139 views

Církev: 12 základní nauky

Editor: Huynh Christian Timothy
Huynh Christian Priscilla
Datum psaní: 12/10/2013
Překladatel: Dang Thai Hoc
Datum ukončení: 22/12/2022

Církevní doktríny jsou pravdy víry, zjevené Bohem v Bibli, uznané, kázané a uplatňované Božím lidem ve svém životě. Pokud někdo věří v Boží spasení, aniž by věřil a řídil se základními naukami Bible, může být stále ztracen!

Měli bychom jasně rozlišovat tyto dva:

  • Hříšník, který je ztracen kvůli porušení Desatera Božích přikázání, pokud upřímně lituje svých hříchů a přijme smírnou smrt Ježíše Krista, je zachráněn ze stavu zatracení a zachráněn z moci hříchu, odpuštěn Bohem, očištěn z hříchu skrze Ježíše Krista, nově vytvořeného Duchem svatým. Pro spasení nepotřebuje dělat nic jiného.
  • Člověk, který po spasení pokračuje v životě v hříchu, tj. pokračuje v porušování byť jen jednoho z Božích přikázání, se vydává do záhuby. Neboť následkem hříchu je smrt! Pokud tato osoba nebude činit pokání včas nebo již nedostane příležitost činit pokání od Boha (jako král faraon) před svou smrtí, bude navždy ztracena. Neboť Bůh učiní dobře, komu chce, a slituje se, komu chce (Římané 9:18). To je případ: Být Božím dítětem je zničeno pro nedostatek poznání (Hosea 4:6).

Příklad ilustrace: Osoba, která náhodně nebo úmyslně skočí do bahna, se v bahně utopí a zemře. Nemohl udělat nic, aby se zachránil, kromě důvěry v muže stojícího na břehu a chopit se tyče, kterou mu dával držet, a vytáhnout ho z bahna. Poté, co byl vytažen z bahenní jámy, dočista umyl, dostal nové oblečení a sledoval, jak jeho zachránce kolem bahenní jámy pečlivě postavil plot s nápisem: “Smrtelné nebezpečí! Nepřibližujte se k bahenní jámě!” Pokud zachráněný člověk skočí sám od sebe do bahna, unikne smrti?

Zde jsou základní nauky, jak je vykládá Bible, a důvody, proč, pokud někdo tyto nauky popírá, je navždy ztracen.

Nauka 1:

Existuje pouze jeden Bůh, který existuje sám a má navždy. On je všemilující, všesvatý, všespravedlivý, všemocný, vševědoucí, všudypřítomný, vše-dokonalý, vše-pravdivý, vše-krásný, Stvořitel a Svrchovaný nad vším živým. Bůh je vyjádřen třemi osobami, známými také jako “trojice“: Bůh, známý také jako Otec; Slovo se po vtělení jako člověk nazývá Ježíš Kristus a Syn; Duch, také známý jako Duch pravdy, když přebývá v srdcích Božího lidu a působí skrze Boží lid, nazývá se Duch svatý a Utěšitel.

Člověk, který je Božím dítětem, ale neuzná-li upřímně, že je jen jeden Bůh, upadne do uctívání falešných bohů, modlářství nebo hříšných tužeb těla jako Boha. Jestliže člověk uznává, že je jen jeden Bůh, ale neuznává Boha projeveného ve třech osobách: Otci, Synu a Duchu Svatém, pak popřel božství Syna a Ducha svatého. Popírat božství Syna znamená popírat spasení tím, že Bůh se stal nositelem trestu pro lidstvo. Popírat božství Ducha svatého znamená popírat obnovující a posvěcující moc Ducha svatého a zároveň popírat útěchu, učení a přímluvu Ducha svatého. Popírat božství Syna a Ducha svatého znamená popírat uctívání Syna a Ducha svatého.

Nauka 2:

Člověk byl stvořen Bohem, aby byl Božím synem, ale člověk zhřešil, tedy neposlechl Boha, a je navždy ztracen. Bůh miluje lidstvo, proto dává lidstvu spásu. Kdo činí pokání (lituje svého hříchu a je ochoten se vrátit, aby poslechl Boha) a přijímá Boží spasení, poslouchá všechna slova Pána Ježíše Krista; Bůh odpouští hříchy; očištěni od hříchu Ježíšem Kristem, dostali vzkříšení a věčný život; znovuzrozený a posvěcený Duchem svatým; děti Boží a kralovat navěky s Ježíšem Kristem v Božím království.

Aby člověk přijal Boží spasení, musí přiznat, že je hříšný, skutečně činit pokání a uznat smírnou smrt Ježíše Krista. Spoléháme-li se na záslužné skutky, jako je konání dobra, dávání, uctívání Boha, život podle Božích přikázání atd., místo abychom se spoléhali na smírnou smrt Ježíše Krista, nelze to udělat. Pokud věříte v usmíření Ježíše Krista, ale upřímně neopouštíte hřích, to znamená, že stále porušujete přikázání, nebudete spaseni. Pokud budete upřímně činit pokání ze svých hříchů a věříte ve vykoupení Ježíše Krista, ale nevěříte v znovuzrození a posvěcení Duchem svatým, vrátíte se k hříchu a zahynete.

Katolická církev učí, že: Člověk může být očištěn od hříchu poté, co prošel pokáním v očistci. To je hereze, protože Bible nikdy neučí o očistci, ani neučí, že člověk, který dokáže činit pokání sám, bude očištěn. Bible naopak učí: Kdo nevěří ve vykoupení Ježíše Krista, bude navždy trpět v pekle. Sebeusmíření musí být věčným trestem za to, že urazil Věčného. Jen Ten, kdo věčně přijal trest za lidstvo, může zachránit lidstvo.

Katolická církev také učí, že: Dávat, chodit na mši, modlit se, modlit se růženec, modlit se, konat dobro… že člověk může odčinit hříchy. To je také hereze, protože Bible učí, že všechny spravedlivé skutky hříšníků jsou v Božích očích špinavé. (Izajáš 64:6).

Nauka 3:

Hřích je neposlušnost Bohu, to jest neposlušnost Boží svaté, milující, spravedlivé vůli a měřítkům, které vložil do svědomí člověka, shrnul je v Desateru a zapsal je do Bible. Hřích se projevuje vzpourou proti Bohu v myšlení nebo prostřednictvím slov, gest, postojů a činů. Výsledkem hříchu je věčné zničení. Věčná ztráta znamená věčné odloučení od Boha (od Jeho lásky) a od slávy Jeho moci (od Jeho spásy a posvěcení). Ztracení budou po smrti vzkříšeni a předstoupí před Boží soud, aby byli souzeni za všechny hříchy spáchané během života v současném těle. Ztracení pak budou uvězněni, aby věčně trpěli v pekle, spolu s hříšnými anděly, kteří se stali démony.

Pokud nevěříte, že porušení Desatera Božích přikázání (Exodus 20:1-17) je hřích, není spásy. Desatero Božích přikázání, která jsou základem celého zákona, shrnul Ježíš Kristus do dvou hlavních věcí:

  • Miluj Boha celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí, celou svou silou (Marek 12:30).
  • Miluj druhé jako sám sebe (Marek 12:31).

Během apokalypsy Bůh použije deset přikázání uložených v arše úmluvy jako měřítko odsouzení a trestu pro celý svět:

“Neboť svatostánek byl postaven. První část, která obsahuje: svícen, stůl a vystavený dort. Říká se tomu Svaté místo. Ale za druhou oponou bylo sídlo zvané Nejsvětější místo se zlatou kadidelnicí a Archou úmluvy, vše pokryté zlatem. Byla v ní zlatá nádoba obsahující manu, Áronovo poupě a desky smlouvy.” (Hebrejci 9:2-4).

“Pak byl otevřen Boží chrám v nebi. Jeho archa úmluvy se nachází v jeho chrámu. Ozývaly se blesky, zvuky a hromy a velká zemětřesení a krupobití.” (Zjevení 11:19).

Pokud nevěříte, že zničení je věčný trest v pekle, pak nebude spása, protože věříte, že Ježíš Kristus je lhář. Denominace svědků Jehovových, adventistů sedmého dne, Univerzální Boží církev a několik dalších… nevěří, že trestem za hřích je věčná muka v ohni. Tyto sekty učí, že ztracené duše budou mít buď šanci na záchranu v příštím životě, nebo budou rozpuštěny v nicotě. Bible nikdy neučí, že člověk má šanci být po smrti spasen. Naopak, Bible učí, že po smrti přichází soud (Židům 9:27). Bible také neučí, že ti, kdo nebudou spaseni, po chvíli potrestání v pekle zmizí v nicotě. Bible naopak učí: Trestem v pekle je být mučen dnem i nocí, navždy (Zjevení 20:10).

Nauka 4:

Činit pokání z hříchu znamená činit pokání, skutečně trpět za hřích a nenávidět ho, být ochoten přijmout Boží pomoc k získání autority a moci překonat všechny zkoušky a pokušení. a především touhu poslouchat Boží slovo. Přijmout Boží spasení znamená věřit, že smírná smrt Ježíše Krista na kříži za lidstvo je činem smíření jednou provždy, který má zachránit každého, kdo chce být Bohem. Odpustit hříchy a očistit je, aniž by k tomu cokoliv dalšího přidával.

Pokání neboli pokání není jen o přiznání viny a přiznání a následném záměrném opakování. Pokání nebo pokání je upřímná bolest v srdci za hříchy, kterých se člověk dopustil; odhodlaný už nikdy nezhřešit a byl ochoten zaplatit cenu, ať už ho to stálo svobodu nebo život, za to, že neporušil Boží přikázání. Slovo pokání nebo pokání v původním biblickém jazyce znamená truchlit a změnit se, vrátit se do stavu bez hříchu. Proto ti, kdo říkají, že litují svých hříchů a nadále porušují Desatero Božích přikázání, jsou lháři. Bible učí, že:

1. Jan 2:3-6

3 A podle toho víme, že jsme ho poznali, že zachováváme jeho přikázání.

4 Kdo říká: Znám ho! Kdo nezachovává jeho přikázání, je lhář, není v něm pravda.

5 Kdo však zachovává jeho slovo, v tom je dokonalá Boží láska. Díky tomu víme, že jsme v Něm.

6 Kdo říká, že je v něm, musí chodit, jak chodil on sám.

Víra v Boha ke spasení není pouhá modlitba, ale upřímná víra ve vykoupení Ježíše Krista a víra v povinnost člověka dodržovat desatero Božích přikázání. Tato víra se musí projevit v akci: Už nehřeš! (Jan 5:14; 8:11).

Nauka 5:

Být odpuštěno znamená přijmout Boží trest za spáchané hříchy (protože Ježíš Kristus na sebe vzal trest). Být očištěn od hříchu znamená být omyt Ježíšem Kristem z hříšné přirozenosti (svou svatou krví), takže již není touha hřešit. Znovuzrození znamená být stvořen Duchem svatým do nového ducha a nechat Ducha svatého přebývat v těle, proměnit tělo v Boží chrám. Být posvěcen znamená přijímat od Ducha svatého hojnost svatého ducha (tj. vitalitu, autoritu a energii), abyste mohli žít podle Božích měřítek svatosti (která jsou shrnuta v Desateru), konejte dobré skutky, na které Bůh připravil, a staňte se dokonalými tak, jak je.

Ti, kteří nevěří, že: Boží lid může skrze svatého ducha žít svatý život a již neporušovat Desatero Božích přikázání; pak byl:

  • Nedbejte na moc Kristovy krve smýt všechny lidské hříchy (1. Jan 1:7).
  • Nepřijímejte biblické učení o odpuštění hříchů a očištění hříchů (1 Jan 1:9).
  • Neuznávají, že Boží lid může dělat všechno skrze Krista (Filipským 4:13).
  • Nepřijetí Božího zaslíbení, že zachrání svůj lid před pokušením (Hebrejci 2:18; 2. Petr 2:9)
  • Nepřijetí Pánova zaslíbení, že žádná zkouška nebo pokušení není víc, než může člověk unést; A v každém pokušení a zkoušce Bůh hledá východisko (1. Corinťané 10:13).
  • Neuznávat Ducha svatého, který je v Božím lidu větší než ve světě (1. Jan 4:4).

Slavné rčení mnoha lidí: “Lidstvo není deset dokonalých!” “Každý je hříšník!” Platí pouze pro ty, kterým Bůh neodpustil, nebyli Ježíšem Kristem očištěni od svých hříchů, nebyli znovuzrozeni a posvěceni Duchem svatým. Ti, kdo jsou skutečně v Kristu Ježíši, jsou Boží mocí učiněni dokonalými, bezúhonnými. Pouze ti, kteří skutečně činí pokání ze svých hříchů a chtějí žít podle Božího slova, mohou pochopit, co to znamená žít svatý a úplný život v Bohu. Zastavení porušování Božích přikázání je způsobeno vlastní Boží mocí, která působí v srdcích Božího lidu; ale Boží lid musí být ochoten hledat Boží svatost.

Bible opakovaně potvrzuje tuto pravdu:

“Natolik, že si nás v Něm vyvolil od doby před založením světa, abychom byli před Ním svatí a bezúhonní v lásce.” (Efezští 1:4).

“…byste zakusili více dobrých věcí, abyste byli čistí a bez úhony až do Kristova dne.” (Filipové 1:10).

“…abyste byli neposkvrnění a čistí, děti Boží, bez úhony mezi nespravedlivým a zvráceným pokolením. Mezi nimi záříš jako světla ve světě.” (Filipové 2:15).

Boží lid potřebuje ve svém životě rozjímat o posvěcení Duchem svatým a toužit po Jeho posvěcení a přijímat ho.

Nauka 6:

Bible je Boží živé Slovo, Boží svatá vůle a měřítko pro lidstvo. Bible je absolutní pravda a absolutní autorita, která má učit lidi o Bohu. Bible musí být vyložena samotnou Biblí. Všechna učení, která nejsou v Bibli, jsou herezí. Všechna učení, která nejsou biblická, jsou herezí. Uctívání Boha, které není biblické, je uctívání podle těla, nikoli podle ducha.

Ti, kteří nevěří, že: Bible je výhradně Slovo Boží a má absolutní autoritu nad životy Božího lidu; pak nebude posvěcen Písmem (Jan 17:17). Nebýt posvěcen Božím slovem povede k nečistému, hříšnému životu, který povede ke zničení. Existuje mnoho lidí, kteří tvrdí, že Bible je čistě Boží Slovo, ale autoritu Bible nepřijímají. Místo toho přijímají autoritu církví a vedou život v rozporu se Slovem Božím. Typicky ne dodržování soboty podle Božího slova, ale dodržování prvního dne, také známého jako neděle, podle učení církví. Dnes je tu také skutečnost, že mnoho velkých církví nenazývá homosexualitu hříchem, ale nazývá ji nemocí, a otevřeně ve jménu Pána ordinují pastory, starší a homosexuály Svatby pro homosexuály!

Nauka 7:

Organizace, zakládání církví, sekt je proti Bibli. Církve, denominace nejsou Církev Boží. V církvích a denominacích je však přítomnost Boží Církve skrze přítomnost Jeho pravého lidu, který upřímně činí pokání, odvrací se od hříchu, přijímá spásu Boží, Krista a dodržuje Slovo Boží.

Dodnes je největším Satanovým podvodem, který oklamal většinu lidí v Boží Církvi, toto: Klam, že Katolická církev je Církev Boží.

Druhý velký podvod, to jest: Podvod, že církve, protestantské denominace jsou Církev Boží.

Třetím velkým podvodem je: Podvod, který tvrdí, že fenomén mluvení v jazycích, vkládání rukou a padání rukou je fenoménem být pokřtěn duchem svatým, být naplněn duchem svatým.

Podle http://www.30-days.net/muslims/statistics/world-stats/ statistik “30 Days Prayer Network” v roce 2013: Světová populace = 7.021. 836.029 lidí. Z toho 2.341.782.315 lidí (33,35 %) se hlásí ke křesťanství.

  • Katolíci = 1.181.775.003 lidí (16,83 %).
  • Protestanti = 426.927.630 lidí (6,08 %).
  • Ortodoxní křesťané = 282.979.991 lidí (4,03 %).
  • Anglikáni = 88.475.133 lidí (1,26 %).

Ve všech čtyřech hlavních církvích výše je asi 700.000.000 lidí, kteří mluví jazyky. Všechny tři výše uvedené Satanovy podvody vedly a budou i nadále vést bezpočet lidí do záhuby, protože nečetli, nepřemýšleli a pečlivě následovali Slovo Boží! (Joshua 1:8).

Nauka 8:

Všechny pozice a dary, které Bůh stvořil a udělil církvi, zůstávají v církvi až do dne, kdy ji Bůh vezme ze světa, protože všechny takové služby a dary jsou Boží milostí k budování a růstu církve. V posledních dnech, kdy je více falešných učitelů, více falešných proroků, více odpadlictví, služby a dary od Pána jsou v Církvi Páně potřeba více než kdy jindy. Samozvané úřady mužů v církvích nejsou úřady ustanovené Bohem. Bohem určené služby v církvi jsou zjeveny samotným Duchem svatým povolaným a celé církvi.

Některé církve to učí: Dnes úřady apoštolů, proroků a dary zázraků, mluvení jazyky, tlumočení mnoha jazyků atd., po napsání Bible již v církvi nejsou. Nikde v Bibli se však neučí, že po dokončení biblického záznamu tyto úřady a dary v církvi nezůstanou. Používají 1. Korintským 13:10 “Ale když přijde dokonalost, předpojatost pomine” a rozum. Tvrdí, že dokonalost je dokončením Bible knihou Zjevení. Je-li však plnost dokončená Biblická, proč si tytéž církve stále zachovávají některé úřady a uznávají ve svých organizacích určité dary? Dokonalost, o které se mluví v 1. Corinťané 13:10, je projevem Tisíciletého království na zemi, kdy je poznání Boha naplněno v každém člověku, aniž by bylo potřeba proroctví.

“…Neboť svět bude naplněn poznáním Věčného, ​​jako voda pokrývající moře.” (Izajáš 11:9).

“Nebudou učit každý svého bližního nebo svého bratra a říkat: “Vězte, kdo jsem! Všichni mě totiž budou znát, malí i velcí. Neboť odpustím jejich nepravost, praví Hospodin, a na jejich nepravost již nebudu vzpomínat.” (Jeremiáš 31:34).

Kromě toho, úřady vytvořené člověkem nejsou nikdy dáno Bohem, i když je možné, že mezi těmi, kdo jsou vysvěceni církví, jsou ti, kteří přijímají povolání a službu od Boha. Zmatek mezi samozvanými lidskými úřady v církvích a Bohem danými službami způsobí, že Boží lid upadne do pastí falešných učitelů, falešných proroků a falešných učitelů, falešného pastýře!

Nauka 9:

Fenomény “mluvení jazyky“, “pokládání rukou na padlé“, “opojení duchem svatým“, “svatý smích“, “zabití ve svatém duchu“… se v Bibli vůbec nenachází, ale pouze padělek Sa -tan, oklamat ty, kteří se odmítají vzdát svého hříšného života, ale chtějí spíše vypadat, že jsou naplněni svatým duchem a mají duchovní moc a dary. Dar mluvit v jazycích, jak je vyjádřen ve Skutcích 2 a zmíněn v 1. Korintským 12, 14, není událostí strnulosti, koktání nesmyslného zvuku. Podle Bible ti, kdo mají dar mluvit jazyky, vždy mluví jazykem, kterému ostatní rozumějí, a s pečetí lidí kolem nich, že mluví velká slova o Bohu. Všechny případy ztráty vědomí, upadnutí do nehybnosti, koktání nesmyslných zvuků, smích, křik, vytí, vytí, pláč, kolébání nebo boj… jsou pouze formy démonických jevů.

Ti, kdo věří ve fenomén mluvení v jazycích a padnutí rukama na ně, spadají pod Satanův plán a dobrovolně zvou zlé duchy, aby vstoupili do jejich těl. Pokud stále odmítá srovnávat tyto jevy s Božím slovem, činit pokání a vyhnat zlého ducha ze svého těla, bude ho zlý duch vést stále hlouběji do hříšného života. Ti, kdo mluví jazyky a ruce jim padají, uvažujte klidně: žijeme v chamtivosti peněz, ve lži, v pýše, ve vychloubání, v myšlenkách na cizoložství? To je znamení, že energie, která vás ovládá, je zlý duch. Pojďte k Pánu, pokořte se, čiňte pokání ze svých hříchů a požádejte Boha, aby vám odpustil; pak ve jménu Ježíše Krista vyžeň zlého ducha mluvícího jazyky ze svého těla, než bude příliš pozdě.

Nauka 10:

Člověk, který prohlašuje, že věří v Boha, aniž by žil podle Božího slova v Bibli a úmyslně porušil některé z Desatera Božích přikázání, je lhář, je člověkem, který nikdy nebyl spasen. Člověk byl spasen, byl znovuzrozen a dokonce dostal od Boha důležité pozice v církvi, ale pokud se obrátí zpět k životu v hříchu (i když je skrytý), ztratí svůj život. Jsme zachráněni milostí a vírou, abychom byli učiněni novými v Kristu, aby Kristus žil v nás, byl naším Pánem a aby v nás přebýval Duch svatý a dal nám moc. Boha, abychom mohli žít podle Jeho vůle a přikázání; nenech nás svobodně žít v hříchu bez soudu. Ježíšovo slovo, které učí Matouš 7:21-23; 18:15-35; 25:14-30 potvrzuje, že každý, kdo věří v Boha, i když je služebníkem v domě Božím (tj. Církvi), ale neposlouchá z celého srdce Slovo Boží, bude souzen Bohem a zahyne navždy.

Bůh je svatý. Nikdy nepřijal hřích. Dal lidstvu spásu pod podmínkou, že se člověk zřekne hříchu, nikoli dal člověku povolení k hříchu! Kdo tedy přijal Boží spasení, ale obrátí se zpět, aby žil v hříchu, jeho osud určuje Bible takto:

“Není totiž možné, aby ti, kdo byli jednou osvíceni, okusili nebeský dar, stali se účastnými na svatém duchu, okusili dobré slovo Boží a moc budoucího života, pak znovu padli, ale byli obnoveni k pokání. Protože pro sebe znovu křižují Syna Božího a otevřeně ho urážejí.” (Hebrejci 6:4-6).

“Neboť jestliže vědomě hřešíme poté, co jsme přijali poznání pravdy, nebude nám ponechána žádná oběť za naše hříchy. Ale zbývá jen hrozné čekání na soud a vzpurné pohltí ohnivý oheň.” (Hebrejci 10:26-27).

Lustrovaný příklad: Manželka, která miluje cizoložství, tajně cizoloží, a pak ji její milenec naláká na prostitutku. Manžel jde najít svou ženu a utrácí peníze, aby ji vykoupil, odpustil a vrátil její nevěrné manželce její postavení manželky. Nyní, může to manželka říci, protože mě můj manžel vroucně miluje, odpusť mi, vykup mě; a protože přijímám manželovu lásku, odpuštění a vykoupení, od nynějška, i když se občas dopustím cizoložství podle svých cizoložných potěšení, neztratím své postavení služebnice. Je to možné?

Slovo Boží v 1. Tesalonickým 5:23 jasně učí, že je to věrný Bůh, kdo udrží svůj lid dokonalý v duchu, duši a těle, vinu za příchod našeho Pána Ježíše Krista:

“Ale je to Bůh pokoje, který vás činí zcela svatými. Váš duch, duše a tělo jsou zachovány bez úhony pro příchod našeho Pána Ježíše Krista!”

Pokud jde o ty, kteří žijí jako nepřátelé kříže (Filipským 3:18), kteří jsou: nevěstky, nečistí, chamtiví atd., nikdo z nich nemá podíl na dědictví Království Kristovo a Boží (Efezští 5:5) . Slovo nečistý má velmi zvláštní význam. Kromě fyzické nečistoty z dotyku toho, co Bůh zakazuje, existuje i nečistota duchovní. Duchovní nečistota je veškerá připoutanost k modlám, dokonce i bez jejich uctívání, k pohanským pověrám, věštění budoucnosti, numerologii, čarodějnictví (Leviticus 18:30; 19:31) nebo za nedodržení Hospodinova sabatu každou sobotu:

“Blaze člověku, který to činí, a člověku, který se pevně drží, zachovává sobotu, neposkvrňuje ji, chrání svou ruku, aby nepáchala nic zlého!” (Izajáš 56:2).

Bible to nazývá nečistotou srdce a vyzývá Boží lid, aby očistil svá srdce od takové nečistoty:

“Odstraň tedy nečistotu svého srdce a nezatvrzuješ svou šíji.” (Deuteronomium 10:16).

Závěr:

Ježíš Kristus předpověděl svůj lid: V těchto posledních dnech, než se Pán vrátí, aby vyvedl svou Církev ze světa, povstane mnoho falešných Kristů a falešných proroků, takže mnoho lidí svede:

“Neboť povstanou falešní Kristové a falešní proroci. Udělají velká znamení a zázraky, aby, kdyby mohli, vedli i vyvolené.” (Matouš 24:24).

Nejde tedy o pocity, znamení, zázraky, uchu lahodící kázání, ale o otázku: je kázání a život těch, kdo se prohlašují za Boží služebníky správné? s Biblí, popř. ne!

Bůh volá svůj lid:

“Nedovolte, aby vás někdo oklamal lží. Kvůli těmto věcem přichází Boží hněv na neposlušné děti. Proto, bratři a sestry, nepodílejte se na nich.” (Efezští 5:6-7).

“Buď opatrný! Aby vás někdo nesvedl marnou filozofií a klamem, podle lidských tradic, podle cest světa, ne podle Krista.” (Kolosané 2:8).

Falešná slova jsou argumenty, které deformují Slovo Boží. Filosofie, marnivost a tradice jsou doktríny, které v Bibli nenajdeme. Neposlušné děti jsou Boží lid, ale nečtou, nepřemýšlejí a pečlivě se neřídí Božím slovem, ale stále opouštějí Boží přikázání ve prospěch přikázání lidských:

“Neboť tento lid se přibližuje k jeho ústům, praví Hospodin. Svými rty Mě ctí, ale jejich srdce je ode Mne daleko. Jejich strach ze Mne je vyučován lidským přikázáním.” (Izajáš 29:13; Matouš 15:3, 6; Marek 7:8, 9, 13).

“Efraim byla utlačována, zdrcena v úsudku, protože souhlasila s dodržováním lidských přikázání.” (Hosea 5:11).

Boží hněv jistě dopadne na ty, kdo opouštějí Boží přikázání a řídí se přikázáními lidí! Všichni budou zanecháni v den Pánova příchodu, aby trpěli Božím hněvem během soužení.

Kéž Duch svatý, Duch Pravdy, vede každého z nás do všech pravd Božího Slova, abychom v den Kristova zjevení žili bezúhonnou svatostí. Amen!