Editor: Huynh Christian Timothy
Huynh Christian Priscilla
Datum psaní: 03/05/2014
Překladatel: Dang Thai Hoc
Datum ukončení: 09/12/2022

Sedmé volání: Buď věrný až do smrti!

V čínsko-vietnamštině znamenají dvě slova “loajální” a “věrný” totéž:

• Loajalita: Přímá, důvěryhodná.
• Věrný: Čestný, důvěryhodný.

Tyto dva termíny se používají k překladu původního biblického řeckého slova “bistok” Ve vietnamské Bibli se však slovo “věrný” používá k označení Boha a slovo “Loajalita“ se používá k označení lidí. To je velmi pěkné použití. Bůh je pravý a hodný naší důvěry a my lidé jsme často nepoctiví a nespolehliví, dokonce i ti, kteří v Boha uvěřili, ale ještě nežili svatým životem. Ale pokud spravedlivě přiznáme, že jsme neupřímní, pak nám je třeba věřit.

Na cestě budeme čelit mnoha obtížím, včetně nejrůznějších pokušení  a zkoušek. Pán řekl Barnabášovi a Pavlovi těm, kteří přijali Boží spasení, že: Aby bylo možné vejít do Božího království, musí být překonáno mnoho obtíží: “Když v tom městě hlásali evangelium a získali mnoho učedníků, vrátili se do Lystry, do Ikonia a Antiochie, nabádali učedníky, odvahu, nabádají, aby byli pevní ve víře, a předpověděli, že předtím je třeba překonat mnohé obtíže. vstoupit do Božího království.” (Skutky apoštolů 14:21–22).

Právě tento verš boří herezi, která učí: “Uvěř v Boha jednou a budeš navždy spasen.” Protože spasení musí překonat všechny obtíže, všechna pokušení a zkoušky, aby mohli vstoupit do Božího království. Ti, kteří nemohou vstoupit do Božího království, mají pouze jedno místo, kam vstoupit, a to je peklo.

V podobenství o rozsévači (Matouš 13:1-23) padlo semeno na čtyři různé země. Cesta představuje zatvrzelé srdce nespasených. Skalnatá, trnitá a dobrá země představují srdce, která s radostí přijala evangelium a byla spasena. Budou však lidé, kteří nemohou trpět pro jméno Boží, budou lidé, kteří mají příliš rádi svět nebo se obávají o své materiální potřeby, ale nejsou věrní Bohu, jejich víra umírá a ztrácejí spásu. , za návrat k životu v hříchu. Mnoho je povolaných, ale málo vyvolených! Dveře jsou úzké, cesta je úzká, tak málo lidí vchází!

Zkoušky jsou to, co Bůh dovoluje, abychom nás trénovali; a aby nám dal příležitost uplatnit svou víru v Pána, abychom Mu prokázali svou věrnost. Zkoušky vždy pocházejí od Boha, jako Bůh zkoušel Abrahama (Genesis 22). Pokušení je to, co lidé a ďábel dělají, aby nás přiměli k hříchu. Stejná událost může být pokušením i výzvou. Bible používá pouze jedno slovo pro pokušení a zkoušku. 1. Korintským 10:13 je typický verš pro skutečnost, že jedno slovo zahrnuje pokušení i zkoušku. Věta by měla být přeložena takto:

“Žádné pokušení nebo zkouška vás nemohou zadržet, ledaže by byly lidské povahy. Ale věrný Bůh, který nedovolí, abyste byli pokoušeni nebo zkoušeni nad vaše možnosti; ale s pokušením nebo zkouškou udělá východisko, abyste měli sílu vytrvat.”

Všechna pokušení člověka a ďábla, která nás podněcují k hříchu, dovolil Bůh, aby se nám přihodila, jsou také zkouškami od Boha. Příkladem je, že Bůh dovolil ďáblu, aby pokoušel Joba. Všechno, co ďábel pro Joba udělal, bylo pokušením od ďábla i zkouškou od Boha. Pokud se však ocitneme v prostředí pokušení, je to pokušení, ke kterému se obrátíme sami, nikoli Pán, který nás zkouší, a určitě zhřešíme. Jakmile máme myšlenku vstoupit do prostředí pokušení, buď hřešíme, protože chceme hřešit, nebo jsme připraveni hřešit. Podívejte se na příklady níže:

Příklad 1: Mladý muž vstoupil do výtahu, ve výtahu už byla vyzývavě oblečená dívka. Když mladík viděl, že kromě něj a dívky není nikdo jiný, okamžitě vystoupil z výtahu a čekal na další vlak. Je to někdo, kdo ví, jak se udržet mimo prostředí pokušení. Je to hákování, sekání a odhazování všeho, co by vás mohlo přimět k hříchu (Matouš 5:29-30).

Příklad 2: Stejná situace jako v příkladu 1, ale mladý muž úmyslně vstoupil do výtahu, aby viděl dívčiny provokativní myšlenky a měl cizoložné myšlenky, dokonce i otevírání známých a flirtování. Je to člověk, který žije v souladu s tělesnou přirozeností a chce pouze následovat nespravedlivé touhy těla. Takový člověk jistě upadne do hříchu, protože jeho srdce je obráceno k hříchu.

Příklad 3: Na chodníku je jedna strana plná odpadků a psích výkalů, druhá strana je zametená. Zeptejme se obyčejného člověka, který musí tu ulici přejít, jakou stranu ulice si zvolí?

Příklad 4: Pár, který se teprve seznamuje, ale vstupuje do soukromé místnosti se zavřenými dveřmi, aby si mohl promluvit, se dostal do lákavého prostředí. Ďábel si najde nejrůznější způsoby, jak je svést k cizoložství. Přinejmenším je to také cizoložství v mysli.

Ve skutečnosti člověk, který uvěřil v Boha, ale přesto se dopouští hříchu, je proto, že nečinil opravdové pokání a neodvrátil se od hříchu. Může skutečně věřit v Boha a znát všechny pravdy Božího Slova, ale přesto miluje hřích a nadále hřeší. Bible je velmi jasná:

“Ale každý je v pokušení nechat se svést svými vlastními touhami. Pak se zformuje chtíč a vyústí v hřích. Když je hřích dokonán, zrodí se smrt.” (James 1:14-15).

Není to tedy výmluvné kázání, živé svědectví, srdečné pokání se slzami, které jsou důkazem, že byl člověk spasen, ale skutečnost, že ví, jak se vyhnout pokušení, ne když se dopustí úmyslného hříchu, tzn. důkaz, že byl spasen. Měli bychom si pamatovat, že být spasen především znamená být zachráněn z moci hříchu, osvobodit se od hříchu, který nás nutí k hříchu. Ten, kdo je stále nakloněn hříšným požitkům a nadále hřeší, aby tyto požitky uspokojil, je zjevně člověkem, který je stále otrokem hříchu. A člověk, který je stále zotročen hříchu, je nespasený člověk. A nespasený člověk je nekajícný člověk. Je nemožné, aby člověk skutečně činil pokání z hříchu a přijal Boží spasení, aniž by byl zachráněn z moci hříchu a stále si užíval hříšné radosti.

Výzva: “Buďte věrní až do smrti!” zaznamenané ve Zjevení 2:10:

“Neboj se toho, co budeš trpět! Hle, ďábel uvrhne některé z vás do vězení, aby byli zkoušeni, a budete mít deset dní soužení. Buď věrný až do smrti a dám ti korunu života.”

Prostřednictvím tohoto volání chápeme, že věrnost Bohu lze projevit pouze tehdy, když trpíme pro Boží jméno. Utrpení pro Boží jméno je jistým a častým jevem v životě Božího následovníka. Znamená to vzít svůj kříž a následovat Pána každý den. Nesení vlastního kříže znamená, že každý člověk bude mít různé utrpení pro jméno Páně. Tato utrpení se budou dít každý den života. A všechno to utrpení je nespravedlivé, uvalené ďáblem a světem na Boží lid.

Utrpení pro Boží jméno nám nespravedlivě vnucené ďáblem a světem je již těžké. Nezatěžujme se tím, že sami vstoupíme do prostředí pokušení. Když si vytváříme příležitosti, abychom byli pokoušeni, ďábel má úplnou moc svádět nás ke hříchu a Bůh nám v tom nebude bránit, protože jsme se tak rozhodli. A tak to pokušení bude pro nás příliš těžké a nevyhnutelně zhřešíme.

Pokaždé, když spácháme hřích, i když je to jen lež, nás napadne cizoložná myšlenka, jsme Bohu nevěrní, urážíme Jeho svatou krev, kterou jsme tím očišťováni od našich prohřešků.

Věrnost není volba, ale přirozenost pravého Božího lidu, který se narodil z Boha. Věrný aforismu: “Jaký otec, takový syn!” Bůh je věrný, takže jeho lid je věrný. Do Jeho království mohou vstoupit pouze ti, kdo jsou věrní Pánu. Následující verše stojí za zamyšlení:

“Kdo se narodil z Boha, nenese ovoce hříchu, protože jeho símě je v něm a nemá moc hřešit, protože se narodil z Boha.” (1. Jana 3:9).

“Neboť kdo se narodil z Boha, vítězí nad světem; a hle, vítězstvím, které přemohlo svět, je naše víra.” (1. Jana 5:4).

“Víme, že kdo se narodil z Boha, nežije v hříchu; ale kdo se narodil z Boha, drží se pro sebe a ďábel mu nemůže ublížit.” (1. Jana 5:18).

To však neznamená, že pravý Boží lid, i když stále žije v tomto tělesném těle, už nikdy nezhřeší.

Hřích se může stát, protože si neuvědomujeme, že je to hřích. Je to proto, že nečteme pilně Slovo Boží, nepřemýšlíme dnem i nocí, abychom je pečlivě následovali.

• Hřích se může stát, protože nejsme bdělí a náhle následujeme reakci těla.
• Hřích se může stát, protože nedbáme na odsouzence Ducha Svatého.

Ale skuteční Boží lidé nemohou hřešit úmyslně, nemohou myslet, plánovat hřích, nemohou se snažit skrýt svůj úmysl zhřešit a pak skrýt urážku.

Když už jsme svatý, žijeme jen pro Boha, žijeme pro Boha a žijeme v Bohu, sedmá výzva: “Buď věrný až do smrti!” S nadšením odpovíme. Naplnění duchem svatým vede k věrnosti Pánu až do smrti. A obojí je ovocem toho, kdo skutečně patří Pánu, zcela v Pánu. “Sbírali někdy hrozny z trnových keřů nebo fíky z bodláků?” [2] (Matouš 7:16b).

Kéž Boží lid vždy stojí pevně v Boží milosti až do dne Pánova návratu: “Ale je to Bůh pokoje, který vás činí zcela svatými. Váš duch, duše a tělo zůstanou bez úhony pro příchod našeho Pána Ježíše Krista! Je věrný! Kdo ti volal. On to udělá taky!” (1. Tesalonickým 5:23-24). Amen!

Poznámka

[1] http://www.blueletterbible.org/lang/lexicon/lexicon.cfm?strongs=G4103

[2] Tribulus je druh trnité rostliny, známé také jako “bylina”; Anglicky se tomu říká “thistle.”