Editor: Huynh Christian Timothy
Huynh Christian Priscilla
Datum psaní: 20 /07/2013
Překladatel: Dang Thai Hoc
Datum ukončení: 13/12/2022

Základ církve

Bible nám jasně říká původ, název a význam církve. Bible nám také říká, jak církev založil Ježíš Kristus a jaké funkce mu dal. Bible nazývá církev občanem Božího království, Boží rodiny a Božího chrámu. Ta rodina, ten chrám byl postaven na Slově Božím, které bylo hlásáno proroci, apoštoly, na samotném Ježíši Kristu a v Něm samém. Efezští 2:19-21 říká:

“Nejste tedy již cizinci a přistěhovalci, ale spoluobčané svatých a členové Boží domácnosti, vybudovaní na Božím základu, apoštolové a proroci. Úhelným kamenem je sám Ježíš Kristus. V Něm celá stavba vyrostla dohromady ve Svatý chrám v Pánu.”

Před lidem Izraele, před církví, učinil Bůh ty, kteří v něho věřili a poslouchali ho, svatými, učinil z nich svatý lid, to jest lid jemu patřící, o Něm a budou občany Jeho království. 1. Petr 3:5-6 nám říká, že Sára, manželka Abrahamova, byla jednou ze svatých! Církev je také občanem v království svatých: “Už nejste cizinci a přistěhovalci, ale spoluobčané se svatými.”

Zvláštností je, že církev je také členem Boží rodiny. Ne všichni svatí jsou členy Boží rodiny, pouze církev. Církev je členem Boží rodiny, protože je sjednocena s Ježíšem Kristem a stává se jedním s ním (Zjevení 19:6-9).

Církev je přirovnávána ke stavbě, budově postavené na základech Pravdy. Pravda je Slovo Boží (Jan 17:17), které bylo lidstvu zvěstováno prostřednictvím Pánových proroků a apoštolů. Pravda je stále Ježíš Kristus (Jan 14:6) a církev je vybudována v Ježíši Kristu.

Církev je postavena na základech Božího slova, které kázali a zaznamenávali proroci a apoštolové, což znamená, že každý člen církve se stává svatým tím, že slyší, čte a přijímá Boží slovo. Výraz “základ apoštolů a proroků” se vztahuje k učení apoštolů o dobré zprávě o Bohu a na proroky hlásnou vůli a plán Boží pro lidstvo. Jinými slovy, “základ apoštolů a proroků” je to, co je zaznamenáno v Novém zákoně a ve Starém zákoně.

Bible Starého zákona představuje Boží přikázání a zákony pro lidstvo, předkládá Boží požehnání a zaslíbení těm, kdo dodržují jeho přikázání a zákony, a také předkládá přísné tresty pro ty, kdo porušují jeho přikázání a zákony.

Bible Nového zákona představuje neschopnost člověka dodržovat Boží přikázání a zákony a ukazuje, jak Bůh odpouští hříchy a očišťuje ty, kdo věří ve spasení.Bůh je poté znovuzrodil a dal jim ze sebe moc, aby mohli dokonale dodržovat Jeho přikázání a zákony.

Kromě Božího slova jako základu církve je sám Ježíš Kristus “úhelným kamenem”, který má sloužit jako měřítko pro položení základu církve. Starý i Nový zákon poukazují na Ježíše Krista, vyjádřeného samotným Ježíšem Kristem, umožněného Ježíšem Kristem:

“Ježíš řekl: „Blázni, pomalý srdce, abyste uvěřili slovům proroků! Což Kristus netrpěl takto, aby vešel do své slávy? Počínaje Mojžíšem a všemi proroky jim vysvětlil věci o Něm v celé Bibli. [V těch dnech nebyl Nový zákon.]” (Lukáš 24:25-27).

Církev Páně je na tomto základu vybudována vírou každého jednotlivce, který věří, že On je “Kristus, Syn Boha živého!” Matouš 16:13-18 zaznamenává výměnu názorů mezi Pánem a apoštolem Petrem takto:

13 Když Ježíš vstoupil na území Cesareje Filipovy, zeptal se svých učedníků: “Kdo je Syn člověka, jak říkají lidé?

14 Řekli jemu učedníci: Ten muž, kterýž řekl, že jest Jan Křtitel; ten, kdo řekl, byl Eliáš; jiní říkali, že to byl Jeremiáš nebo nějaký jiný prorok.

15 I řekl jim: Za koho mne pokládáte?

16 Šimon Petr odpověděl a řekl: Ty jsi Kristus, Syn Boha živého!

17 Tedy řekl jemu Ježíš: Blažený jsi, Šimone, synu Jonášův; neboť to vám neřekne tělo a krev, ale můj Otec, který je v nebesích.

18 Ale také ti říkám, že ty jsi Petr a na této skále zbuduji svou církev. Brány pekla ji nepřemohou.

Církev, která je vybudována v Ježíši Kristu, znamená, že církev je sjednocená s Ježíšem Kristem, protože větev je připojena k vinné révě (Jan 15) a přijímá život, energii a autoritu vinné révy. s ním.

Účelem církve je stát se svatým chrámem, uctívajícím Boha skrze Ducha svatého v Kristu Ježíši. Tedy entita, ve které je každý člen přebýván Bohem v duchu, skrze osobu Ducha svatého. Porovnáním tří níže uvedených písem jasně uvidíme význam skutečnosti, že každý člen církve zvláště a církev obecně je chrámem Božím a Bůh v nich přebývá skrze osobu. Duch svatý:

“Nevíte, že jste Boží chrám a že ve vás přebývá Boží Duch?” (1. Corinťané 3:16).

“Nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá, kterého máte od Boha, a že nepatříte sami sobě?” (1. Corinťané 6:19).

2. Korinťanům 6:16-18

16 Jaká je dohoda mezi chrámem Božím a chrámem model? Neboť ty jsi chrám Boha živého, jak řekl Bůh: Budu v nich přebývat a budu mezi nimi chodit. Budu jejich Bohem a oni budou mým lidem. [Leviticus 26:11-12; Jeremjáš 32:38; Ezechiel 37:27]

17 Proto řekl Hospodin: Vyjděte z jejich středu a oddělte se; Také se nedotýkáte nečistých věcí. Pak tě přijmu. [Izajáš 52:11; Jeremiáš 51:45]

18 Budu vaším Otcem. Budete mi syny a dcerami. Všemohoucí Bůh řekl. [2. Samuel 7:14]

Slovo “bratři a sestry” je použito v obou prvních dvou verších, v původní řečtině jako zájmeno ve třetí osobě množného čísla, které se používá společně k označení muže i ženy. V kontextu těchto dvou veršů se tento termín vztahuje na jednotlivé členy církve, ale také na církev jako celek.

Základem Církve není Apoštol Petr

Od založení katolické církve (27. února 380) [1] prohlašuje papežství nástupcem apoštola Petra a toho, kdo na něm sedí jménem Krista Aby byl hlavou Jeho církve na zemi, tam jsou argumenty o významu Pánových slov v Matoušovi 16:18:

“Ale také ti říkám, že ty jsi Petr, a na této skále postavím svou Církev. Brány podsvětí ji nepřemohou.”

Katolíci věří, že slova Ježíše Krista potvrdila, že Jeho církev byla postavena na Petrovi, protože jméno Petr znamená skála. Apoštol Petr tak byl katolickou církví udělen titul prvního papeže katolické církve (které nazývají “církev”).

Musíme věnovat pozornost následujícím důležitým bodům:

1. Oficiální titul katolického papeže je “papa” v latině, “pappas” v řečtině, což znamená “otec”. Tento titul jde jasně proti samotným slovům samotného Ježíše Krista v Matoušovi 23:9: “nikdo na zemi nenazývejte svého otce; neboť máte jediného Otce, který je v nebesích.” Boží slovo nám samozřejmě nemá bránit v tom, abychom svého biologického, adoptivního a nevlastního otce nazývali “otcem”; prostě nám zakazuje nazývat někoho “otcem” ve smyslu “duchovní otec”; jako význam slova “otec”, které katolíci používají k označení papežů a kněží katolické církve.
2. Titul “Vicarius Christi” v latině (přeložený do vietnamštiny: Vicarius-s Kristi) používají katolíci k volání papežů, což znamená “zástupce Krista”, v Bibli zcela chybí. Bible nikdy neučí, že Bůh pověřuje někoho, aby zastupoval Boha, aby vedl církev a přiměl celou církev nazývat toho člověka “otcem”! Ježíš Kristus sám rozhodl, že zůstane se svými učedníky, včetně své církve, až do konce světa (Matouš 28:20); Ale nikdy neřekl, aby někdo dal pravomoc zastupovat Ho v církvi.
3. Titul “Svatý otec” je rouhačský titul, který člověka povyšuje na úroveň Boha.

Podle původní řečtiny Bible je slovo “kámen”, které Ježíš použil ke jménu Petra, podstatné jméno mužského rodu, které odkazuje na malý kámen: “petros”. Mezitím slovo “skála”, které Ježíš použil k označení církve, kterou na ní postaví, je podstatné jméno ženského rodu: “petra”, které odkazuje na velký blok skály, skálu, skálu. sto, tisíc krát více než kámen.

Během prvních tří set let Církve, kdy ještě nebyla ustavena katolická církev, všichni učedníci Páně pochopili, že skála (petra), na níž Ježíš postaví svou církev, je víra věřícího, vyznání skrze Petrovy rty: “Ty jsi Kristus, Syn Boha živého” a jeho osoba, osoba “Syn Boží Věčné nebe!”

V podobenství o moudrém muži, který postavil svůj dům na skále, zaznamenaném v Matoušovi 7:24-25, sám Ježíš tvrdí, že ti, kdo slyší, věří a činí Jeho slova, jsou Jeho slova. (petra):

“Kdo tedy slyší tato má slova a činí je, bude jako moudrý muž, který si postavil dům na skále (petra). Spustil se déšť a přišla povodeň a zafoukal vítr a otřásl domem, ale nespadl, protože základ byl položen na skále (petra).“

Moudrý muž, který staví svůj dům na skále, je moudrý muž, který žije svůj život na základě víry v Syna živého Boha. Proto, jak nám vysvětluje samotná Bible, Boží církev je postavena na víře těch, kdo věří v Boha. Každý věřící je kamenem vestavěným do Božího domu a chrámu na základě Božího Slova, Starého i Nového zákona, o Bohu samotném, skrze Jeho smrt a vzkříšení, aby odčinil hříchy lidstva a dal věčný život těm, kdo v Něj věří. a žít ve víře v Něj. Juda 20 nám také říká, že víra je základem života Božího lidu.

“Ale, drazí bratři a sestry, založte se na své nejsvětější víře a modlete se v duchu.”

Kromě toho Bible také nazývá Ježíše Krista základem “domu Božího”:

“Protože jsme spolupracovníci s Bohem. Jste Boží pole, Boží dům. Milostí Boží, která mi byla dána, jsem jako moudrý mistr stavitel položil základ, na kterém stavěli jiní. Každý si ale musí dát pozor, jak na tom staví. Neboť nikdo nemůže položit jiný základ než ten, který je položen. Tím pozadím je Ježíš Kristus.” (1. Corinťané 3:9-11).

Proto je vyznání víry a kázání apoštola Petra součástí základu církve; ale osoba Petra nikdy nebyla základem církve. Je také jen kamenem (petros) ve struktuře církve postavené na základu (petra) ustálené víry Slova Božího a samotného Ježíše Krista.

Božská Pozice církve

Božství znamená povinnosti a odpovědnost dané Bohem. Povoláním církve je milovat každého Boží láskou a svítit Jeho slávu každému na světě, jinak bude církev potrestána Bohem.

Povolání církve je také povinností a odpovědností každého člena církve. Kdokoli splní tuto službu, bude vzat Bohem do domu Otce v den Jeho návratu do vzduchu. V ten den budou ti, kdo zemřeli, vzkříšeni v těle; ti, kteří jsou stále naživu, se tělesné tělo proměňuje; pak byli všichni vyzdvižení do vzduchu, aby se setkali s Pánem a byli vždy s Pánem (1 Tesalonickým 4:13-18).

Služba církve je shrnuta v Matoušovi 5:13-14 a vysvětlena v Matoušovi 28:19-20:

“Vy jste sůl země… Vy jste světlo světa…” (Matouš 5:13-14).

“Tak pojďme! Čiňte učedníky ze všech národů. Křtěte je ve jménu Otce, Syna a Ducha Svatého a učte je zachovávat vše, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa. Amen!” (Matouš 28:19-20).

1. Sůl půdy: Sůl je nezbytným minerálem pro život. Sůl má antiseptické vlastnosti, udržuje rybí maso čerstvé a dodává pokrmům chuť. V Bibli sůl představuje posvěcení, věrnost, stabilitu, zvláště pak smlouvu neměnné lásky.

Sůl pro své antiseptické vlastnosti představuje posvěcení obětí nabízených Bohu:

“Obětiny obilí musí být ochuceny solí; by neměly být nabízeny bez soli; neboť sůl je znamením smlouvy, kterou s vámi váš Bůh uzavřel; Na své obětiny musíte nabídnout sůl.” (Leviticus 2:13).

íky svým vlastnosti, které zachovají kvalitu a zvýrazňují chuť, sůl znamená věrnost (uchovává kvalitu), udržitelnost (prodlužuje čerstvost, čistotu) a propagaci (obnovuje kvalitu). požehnání) ve smlouvě:

“Ustanovil jsem navěky, že vám, vašim synům a vašim dcerám, budu dávat všechny svaté oběti, které Izraelité přinášeli Hospodinu: je to pro vás smlouva rovna věčné, neodvolatelné soli v přítomnosti Věčného. a pro tvé potomky.” (4. Mojžíšova 18:19).

Sůl také představuje laskavé a upřímné srdce a slova, přináší užitek posluchačům a přináší dobrou chuť do života:

“Musíte mít sůl ve svých srdcích a být mezi sebou v míru.” (Marek 9:51).

“Vaše slova by měla být vždy v milosti, ochucená solí, abyste věděli, jak na každé reagovat.” (Koloským 4:6).

Církev je solí země, což znamená, že musí být laskavá a poctivá ke všem lidem, ta laskavost a poctivost projevovaná laskavými, přímými, nestrannými slovy a svými činy, dobrými skutky. Stejně jako sůl je nezbytná pro život, tak je nezbytná církev pro každého na světě, protože pouze církev může přinést světu pravou, neměnnou Boží lásku. Boží láska ke každému na světě je vyjádřena skrze církev samotnou.

2. Světlo světa: Když byl Ježíš Kristus na zemi v lidském těle, byl světlem světa:

“…já jsem světlo světa. Ti, kdo mě následují, nebudou chodit ve tmě, ale budou mít světlo života.” (Jan 8:12).

“Dokud jsem na světě, jsem světlo světa.” (Jan 9:5).

Ale poté, co Ježíš Kristus vstoupil do nebe, je církev světlem světa. Církev je světlem světa v tom smyslu, že žije ze Slova Božího, skrze něž má svět oslavovat Boha Skrze skutky církve:

“Tak ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a oslavovali vašeho Otce, který je v nebesích.” (Matouš 5:16).

Světlo církve je vše, co církev říká a dělá ve světě, aby svět poznal lásku, spravedlnost, a svatost Boží. Světlo církve zahrnuje náboženský život a kázání církve. Každý člen církve má povinnost žít tak, aby svět viděl Boha skrze jeho život:

“Ať tedy jíte, pijete nebo děláte cokoli jiného, ​​dělejte vše pro slávu Boží.” (1. Corinťané 10:31).

Každý člen církve cheek povinnost kázat o Bohu lidem na celém světě, aby měli příležitost poznat Pána, věřit v Pána a stát se Jeho učedníky. Každý člen církve povinnost křtít věřící ve jménu Otce, Syna a Ducha Svatého, tedy jméno Jehovy, jméno Věčného! Každý člen církve cheek povinnost učit nové věřící vše, co Bůh řekl a zaznamenal v Bibli. To znamená, e dáváme Bibli novým věřícím a pomáháme jim vědět, jak číst a studovat Bibli.

Poslání církve musí vykonávat každý člen církve, který trpí jako dobrý, věrný voják. I za cenu všech peněz, majetku, pohodlí, cti, svobody a dokonce života… každý člen církve se musí věnovat plnění Bohem daného poslání.

Budoucí Božská Pozice církve

V budoucnu bude církev sjednocena s Pánem Ježíšem Kristem a bude s Ním vládnout nad celým Božím dědictvím. Protože Ježíš Kristus je “Král králů a Pán pánů”, když je Církev s Ním sjednocena, má Církev stejnou vládu jako On.

Bible jasně učí:

“Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, ať vám dá ducha moudrosti a zjevení v jeho poznání a oči rozumu, osvícení bratři, abyste věděli, jaká je naděje jeho povolání, a jaké je bohatství jeho slavného dědictví ve svatých…” (Efezští 1:17-18).

“Děkujte Otci! Učinil nás účastnými na dědictví svatých ve světle…” (Kolosané 1:12).

“Cokoli děláte, dělejte to celým svým srdcem, jako práci pro Pána, ne pro lidi. Vězte, že jako odměnu dostanete od Pána dědictví, protože sloužíte Pánu, který je Kristus.” (Kolosané 3:23-24).

“Sláva Bohu a Otci našeho Pána Ježíše Krista. Svým velkým milosrdenstvím způsobil, že jsme se znovuzrodili do živé naděje, skrze vzkříšení z mrtvých Ježíše Krista, do neporušitelného, ​​neposkvrněného dědictví a nerozkládající se, vyhrazené v nebesích pro vás.” (1. Petr 1:3-4).

“Řekl mi: Je hotovo! Já jsem Alfa a Omega: První a Poslední. Těm, kdo svobodně žízní, dám pít z Prameny živé vody. Kdo vyhraje, zdědí vše. Budu jeho Bohem a on bude mým synem.” (Zjevení 21:6-7).

Poznámka

[1] http://en.wikipedia.org/wiki/Edict_of_Thessalonica: V roce 312 byl obrácen římský císař Konstantin; V roce 313 vydal dekret tolerující křesťanství, který později vedl ke vzniku katolicismu. Císař Theodosius I. (379-392) z Východořímské říše a císař Gratian (367-375) ze Západořímské říše společně vydali výnos o znárodnění křesťanství v celé Římské říši. 27. února 380. Toto datum je považováno za oficiální datum založení katolické církve.