby vyznávali svou víru v Krista, i když zastávají vysoké funkce v církvích, jsou to vlastně jen ti, kteří ve jménu Boha páchají zlo. Boží lid se musí od takových lidí okamžitě držet dál. Smutná věc je: Mnoho lidí dnes vidí pokrytectví, učí herezi v církvích, ale stále tam chodí ve jménu Páně, setkávají se s pokrytci a učí herezi. Neuvědomují si, že Boží svatost od nich vyžaduje, aby se od takových lidí drželi dál. Nechápou význam žalmu 1. Proto jejich životy postrádají Boží požehnání.

Jak Izraelci, tak další národy byli trestáni zákonem za porušení Desatera. Oba potřebují novou smlouvu spasení v Kristu. Byl to Kristus, kdo vykoupil Izrael a lidi jiných národů, učinil je novými a sjednotil je v jedno v sobě; smiř je s Bohem a mezi sebou navzájem.

16 Křížem oba v jednom těle smířil s Bohem, čímž zničil nepřátelství;

17 a přišli a zvěstovali pokoj těm, kdo jsou daleko, i těm, kdo jsou blízko.

Izraelité byli Bohem odděleni pro své plány a záměry. Skrze Izrael nabízí Bůh spasení celému lidstvu a slibuje své dědictví těm, kdo věří v jeho spasení. Když přišlo spasení, skrze smírnou smrt Ježíše Krista na kříži, byl to Kristus, kdo smířil Izrael a další národy s Bohem. Neboť Izraelité i ostatní národy zhřešili a jsou pod trestem zákona.

Ti, kdo věřili v usmiřující smrt Ježíše Krista, z řad Izraelitů a z jiných národů, byli sjednoceni do jedné entity zvané Církev. Církev je sjednocena s Kristem, proto se jí také říká tělo Kristovo. V církvi, v těle Kristově, žijeme v míru s Bohem a mezi sebou navzájem.

Kristovou smrtí na kříži zničil nepřátelství zákona proti nám hříšníkům. Vzal trest za nás, takže náš trest byl zničen. Zničení je trestem pro ty, kdo porušují Boží přikázání, jak je psáno v ustanoveních zákona. Přikázání a zákon jsou stále tam. Jestliže se po spasení vrátíme k porušování Božích přikázání, zákon nás nadále odsuzuje a my se musíme znovu spoléhat na Kristovu usmiřující smrt, abychom unikli trestu. Pokud budeme i nadále hřešit, to znamená, že se vrátíme k životu v hříchu, nebude žádná jiná oběť, která by naše hříchy odčinila:

 Hebrejci 6:4-8

4 Není totiž možné, aby se ti, kdo byli kdysi osvíceni a okusili nebeský dar, stali účastníky svatého ducha,

5 okusili dobré slovo Boží a moc budoucího věku,

6 Potom opět padli, ale byli obnoveni k pokání. Protože pro sebe znovu křižovali Božího Syna a otevřeně Ho uráželi.

7 Země je totiž nasycena častými dešti, které na ni přicházejí, a plodí rostlinstvo, které je pro ně užitečné, a ti, kdo ji orají, dostávají požehnání od Boha.

8 Jestliže však rodí trní a bodláčí, je opuštěné a blízko kletby. Jeho konec je v pálení.

Hebrejci 10:26-29

26 Jestliže totiž vědomě hřešíme, poté, co jsme přijali poznání pravdy, nezůstane nám žádná oběť za naše hříchy.

27 Ale čeká jen strašné čekání na soud a vzpurné pohltí ohnivý oheň.

28 Kdo zavrhl Mojžíšův zákon, zemřel bez milosti na základě dvou nebo tří svědků.

29 Přemýšlejte, bratři, oč přísnější bude trest pro člověka, který šlape po Synu Božím, který považuje krev smlouvy, kterou byl posvěcen, za nečistou a uráží Ducha milosti.

Kristus přišel, káže pokoj, to znamená, že vyzývá hříšníky, aby činili pokání ze svých hříchů a přijali Jeho smírnou smrt, aby byli smířeni s Bohem. Toto prohlášení bylo vyhlášeno jak Izraeli (těm blízkým), tak dalším národům (těm vzdáleným).

18 Neboť skrze něho se oba v jednom duchu přibližujeme k Otci.

Skrze Krista a v Kristu se Izraelité i lidé jiných národů přibližují k Bohu Otci! Kristem znamená skrze věci, které učinil. Být v Kristu znamená mít úplnou víru v to, co udělal, a z celého srdce Ho poslouchat.

Ačkoli je církev entitou mnoha lidí, její duch je jeden. Duch je poznání, které pochází od Boha, způsob, jakým Bůh v osobě Ducha svatého vede Boží lid do veškeré pravdy (Jan 16:13). Toto poznání zahrnuje poznání Boha, Jeho plánů a záměrů; sebepoznání; znalost ďáblových plánů a hříšných cest světa. Chápání církve jako jedné znamená, že mezi jedním a druhým není v poznání pravdy žádný rozpor. Úroveň chápání každého může být různá a každý člověk potřebuje pilně studovat Boží slovo. Proto všichni, kdo věří a vyučují teologické myšlenky, které jsou v rozporu s Biblí, jako je teologie, která popírají osobu a božství Ježíše Krista a Ducha svatého, nejsou součástí Bible. Církev nemá stejného ducha jako kostel. Jejich porozumění pochází z “ducha světa” (1. Corinťané 2:12). Pokud nebudou činit pokání a včas se nevrátí k pravdě Božího Slova, zahynou ve své nevědomosti (Hosea 4:6), ve své neschopnosti přijmout pravdu Božího Slova. Budou navždy ztraceni.

Bůh je v tomto verši nazýván “Otcem”, aby zdůraznil pravdu: Všichni, kdo jsou v Kristu, jsou děti Boží. Ti, kdo jsou v Kristu, jsou ti, kteří vystoupili z nečistoty a hříchu, to jest z nespravedlnosti, do Boží církve:

2. Corinťané 6:14-18

14 Bratři a sestry, nedávejte se do jha s nevěřícími. Neboť jaký je vztah mezi spravedlností a neposlušností? Jaké společenství má světlo s temnotou?

15 Jakou dohodu měl Kristus s Belianem? Nebo jaký podíl má věřící s nevěřícím? [Belian znamená bezcenný nebo zlý, zlý; je titul používaný pro Satana.]

16 Jaká je dohoda mezi chrámem Božím a chrámem model? Neboť ty jsi chrám Boha živého, jak řekl Bůh: Budu v nich přebývat a budu mezi nimi chodit. Budu jejich Bohem a oni budou mým lidem. [Leviticus 26:11-12; Jeremjáš 32:38; Ezechiel 37:27]

17 Proto řekl Hospodin: Vyjděte z jejich středu a oddělte se; také se nedotýkáš nečistých věcí. Pak tě přijmu. [Izajáš 52:11; Jeremiáš 51:45]

18 Budu vaším Otcem. Budete mi syny a dcerami. Všemohoucí Bůh řekl. [II Samuel 7:14].

Přiblížit se k Otci znamená, že můžeme přímo ctít Boha, děkovat mu a modlit se k němu a nazývat ho Otcem. Bůh je zároveň přítomen v našich životech, jak říká Jan 14:23. Konečně v den Kristova návratu, aby přivedl církev ze světa do nebe, se setkáme tváří v tvář Bohu, uvidíme Ho a poznáme Ho jako andě

19 Proto už nejste cizinci a přistěhovalci, ale spoluobčané svatých a členové Boží domácnosti,

20 byl postaven na základě apoštolů a proroků. Úhelným kamenem je sám Ježíš Kristus.

Neboť Kristus zemřel za hříchy i těch, kteří nebyli Izraelci, smířil je s Bohem a sjednotil je s Izraelem, k němuž ti, kteří nepatřili, z izraelského národa, ale kteří uvěřili dobré zprávě, již nebyli Božími cizími. vyvolení lidé, již nejsou cizinci (tedy cizinci) v zemi, kterou Bůh naznačil.pro spravedlivé. Stali se krajany vyvoleného lidu Izraele. Slovo „krajan“ znamená sdílet stejnou vlast, požívat všech práv občanů v dané zemi. Specifický výraz „svatí“ v tomto verši se vztahuje na Izraelity, kteří věřili v Boha. Člen Boží domácnosti je členem Boží rodiny, v níž Bůh je Otec, Ježíš Kristus je nejstarší syn, vládne, Duch svatý je učitel, vede všechny lidi. chodící v pravdě a ve společenství , muži jsou bratři a sestry, andělé jsou služebníci.

Boží rodina, církev, byla postavena na pravdě prostřednictvím učení apoštolů a proroků v Novém a Starém zákoně. Ježíš Kristus je měřítkem pro stavbu (základní kámen) a stavitelem kostela. Církev je přitom také postavena na víře Božího lidu v Krista (Matouš 16:18).

21 V něm celá stavba společně vyrostla ve svatý chrám v Pánu.

Struktura je forma objektu, který je úzce spojen z různých částí. V Kristu je každý člověk, který upřímně činí pokání ze svých hříchů, přijímá Jeho smírnou smrt, téměř dva tisíce let úzce spojen duchem, láskou, společenstvím, církví. svatá a církev se stává samostatným chrámem pro Boha.

22 V něm jste duchovně vestavěni do příbytku Božího.

Architektura je stavba zařízení. V Kristu je církev vestavěna do Božího příbytku. Bůh měl své sídlo, svaté město Jeruzalém, v nebi. Ale církev je Jeho duchovním sídlem na zemi.

Kristus použil svou krev, aby smyl všechny hříchy každého člověka v církvi, aby se církev mohla stát příbytkem Trojice:

“ Ježíš odpověděl a řekl mu: Miluje-li mě někdo, bude zachovávat má slova. Můj Otec ho bude milovat. Půjdeme k němu a uděláme si u něj příbytek.” (Jan 14:23).

“Nevíte, že jste Boží chrám a že ve vás přebývá Boží Duch?” (1. Corinťané 3:16).

“Nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá, kterého máte od Boha, a že nepatříte sami sobě?” (1. Corinťané 6:19).

“V Něm jste duchovně vestavěni do příbytku Boha.” (Efezští 2:22).

“Je jen jeden Bůh a Otec všech; Který je nade vším, uprostřed všech a ve vás všech.” (Efezští 4:6).

Kéž nám osvícení Ducha svatého pomůže pochopit jednotu v církvi, v Kristu, všech těch, kteří upřímně litují svých hříchů a plně věří v usmiřující smrt Ježíše Krista. jiný národ.

Kéž nám osvícení Duchem svatým pomůže pochopit, že Bůh má s izraelským národem ještě plán a záměr kromě plánu a záměru pro církev. Boží lid vždy pamatuje na to, aby se přimlouval za pokoj Izraele.

Kéž nás Duch svatý naplní svatým duchem a umožní nám prožít zbytek našich dnů důstojně místa, které nám dal Kristus ve své církvi. Amen!

Poznámka

[1] https://preachingfromthebible.net/czech/014-sedm-dulezitych-incidentu-pred-apokalypsou-5-cast/

[2] https://preachingfromthebible.net/czech/17-valka-podle-ezechiela-38-39-1/

[3] https://preachingfromthebible.net/czech/018-valka-podle-ezechiela-38-39-2/

[4] https://preachingfromthebible.net/czech/proroctvi-jezise-krista-2-cast/