131 views

Církev: 04 prorocká Pozice

Editor: Huynh Christian Timothy
Huynh Christian Priscilla
Datum psaní: 17/08/2013
Překladatel: Dang Thai Hoc
Datum ukončení: 15/12/2022

“Proroctví” je čínsko-vietnamské podstatné jméno. Víla je první. Tri má vědět. Proroctví je předvídání. Prorok je někdo, kdo předem ví, že se něco stane. Prorokovat znamená předpovídat něco, co se stane. Mezi pohany a pověrami jsou tací, kteří se prohlašují za proroky a prorokují v tomto smyslu.

Slovo “prorok” v původní biblické hebrejštině je “nabiy” /navi/ [1], v původní biblické řečtině “prophētēs” /pro-rok / [2]. Tento výraz, když se používá k označení starozákonních proroků nebo prorockého úřadu v církvi, znamená: “Boží mluvčí”, tedy ten, kdo hlásá vůli Božího měsíce.Bůh pro druhé. Boží prorok:

  • Kázejte a kažte Slovo Boží. Kázat znamená opakovat, kázat znamená vysvětlovat. Boží proroci kážou lidem, kteří Boha neznají, aby Ho poznali a věřili v Něj. Boží proroci kážou Božímu lidu, aby si pamatoval, chápal a žil podle Božího slova, aby se radoval a utěšoval Božím slovem.
  • Při kázání a kázání Božího slova, včetně hlásání toho, co Bůh udělá v budoucnu, což je z velké části zaznamenáno v knize Zjevení. Dnes Pánovo proroctví zdůrazňuje Pánův návrat, aby svedl církev ze světa, a Pánův soud nad celým světem během soužení.
  • Usvědčte Boží lid z hříchu a vyzvěte Boží lid, aby činil pokání ze svých hříchů.

Pokud jde o proroky před založením církve, dostávali zprávy prostřednictvím přímé řeči od Boha, aby komunikovali. Tato poselství byla zaznamenána v prorockých knihách Bible.

Pokud jde o proroky v církvi, poté, co byla zaznamenána poslední kniha Bible, kniha Zjevení a také poslední prorocké poselství o Bohu, předávají pouze poselství, která byla přijata.Bůh zjevený v Bibli. Od té doby je jediným základem a autoritou pro víru a náboženský život Božího lidu pouze Bible. Od té doby se Boží proroci specializovali na funkci “kázat Boží slovo” a “předpovídat, co Bůh udělá v budoucnosti”, jak je zaznamenáno v Bibli. Od té doby již nebylo nutné, aby Bůh mluvil poselství přímo prorokům, aby je předali ostatním. Co Bůh chce, aby celé lidstvo vědělo, řekl; A tato slova jsou plně zaznamenána v Bibli.

Musíme mít na paměti tuto pravdu: Bůh, Syn, Slovo Boží (Slovo), se stal člověkem a přímo řekl vše, co nám Bůh chtěl říci: “Nikdo nikdy neviděl Boha, kromě jednorozeného Syna, který byl v lůnu Otce. Mluvil o Bohu.” (Jan 1:18). Pokud si myslíme, že Bůh i dnes mluví to, co předtím neřekl, liší se to od tvrzení, že Ježíš Kristus nedokončil Boží zjevení? I když Duch svatý přichází a zůstává s církví v srdcích těch, kteří věří v Pána, jen připomíná Božímu lidu vše, co Bůh řekl, ale Duch svatý neříká nic nového.

“Tyto věci jsem ti řekl, když jsem byl ještě s tebou. Ale Utěšitel, který je Duch Svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám vše, co jsem vám řekl.” (Jan 14:25-26).

Než zemřela první generace apoštolů v církvi, Ježíš Kristus zjevil apoštolu Janovi budoucnost světa, Království tisíciletí a Věčného království, a nařídil mu, aby to zapsal do knihy Zjevení . Kniha Zjevení je tedy knihou, která končí Bibli a zároveň končí Boží mluvení skrze proroky. Dnes, ve vztahu k Božímu lidu, Trojjediný Bůh stále mluví a mluví přímo k Božímu lidu, ale všechna slova jsou v Bibli.

Když slyšíme někoho, kdo tvrdí, že je prorokem Božím a tvrdí, že přijal to a to poselství od Boha, aby je sdělil církvi, tato poselství jsou úplně stejné věci. nejsou v Bibli, pak hned víme, že jsou falešní proroci. Zejména poselství vyzývající Boží lid, aby přispěl penězi na stavbu „církve“. Bible nikdy neučí Boží lid stavět “kostely”; že Bible učí, že se Boží lid schází v soukromých domech nebo na veřejných místech. Bůh učí, že Boží lid se může scházet v Božím jménu kdekoli (Matouš 18:20).

To však neznamená, že by to nemělo být tak extrémní, aby Boží lid nevybudoval prostorné místo, kde by se scházeli, aby uctívali Boha a měli mezi sebou společenství. V případě potřeby musí být vybudování společného místa setkání se souhlasem Božího lidu a v rámci možností každého přispět, nikoli bankovním úvěrem. Ta budova nesloužila k okázalosti, slávě, bohatství místní církve, ne k přepychu, k promrhání Božích darů. Typicky: V odlehlé vesnici, kde jsou obydlí Božího lidu jen malé chatrče na kůlech, církev přispívá komunitě a všichni společně staví prostorné místo pro setkávání. V jižní vesnici je pro Boží lid rozumné pokácet stromy melaleuca, mangrovy, nasekat listy nipa a postavit prostornou doškovou střechu jako místo setkávání.

Existují hříšníci, kteří nevěří v Boha, uctívají falešné bohy, ale přesto jsou Bohem používáni pro některé ze svých záměrů. Pán je povolal svými služebníky, jako král Nabuchodonozor z Babylonské říše (Jeremiáš 27:6); nazýval svého pastýře, svého pomazaného, ​​jako král Kýros z Perské říše (Iz 44:28; 45:1). Prorok v Boží církvi však musí být někdo, kdo patří do Boží církve. Je nemožné, aby Bůh ustanovil službu proroka v církvi a dal ji nevěřícímu nebo osobě, která věřila v Boha a stále žije v hříchu. Proto musí být prorok v Církvi Páně znovuzrozenou osobou a musí z celého srdce poslouchat Boží přikázání a jasně projevovat ovoce ducha: “láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, spravedlnost, víra, mírnost a sebeovládání .” (Galatským 5:22–23).

Bůh stále používá Božího proroka v církvi, aby usvědčil hříchy jednotlivce nebo církve. Existují však také případy, kdy se mnoho lidí vydává za Boží jméno, aby odhalili hříchy druhých nebo církve pro osobní účely. Tito lidé nejsou Boží proroci, ale pouze vlci v rouše beránčím, zasazení Satanem, aby zničili církev. Pán je nazval “ti, kteří se prohlašují za Židy, ale nejsou, ale ze satanovy kongregace”, “ti satanovými, kteří se prohlašují za Židy, ale nejsou, jsou pouze lháři” (Zjevení 2:9; 3 :9).

V dnešní denominaci nadaných a letničních vznikla apoštolská a prorocká hnutí. Všichni, kdo se v těchto hnutích prohlašují za apoštoly nebo proroky, jsou falešní:

“Neboť takoví lidé jsou falešní apoštolové, lstiví dělníci, vydávající se za apoštoly Krista. A není divu, vždyť sám Satan se maskuje jako anděl světla. Proto není skvělé, když jsou jeho služebníci také maskováni jako služebníci spravedlnosti. Jejich konec bude hoden jejich skutků.” (2. Korinťanům 11:13-15).

Úřady apoštolů a proroků zřídil v církvi Bůh, nikoli hnutí vytvořená člověkem!

Když se zamyslíme nad smyslem prorocké služby, okamžitě vidíme, že každé Boží dítě koná dílo proroka: káže evangelium, vysvětluje význam Bible, hlásá, co Bůh udělá v budoucnu, usvědčuje z hříchů a volá hříšníky k pokání. Jméno křesťan skutečně naznačuje, že i my jsme byli pomazáni, abychom konali skutky, které činil Kristus. To znamená, že jsme naplněni Božím svatým duchem, abychom byli proroky, kněžími a králi v Božím Království. Avšak služba proroka v církvi je službou, kterou Bůh dává některým lidem, aby ji pilně vykonávali.

Na rozdíl od apoštolství, které je pouze pro muže, je prorocká služba daná jak mužům, tak ženám Bohem. Starý zákon zaznamenává jména ženských proroků:

  • Miriam, sestra Árona a Mojžíše (Exodus 15:20).
  • Debora byla prorokem i soudcem (Soudci 4:4).
  • Manželka proroka Izajáše (Izajáš 8:3), [3].
  • Hunda, manželka Šaluma, strážce roucha (2. Králové 22:14; 2. Kroniky 34:22).
  • Noadiah, prorokyně, která se postavila Nehemiášovi (Nehemiáš 6:14).

Bible Nový zákon zaznamenává i jméno prorokyně Anny (Lukáš. 2:36) a zmiňuje čtyři dcery prorockého jáhna Filipa (Skutky apoštolů 21:8-9).

Ženy si musí při věštění zakrývat hlavu.

“Ale žena, která se modlí nebo prorokuje s nepokrytou hlavou, svou hlavu zneuctívá. Protože je to, jako by si nechala oholit hlavu.” (1. Korinťané 11:5), [4].

Musíme rozlišovat prorockou službu od služeb, které také káží Slovo Boží, jako je apoštolství, evangelizační služba, pastorační služba a vyučování Slova:

  • Prorocká pozice nevykonává práci zakládání sboru a vybírání starších, aby se o církev starali jako o apoštolský úřad.
  • Pozice proroka se nespecializuje na práci kázání Evangelia lidem, kteří neznají Boha, jako služba Evangelizace.
  • Prorocká pozice neplní úkol učit Boží slovo Boží lid jako pastorační služba.

Bůh používá prorockou službu k budování církve na společném shromáždění církve, jak říká Slovo Boží v 1. Korinťané 14:26-33.

26 Bratři a sestry u Otce! Co potom, když se sejdete a každý z vás má hymnu, učení, jiný jazyk, zjevení, výklad jazyků? Udělejte to všechno pro poučení!

27 Mluví-li někdo jiným jazykem, mluví střídavě dva nebo nejvýše tři lidé a je k dispozici tlumočník.

28 Není-li tlumočník, musí v kostele mlčet a mluvit sám se sebou a s Bohem.

29 Pokud jde o proroky, dva nebo tři mluví a jiní soudí.

30 Je-li však zjevení sedícímu muži, ten první musí mlčet.

31 Neboť vy všichni můžete postupně prorokovat, aby se všichni naučili a všichni byli povzbuzeni.

32 Duch proroků poslouchal proroky.

33 Bůh totiž není Bohem zmatku, ale pokoje, jako ve všech církvích svatých.

Během církevních shromáždění bude Duch svatý podněcovat církevní proroky, aby mluvili slova o budování pro církev. Tato slova zahrnují: slova útěchy pro církev, když je církev v nesnázích nebo potížích; slovo odhaluje tajemství Slova Božího; pokárej viníka a vyzývej hříšníka k pokání. Alternativně je také možné předpovědět událost, která nastane, jak předpověděl prorok Agabus:

  • Po celé zemi bude hlad (Skutky apoštolů 11:28).
  • Apoštol Pavel měl být zajat Židy v Jeruzalémě a dán pohanům (Skutky apoštolů 21:10-11).

Prorok má mluvit podle míry své víry (Římané 12:6), tedy mluvit pouze ve jménu Páně o tom, o čem je přesvědčen, že ho Bůh podnítil mluvit [5].

Účelem prorocké služby je budovat, povzbuzovat a utěšit církev (1 Kor 14:3-4), aby se všichni naučili a všichni byli povzbuzováni (1. Corinťané 14:31).

Prorok musí být tichý a pokorný jako Ježíš Kristus (Matouš 11:29); nevyvyšovat se nad ostatní; nevyžaduje od druhých, aby se k němu chovali odlišně, naopak, považuje ostatní za čestnější než on sám (Flp 2,3); a respektujte a poslouchejte autority, které Bůh umístil v rodině, ve společnosti, v církvi (Římanům 13:1; Efezští 5:21).

Služba proroka v církvi, stejně jako jiné Bohem určené služby v církvi, zůstane v církvi, dokud nebude církev sňata ze světa Pánem.

Poznámka

[1] http://www.blueletterbible.org/lang/lexicon/lexicon.cfm?strongs=H5030: “נביא” H5030, mezinárodně přepsáno jako (nabiy’), mezinárodně přepsáno jako /nä·vē ‘/, vietnamský přepis je /navi/.

[2] http://www.blueletterbible.org/lang/lexicon/lexicon.cfm?strongs=G4396: “προφήτης” G4396, mezinárodně přepsáno jako (prophētēs), mezinárodně přepsáno jako /pro-fā’ -tās/, vietnamština výslovnost je /pro-phê-tet/.

[3] Vietnamský biblický tradiční překlad překládá Izajáše 8:3 takto: “Pak jsem šel do domu prorokyně; která otěhotněla a porodila syna. Tehdy mi Hospodin řekl: Pojmenuj ho Maher-Salah-Hat-Bat.” Zatímco původní hebrejština tohoto verše znamená: Izajáš byl s prorokyní, jeho manželkou, a ta počala a porodila syna! Izajáš 8:3 byl revidován takto: “Dále jsem šel k prorokyni; která otěhotněla a porodila syna. Hospodin mi řekl: Pojmenuj ji Maher-sala-hat-Bat.”

[4] Vietnamský tradiční překlad Bible se překládá jako: “Pokud se však žena modlí nebo káže Tao, aniž by si zakrývala hlavu, ponižuje svou hlavu: je to, jako by si hlavu oholila”; ale v původním řeckém slově “proroctví”. Překlad do “učení Cestě” znamená interpretaci významu!

[5] Vietnamese Bible Vietnamese Translation Tradiční překlad je “cvičit mluvení podle množství víry”, nadbytečné slovo “cvičit” způsobuje, že čtenáři špatně chápou, že je nutné “cvičit mluvit” proroctví!