Editor: Huynh Christian Timothy
Huynh Christian Priscilla
Datum psaní: 23/11/2013
Překladatel: Dang Thai Hoc
Datum ukončení: 08/01/2023

 Jako Boží lide nikdo nezná následující verše z písem:

“Ježíš přišel a promluvil k nim. Řekl: Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Tak pojďme! Čiňte učedníky ze všech národů. Křtěte je ve jménu Otce, Syna a Ducha Svatého a učte je zachovávat vše, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa. Amen!” (Matouš 28:18-20).

“Řekl jim: Jděte do celého světa a kažte evangelium všem. Kdo uvěří a bude pokřtěn, bude spasen; ale kdo neuvěří, bude odsouzen.” (Marek 16:15-16).

Jak však přimět všechny národy, aby se staly učedníky Páně? A jak kázat Evangelium?

V tomto i v dalším se zcela spoléhejme na Boží slovo, abychom zjistili pravý význam příkazu kázat evangelium a příkazu činit učedníky Páně.

Učedníci a apoštolové

Nejprve si musíme připomenout rozdíl mezi dvěma tituly “učedník” a “apoštol”:

• Učedník: Titul pro ty, kteří upřímně věří a následují všechna učení Ježíše Krista. Následovat všechny Pánovy příkazy, včetně: přiznání, že jste hříšník; čiňte pokání z hříchu, to znamená, že již vědomě neporušujte desatero Božích přikázání; a přijmout vykoupení Ježíše Krista.
• Apoštol: Titul a také služba vyhrazená pro učedníky, kteří jsou povoláni Ježíšem Kristem ke specializované službě evangelizace. Na své cestě za kázáním evangelia pracovali sami, aby si vydělali na živobytí. Dostávají podporu od posluchačů evangelia a od Božího lidu.

Samozřejmě je povinností každého Božího dítěte hlásat smrt Páně až do Jeho příchodu a hlásat smrt Páně znamená kázat radostnou zvěst. Neboť když hlásáme smrt Páně, musíme mluvit: příčinu, smysl, účel a následek smrti Páně. Ale Bůh ustanovil také církevní služby, z nichž jednou je apoštolská služba. Apoštolská služba se specializuje na kázání evangelia celému světu.

Kázání evangelia každým Božím lidem (každým učedníkem) je kázáním evangelia v místě, kde přebývá. A kázání evangelia apoštolů je kázáním celého světa. Pánův příkaz je zaznamenán v Matoušovi 28:18-20 pro všechny učedníky. Pánův příkaz je zaznamenán v Markovi 16:15-16 speciálně pro apoštoly. Apoštolové se neusadili na jednom místě jako učedníci, ale neustále se stěhovali z místa na místo a kázali evangelium. Účelem hnutí apoštolů bylo kázat dobrou zprávu všem lidem, národům, jazykům po celém světě.

Oba, apoštolové i učedníci, mají společnou povinnost činit učedníky ze všech národů. Učedníci vykonávali tuto povinnost ve svém místě a apoštolové ji vykonávali na své cestě kázání evangelia z místa na místo.

I když je mezi učedníky a apoštoly rozdíl v plnění povinnosti kázat Evangelium a činit učedníky ze všech národů, obsah kázaného evangelia a zásada, která činí všechny národy učedníky Páně, se neliší. Vše se musí dít podle Slova Božího. Dnes se církve řídily vůlí lidí a vytvořily mnoho způsobů a obsahů, které jsou zcela proti Bibli při kázání evangelia a získávání učedníků ze všech národů.

Kázání Evangelia

Kázání je kázání čeho? Pojďme se dozvědět o slovu “Evangelium” přímo v Bibli. Především to Bible nazývá “evangelium království nebeského”:

“Ježíš procházel celou Galilei, učil v synagógách, kázal dobrou zprávu o Království a uzdravoval všechny druhy nemocí mezi lidmi.” (Matouš 4:23; viz také: Lukáš 4:43; 8:1; 16:16; Skutky apoštolů 8:12).

Je také známé jako “Evangelium Boží”:

“Poté, co byl Jan uvězněn, odešel Ježíš do Galileje a kázal dobrou zprávu o Bohu.” (Marek 1:14; viz také: 2. Corinťané 11:7; 1. Tesalonickým 2:2).

Je to také dobrá zpráva o Ježíši Kristu, Synu Božím, protože byla vyhlášena a učiněna pravdivou Ježíšem Kristem:

“Začátek dobré zprávy o Ježíši Kristu, Synu Božím.” (Marek 1:1; viz také: Skutky apoštolů 5:42; 11:20; 2 Tesalonickým 1:8).

Bible definuje “Evangelium” takto:

“Anděl jim řekl: Nebojte se! Neboť vizte, zvěstuji vám velkou radost pro všechny národy. Neboť dnes se vám ve městě Davidově zplodil Spasitel, Kristus Pán.” (Lukáš 2:10-11).

Tedy: “Evangelium” je dobrá zpráva, která přináší velkou radost všem národům země. Dobrá zpráva je tato: Ten, koho Bůh vyvolil za kněze, proroka a krále lidstva, je sám Bůh; Narodil se jako člověk, aby vykoupil lidstvo.

• Tato dobrá zpráva pochází z vůle Boží.
• Tuto dobrou zprávu bude hlásat a provádět sám Ježíš Kristus.
• Toto evangelium je také výzvou pro lidstvo, aby činilo pokání ze svých hříchů na odpuštění svých hříchů, aby bylo očištěno od svých hříchů a vstoupilo do Božího království, proto je také známé jako Dobrá zpráva o Božím království Bože.

Na základě prvního kázání apoštola Petra v den založení církve, zaznamenaného ve Skutcích 2:14-41, víme, že kázat evangelium znamená kázat o:

• Smrt, vzkříšení a nanebevstoupení Ježíše Krista.
• Dávání Ducha Svatého Ježíšem Kristem a křest Jeho církve duchem svatým.
• Skutečnost, že Bůh učinil Ježíše Pánem a Kristem.
• Vyzývá posluchače, aby činil pokání, to znamená, aby se vyznal a odvrátil se od hříchu.
• Vyzývá posluchače, aby byli pokřtěni na odpuštění hříchů a dar Ducha Svatého.
• Učte více věcí.
• Poraďte posluchačům, aby se po vyslechnutí evangelia rozhodovali.

Víme také, že kázání apoštola Petra bylo kázáním pro Izraelity, kteří byli obeznámeni s biblickým učením o přikázáních a zákonech apoštolů, Boha, znalého proroctví o příchodu Spasitele. Proto, když kážeme evangelium ne-Izraelitům, musíme rozvinout sedm prvků Petrova kázání pomocí samotného Slova Božího, abychom tyto faktory vysvětlili.

Přidáváme také prvky, které musí být obsaženy v evangelijním kázání speciálně pro pohany. Na základě kázání apoštola Pavla Řekům v Athénách, zaznamenaných ve Skutcích 17:16–34, nacházíme následující prvky, které představí Německo Biblický bůh pro ty, kteří pouze vědí, jak uctívat modly:

• Bůh je Stvořitelem a Dárcem života pro všechny věci.
• Lidstvo je Boží semeno, protože od Něj nese Jeho obraz.
• Boží soud přijde na každého člověka.

V kázání evangelia pro ty, kteří neznají Boha, se tedy musíme dostatečně zmínit a použít Bibli k rozvinutí a vysvětlení deseti níže uvedených faktorů:

1. Bůh je Stvořitelem a Dárcem života pro všechny věci.

2. Člověk je potomkem Božím, protože z Něho pochází a nese Jeho obraz.

“Na počátku Božího stvoření nebes a země…” (Genesis 1:1).

“A Bůh řekl: Učiňme člověka ke svému obrazu, ke své podobě, aby panovaly nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem a nad dobytkem, nad celou zemí a nade všemi plíživá věc, která se po něm plíží. zem! Bůh stvořil člověka ke svému obrazu. Stvořil člověka k obrazu Božímu. Stvořil je, muže a ženu. Bůh jim požehnal a řekl: Ploďte se, množte se, naplňte zemi! Ať se země podřídí! Panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem a nad každým živým tvorem, který se hýbe na zemi!” (Genesis 1:26-28).

Skutky apoštolů17:24-29

24 Bůh stvořil svět a vše, co je v něm. On je Pánem nebes a země. Nebydlí v ručně vyrobených chrámech.

25 Ani není obsluhován lidskýma rukama, jako by něco potřeboval. Je to On, kdo dává každý život a dech všem.

26 Učinil také každý národ lidský z jedné krve, aby přebýval na celé tváři země. Určil stanovené časy a hranice jejich ubytování;

27 ať hledají Hospodina. Jestli Ho opravdu cítí a hledají Ho, i když není daleko od každého z nás.

28 Nebo v něm žijeme, hýbeme se a jsme; jak kdysi řekli někteří vaši básníci: Neboť i my jsme jeho potomci.

29 Protože jsme Boží potomci, nepodezřívejme, že Boží hmota je jako zlato, stříbro nebo kámen, vytesané lidskou technikou a dovedností.

3. Boží soud přijde na každého člověka.

“…Neboť ustanovil den, kdy bude soudit svět ve spravedlnosti, v tom, kterého ustanovil. Dal to všem jistotu tím, že Ho vzkřísil z mrtvých.” (Skutky apoštolů 17:31).

“Jak je lidstvu předurčeno: jednou zemři, pak soud.” (Hebrejci 9:27).

“Ale nebe a země jsou nyní ponechány stejným Slovem pro oheň v den soudu a zničení bezbožných.” (2 Petr 3:7).

Zjevení 20:11-15

11 Potom jsem uviděl velký bílý trůn a Sedícího na trůnu. Země a nebe se skryly před Jeho přítomností a jejich místo už nebylo vidět.

12 Viděl jsem mrtvé, malé i velké, jak stojí před Bohem. Jsou tam otevřené knihy. Byla otevřena další kniha, Kniha života. Mrtví jsou souzeni podle toho, co udělali, a jsou zapsáni v těchto knihách.

13 Moře v něm vydalo mrtvé. Smrt a Hádes v nich také odevzdali mrtvé. Každý je posuzován podle toho, co udělal.

14 Smrt a hádes jsou uvrženy do ohnivého jezera. Ohnivé jezero je druhá smrt.

15 A kdo to nenašel zapsané v Knize života, byl uvržen do ohnivého jezera.

4. Smrt, vzkříšení a nanebevstoupení Ježíše Krista: Vysvětlujeme našim posluchačům, proč Ježíš Kristus zemřel, byl vzkříšen a vystoupil do nebe.

“Neboť když jsme byli ještě slabí, Kristus zemřel v pravý čas za bezbožné.” (Římané 5:6).

“Bůh však projevuje svou lásku k nám tímto způsobem: Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšníci.” (Římané 5:8).

“A on je obětí za naše hříchy; Nejen náš, ale celý svět.” (I. Jan 2:2).

“Pokud jsme zemřeli s Kristem, věříme, že s Ním budeme také žít. Vězte, že Kristus, vzkříšený z mrtvých, již neumírá; smrt už nad ním nepanuje.” (Římané 6:8-9).

“Smyslem Kristovy smrti, vzkříšení a života je, aby byl Pánem mrtvých i živých.” (Římané 14:9).

“Že byl pohřben. Že třetího dne vstal z mrtvých podle Písma.” (1. Korinťané 15:4).

“Sláva Bohu a Otci našeho Pána Ježíše Krista. Svým velkým milosrdenstvím způsobil, že jsme se znovuzrodili do živé naděje skrze vzkříšení z mrtvých Ježíše Krista.” (1. Petr 1:3).

“Když pronesl tato slova, viděli, jak je uchvácen. Z očí jim ho sundal oblak.” (Skutky apoštolů 1:9).

5. Darování Ducha svatého Ježíšem Kristem a křest Jeho církve duchem: Vysvětlujeme význam daru Ducha svatého a křtu Duchem Ježíšem Kristem věřícímu.

 “Křtím vás vodou; ale On vás bude křtít svatým duchem.” (Marek 1:8).

 “Neznal jsem ho, ale ten, který mě poslal křtít vodou, mi řekl: Na koho uvidíš sestupovat Ducha Svatého a spočinout na něm, ten křtí svěceným posvátným.” (Jan 1:33).

“Proto byl vyvýšen po pravici Boží a přijal Otcův slib o Duchu Svatém. Dává to, co vidíte a slyšíte.” (Skutky apoštolů 2:33).

“Neboť my, buď Židé, nebo Řekové, nebo otroci nebo svobodní, jsme byli všichni v jednom duchu, pokřtěni v jedno tělo; a všichni pijí v jednom duchu.” (1. Korinťané 12:13).

“Ať se skrze Ducha svatého, který v nás přebývá, drž dobra, které ti bylo svěřeno.” (2. Timothy 1:14).

6. Boží vyvýšení Ježíše Krista jako Pána a Krista: Vysvětlujeme význam titulu “Pán” a titulu “Kristus”.

“Ať tedy celý dům Izraele bezpečně ví, že Bůh, který učinil tohoto Ježíše, kterého jste vy ukřižovali, je Pán i Kristus.” (Skutky apoštolů 2:36).

Filipové 2:8-11

8 se nachází v podobě člověka, poníženého, ​​poslušného až k smrti, až k smrti na kříži. [Lidský stav je podstatou i přirozeností lidské bytosti, včetně: fyzického těla, vzhledu, pocitů a emocí, představ, postojů, činů, životního stylu…]

9 Proto ho Bůh velmi povýšil a dal mu jméno, které je nad každé jméno,

10 aby se ve jménu Ježíšově sklonilo každé koleno na nebi, na zemi i pod zemí,

11 a každý jazyk vyznává Ježíše Krista jako Pána k slávě Otce.

“Pán” znamená pán ve smyslu: pán otroka. Když tedy uznáváme Ježíše jako “Pána”, uznáváme Ho jako všemocného v našich životech. Žijeme, abychom žili pro Boha a umíráme, abychom zemřeli pro Boha:

“Neboť žijeme-li, žijeme pro Pána. Stejně tak zemřeme-li, zemřeme pro Pána. Ať tedy žijeme nebo umíráme, všichni patříme Pánu.” (Římané 14:8).

“Kristus” doslova znamená pomazaný; přeneseně někdo, komu Bůh dal službu, autoritu a moc dělat něco pro Boha. Ježíš je nazýván Kristem, protože mu Bůh dal úřad proroka, kněze a krále.

• V prorocké službě: Ježíš zjevil Boha lidstvu (Jan 1:18).

• V kněžství: Ježíš obětoval smíření za lidstvo (Hebrejci 7:27) a přimlouval se za ty, kteří uvěřili v jeho usmíření (Hebrejci 7).

• V kralování: Ježíš je Král králů a Pán pánů (Zjevení 19:16), vládne Království Božímu v srdcích věřících, v Tisícileté říši a v Království Božím.

7. Vyzýváme posluchače k ​​pokání, to znamená, že přiznává, že je hříšník, vyznává se a odvrací se od hříchu: Předkládáme desatero Božích přikázání (Exodus 20:1-17); a definuje: “Hřích” je porušením Desatera Božích přikázání.

“Řekl: Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte dobré zprávě.” (Marek 1:15).

“Proto čiňte pokání a vraťte se, aby vaše hříchy byly smazány, aby z přítomnosti Páně mohla přijít probuzení.” (Skutky apoštolů 3:19).

“všichni zhřešili a chybí jim Boží sláva.” (Romané 3:23).

“Kdokoli způsobí hřích, je proti zákonu; a hřích je nezákonnost.” (1. Jana 3:4).

“Přibližte se k Bohu a on se přiblíží k vám. Hříšníci, utři si ruce; Lidé dvojího smýšlení, očisťte svá srdce.” (James 4:8).

8. Výzva posluchače, aby byl pokřtěn na odpuštění hříchů a dar Ducha Svatého: Vysvětlujeme význam křestu, význam přijetí Ducha Svatého.

“Nevíte, že kdo byl pokřtěn v Krista Ježíše, byl pokřtěn v jeho smrt? Byli jsme s Ním pohřbeni tím, že jsme byli pokřtěni ve smrt, abychom tak jako Kristus mohl být vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou, tak i my budeme chodit životem. To je novinka života.” (Římané 6:3-4).

“…o dnech Noemových, kdy Bůh trpělivě čekal, až bude archa   postavena, z nichž jen několik, osm duší, bylo zachráněno vodou. Křest je nyní typickou formou toho, co nás zachraňuje – nikoli odstraněním špíny z těla, ale odpovědí dobrého svědomí Bohu – skrze život. zpět Ježíše Krista.” (1. Petr 3:20-21).

“Znovu budu prosit Otce a dá vám jiného Utěšitele, aby byl s vámi navěky, Ducha Pravdy, kterého svět nemůže přijmout, protože ho nevidí ani nezná. ale vy ho znáte, protože je stále s vámi a bude ve vás.” (Jan 14:16-17).

“…čiňte pokání a dejte se pokřtít ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů a obdržíte dar Ducha Svatého.” (Skutky apoštolů 2:38).

9. Další učení:

“Spolu s mnoha dalšími slovy je dosvědčil a nabádal: Zachraňte se před tímto zlým pokolením!” (Skutky apoštolů 2:40).

Bible podrobně neuvádí mnoho dalších slov, která apoštol Petr kázal. Na základě učení Ježíše Krista však můžeme uvést několik věcí, které apoštol Petr s největší pravděpodobností kázal. To je (1) odhodlání následovat Pána; (2) ochoten zaplatit cenu za následování Pána; (3) a pronásledování, které svět způsobí Kristovým následovníkům:

“Ježíš řekl: Kdo položil ruku na pluh a ohlíží se zpět, nehodí se pro Boží království.” (Lukáš 9:62).

Lukáš 14:25-33

25 S Ježíšem šel velký zástup; Otočil se k nim a řekl:

26 Kdo přichází ke mně a nemá v nenávisti svého otce a matku, ženu a děti, bratry a sestry a svůj vlastní život, nemůže být mým učedníkem.

27 Kdo však nenese svůj kříž a nejde za mnou, nemůže být mým učedníkem.

28 Kdo z vás, když chce postavit věž, si nejprve nesedne a nespočítá náklady, aby zjistil, zda má dost na dokončení práce?

29 Jinak, když je položen základ, nemůže být dokončen a každý to vidí a začne se tomu smát,

30 a řekl: Tento muž začal stavět, ale nemohl dokončit!

31 Nebo je snad nějaký král, který jde do války proti jinému králi, ale nesedne si a nepromluví, když s sebou vezme deset tisíc (vojáků), může odolat tomu, kdo proti němu přivede dvacet tisíc?

32 Jinak, když je ten druhý ještě daleko, pošle posly, aby požádali o smíření.

33 Stejně tak, pokud se někdo z vás nevzdá všeho, co má, nemůže být mým učedníkem.

“Pokud tě svět nenávidí, věz, že Mne nenáviděl před tebou. Kdybyste byli stále mimo svět, možná by svět stále miloval svou sounáležitost; ale protože už nejsi ze světa, vyvolil jsem si tě ze světa, kvůli čemuž tě svět nenávidí. Pamatujte, co jsem vám řekl, služebník není větší než jeho pán. Jestliže mě pronásledovali, budou pronásledovat i vás. Jestliže dodrželi mé slovo, dodrží i vaše.” (Jan 15:18-20).

10. Poraďte posluchačům, aby se po vyslechnutí evangelia rozhodovali: Poradenství se liší od lákání nebo nátlaku. Poradenství je pozvání lidí, aby přijali pravdu a jednali podle ní. Svádění je slibování nebo dělání věcí, které jsou pro posluchače přínosné, aby posluchač dělal, co chce. Přesvědčování vytváří psychologický tlak na posluchače a způsobuje, že posluchač dělá, co chce, aby se z tohoto tlaku dostal. Absolutně nepokoušeme ani nenutíme, ale pouze radíme našim posluchačům, aby přijímali Dobrou zprávu.

Měli bychom si vzít radu ze samotné Bible:

“Přijďte ke mně! Ó tí, kdo jste unavený a obtěžkaný! Dám vám pokoj.” (Matouš 11:28).

“Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.” (Jan 3:16).

“Ježíš mu řekl: Já jsem Cesta, Pravda a Život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.” (Jan 14:6).

“Hle, stojím u dveří a klepu. Pokud někdo uslyší můj hlas a otevře dveře, vejdu s ním, povečeřím s ním a on se mnou.” (Zjevení 3:20).

Svědectví se liší od evangelizace

Musíme rozlišovat svědectví o moci Evangelia, které na nás působí, od kázání Evangelia.

Kázání evangelia je podobné rozdávání jídla a léků hladovým a nemocným. Svědek je podobný člověku, který po požití rýže a požití léků na sebe hlásí účinky rýže a léků.

Svědectví apoštola Pavla místodržiteli Festovi a králi Agrippovi, zaznamenané ve Skutcích apoštolů 26, může být modelem našeho svědectví.

Církve dnes vydávají mnoho dokumentů, souhrnně známých jako “Evangelické letáky”, což je svědectví o Cestě, nebo “Evangelizační letáky”, což je přednáška o Cestě. Slovo “Cesta“ použité zde neznamená “náboženství”, ale má dva významy: (1) Boží cesta, vůle a (2) Boží slovo. Toto slovo “Cesta” by mělo být vždy velké.

Evangelické letáky,  je list, který zaznamenává svědectví člověka o jeho přijetí Evangelia. Kazatel je představením dobré zprávy o Bohu.

Můžeme kombinovat atestace s Evangelizaci. Učedníci obvykle vykonávají práci svědectví o Tao a poté kázání, zatímco apoštolové vykonávají hlavní práci kázání.

Atestace s Evangelizace komu?

Vydávat svědectví a hlásat evangelium je prvním krokem v práci učinit ze všech národů učedníky Páně. Misionářská práce je hlavní. Dílo svědectví o Cestě podporuje dílo Evangelizace. Pokud se Boží lid soustředí pouze na svědectví o Cestě a nesnaží se šířit slovo, je to jako člověk, který se nestará o to, aby hladovému a nemocnému davu dával jídlo a léky, ale stará se pouze o jídlo a léky, Jak vám pomohli?

Řecké slovo přeložené do vietnamštiny jako “všechny národy” v Matoušovi 28:19 doslova znamená: “všechny skupiny lidí”, což znamená: všechny národy. Řecké slovo přeložené do vietnamštiny jako “každý” v Markovi 16:15 doslova znamená: “každý ze stvoření” se zvláštním použitím slova “stvoření” odkazujícího na lidi. (srovnej: 2. Korintským 5:17, “Je-li tedy kdo v Kristu, je nové stvoření. Staré věci pominuly. Hle, vše se stalo novým.”) .

Proto musí být evangelium hlásáno každému člověku v každém národě. To však neznamená, že bychom se měli zastavit a kázat evangelium každému, koho potkáme. Ježíš Kristus a jeho apoštolové jistě ne. Na cestě do synagog nebo do chrámu se Pán nezastavil, aby kázal Slovo každému, koho potkal, ale kázal v synagogách a chrámech, které byly přeplněnými místy. Na druhou stranu byl ochoten kázat Cestu, když za ním přišlo velké množství lidí, aby si ji poslechli. Byly také časy, kdy Pán poslal své apoštoly do každého domu v každém městě, aby kázali slovo.

Dnes stěží vidíme, že by apoštolové chodili od dveří ke dveřím nebo chodili na přeplněná místa kázat Evangelium. Mezitím je falešných učitelů a falešných proroků, kteří používají Boží jméno ke kázání evangelia odlišného od evangelia Bible, příliš mnoho, než aby je bylo možné spočítat! Dnes také v lokalitách téměř nevidíme přítomnost Boží církve. Mezitím jsou všude přítomny stovky církví s desítkami tisíc denominací, které nesou jméno Boží, ale nežijí a nekáží Slovo Boží.

Není to zázrak, protože je to Slovo Boží, které nám říká: V posledních dnech, těsně předtím, než Pán přijde, aby vzal Církev ze světa, nastane velké odpadnutí, mnoho falešných Kristů a falešných proroků. povstaň, jen velmi málo lidí, kteří skutečně věří a následují Slovo Boží!

Díky Bohu, že nám dal prostředky hromadné komunikace v těchto konečných časech. Tím, Boží lid se všude může shromažďovat, mít společenství a vzájemně se budovat. Tím, Evangelium lze také široce kázat.

Pánův příkaz je kázat evangelium všem lidem, činit všechny národy Pánovými učedníky; ale příkaz Hospodinův stále zní:

“Nedávejte svaté věci psům a neházejte své perly prasatům; jinak je zašlapou, otočí se a roztrhají vás.” (Matouš 7:6).

“Pokud tě někdo nevítá nebo tě neposlouchá, když opustíš dům nebo město, setřes prach, který ti ulpěl na nohou.” (Matouš 10:14; viz také: Marek 6:11; Lukáš 9:5; 10:10–11; Skutky 13:51).

Proto pro ty, kteří odmítají slyšet evangelium, již není Boží lid povinen kázat jim Evangelium.

Někdy Bůh nedovolí kázat Evangelium

Obecnou zásadou je, že Boží lid káže Evangelium těm, kdo neznají Boha, v čase i mimo něj (2 Tim 4:2). Někdy však Bůh zabrání kázání evangelia určité osobě nebo místu. Když se cítíme nejistě při kázání evangelia někomu nebo místu, musíme se okamžitě modlit k Bohu o vůli Boží. Budou příležitosti, kdy nám Bůh zabrání kázat evangelium nějaké osobě nebo místu. Bible zaznamenala precedenty:

“Dále šel přes zemi Phirigine a zemi Galatia, protože Duch Svatý zakázal Evangelizaci v Asii. Když se přiblížili k zemi Mesiáš, oba se připravovali vstoupit do země Bithini; ale Duch Svatý to nedovolil.” (Skutky apoštolů 16:6-7).

V každodenní komunikaci je Boží lid závislý na pohybu Ducha svatého, aby svědčil nebo kázal těm, kdo Boha neznají. Než přistoupíme k nějaké osobě, abychom svědčili nebo evangelizovali, musíme se modlit k Bohu o vedení a milost.

Svědectví a kázání prostřednictvím médií

S technickými prostředky, které nám dnes Bůh dává: tisk traktátu, jeho Evangelizační nebo kopírování CD, DVD, paměťových karet atd. je velmi snadné a pohodlné. Proto můžeme rozdávat Evangelické listy a šířit Evangelizační traktáty, evangelizační knihy jako “Diskuse o pravdě a lži” spolu s Evangelizačními CD a DVD každému, koho potkáme.

Každý z Božích lidí by si měl také vytvořit facebookovou stránku nebo jinou sociální síť, prostřednictvím které by svědčil a evangelizoval ty, kteří Boha neznají. Při používání stránek sociálních sítí jako prostředku evangelizace a evangelizace musíme mít na paměti: rozhodně nezveřejňujte příspěvky, neuvádějte nesmysly ani nejsou v rozporu s Biblí.

Nekombinujte Evangelizaci s neevangelními záležitostmi

Kázání evangelia si nemůžeme spojovat s ničím jiným než svědectvím nebo konáním dobrého skutku ve jménu Páně pro posluchače. Proto všechny koncerty, muzikály, oslavy jara, losování atd., s cílem využít tyto věci ke shromáždění lidí a pak kázat evangelium, je dílo založené na tom. psychologie a ne na síle Svatý Duch. I když organizujeme úlevu ve jménu Páně, nemělo by to být zneužíváno k tomu, abychom ty, kteří přicházejí, aby přijali úlevu, nutili, aby naslouchali evangeliu. Kombinace kázání Evangelia s konáním nějaké dobré věci má smysl pouze tehdy, když poté, co jsme vykonali dobro, chce příjemce naší pomoci slyšet, jak kážeme Evangelium.

Můžeme se seznámit s lidmi, kteří nevěří v Boha, abychom jim, až budeme mít příležitost, mohli kázat evangelium. Ale musíme se také spolehnout na Ducha Svatého, abychom věděli, kdy je čas jim kázat evangelium. Zvláště pro katolíky, kteří mají předsudek, že: Protestantismus je “kacířství!” Místo kázání evangelia můžeme svědčit o moci evangelia proměňovat naše životy.

Kázání Evangelia s čistým svědomím

Téměř před dvěma tisíci lety, v počátcích církve, byli kazatelé evangelia se žárlivým a soutěživým srdcem. Apoštol Pavel byl tím, kdo si to uvědomil, a také se stal obětí žárlivosti a soutěžení ze strany evangelistů, kteří neměli čisté svědomí.

“Skutečně jsou někteří, kteří kážou Krista ze žárlivosti a soutěžení, ale jsou také lidé z dobré vůle. Ve skutečnosti si soutěživí, nečestní hlásatelé Krista mysleli a přidávali břemena do mých okovů. Ale ti, kdo publikují z lásky, vědí, že jsem pověřen hájit evangelium. No a co? Ať je to předstírané nebo pravdivé, Kristus je kázán. Proto jsem šťastný a šťastný budu.” (Filipové 1:15–18).

Prostřednictvím osobní zkušenosti Pavel přijal učení Ducha svatého, které předal církvi:

“Nedělejte nic ze soutěže nebo ješitnosti, ale každý ať je pokorný a respektuje druhé více než sám sebe.” (Filipové 2:3).

To znamená: nejen kázat evangelium, ale ve všech věcech nemůže Boží lid dělat nic ze soutěže nebo ješitnosti. Aby se Boží lid mohl vyvarovat takových zlozvyků a hříchů, musí se naučit následovat Ježíše Krista v pokoře (Matouš 11:29) tím, že bude druhé považovat za ohleduplnější než sebe.

Zde si také musíme všimnout důležité věci. To znamená, že Pavel se stále raduje, když se káže pravá Dobrá zpráva o Pánu, i když ji kazatel kázal ze žárlivosti a soutěžení. Ale Pavel nikdy neschvaloval, aby někdo kázal jiné evangelium než to Kristovo. Naopak je velmi přísný na ty, kteří hlásají nepravdivé Evangelium:

“Pokud vám ale my nebo anděl z nebe kážeme jiné evangelium, než jaké jsme vám kázali, zaslouží si ten člověk anathemu! [Anathem znamená exkomunikovaný, vyhozen z církve.] Už jsem to řekl dříve a řeknu to znovu: Pokud vám někdo káže jiné evangelium než vaše. Vy jste přijali, zaslouží si anathemu!” (Galatským 1:8-9).

Slovo “anathem” v původní řečtině je podstatné jméno, které znamená “odloženo, aby je Bůh zničil”. Proto Boží lid nemůže mít společenství s těmi, kdo kážou jiné evangelium než evangelium Ježíše Krista. Příklady jiných typů Evangelií jsou: Evangelium prosperity, Evangelium zázraků, Evangelium jednorázové spásy, věčné spasení, Boží Evangelium bez přikázání, Evangelium uctívání Boha Matka atd.

Ti, kdo kážou pravé Evangelium, i když je sami hlásají ze žárlivosti a soutěžení, Kristovo evangelium je mocí spasit všechny, kdo věří (Římané 1:16). Ale ti, kdo kážou jiné evangelium, bez ohledu na to, jak jsou pokorní, jejich kázání může přivést mnoho lidí do věčné záhuby.

Samozřejmě, pro ty, kdo jsou žárliví a soutěživí, by se Boží lid měl také držet stranou poté, co byl několikrát napomenut a nečinili pokání. Žárlivost a soutěživost jsou skutky těla, hřích (Galatským 5:19-21). Boží slovo nás učí, abychom se drželi stranou, dokonce nejedli a nepili s těmi, kdo tvrdí, že jsou Božími dětmi a vedou hříšný život jako nevěřící (1. Corinťané 5:11).

Kromě toho musí být Boží lid také opatrný při představování kulturních produktů a webových stránek nesoucích jméno “Evangelium” mnoha lidem; modlete se za Boží vedení při poskytování peněz, času a úsilí činnostem nazývaným “služba Bohu”.