Editor: Huynh Christian Timothy
Huynh Christian Priscilla
Datum psaní: 09/07/2016
Překladatel: Dang Thai Hoc
Datum ukončení: 09/01/2023

Komentář k Efezští 1:15-23
Boží sláva a moc projevená v církvi a jejím prostřednictvím

Efezští 1:15-23

15 A tak poté, co jsem slyšel o vaší víře v Pána Ježíše a o vaší lásce ke všem svatým,

16 I já za tebe děkuji a zmiňuji se o tobě ve svých modlitbách,

17 řka: Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, dej vám ducha moudrosti a zjevení v jeho poznání,

18 ať jsou osvíceny vaše oči porozumění, abyste poznali, jaká je naděje jeho povolání a bohatství jeho slavného dědictví ve svatých, co je mapa,

19 a Jeho velká, neomezená moc pro nás, kteří věříme, podle působení Jeho svrchované moci.

20 Toto zjevil v Kristu, vzkřísil ho z mrtvých a posadil ho po své pravici v nebesích,

21 nade všechny vůdce a veškerou moc, všechny síly, všechna panství a všechna jména vzývaná nejen v tomto životě, ale i v tom budoucím,

22 všecko podřídil nohám jeho a ustanovil jej hlavou církve ve všem.

23 To shromáždění je jeho tělo. Jeho plnost naplňuje vše ve všem.

V předchozí lekci jsme se dozvěděli o Bohu v osobě Boha, který vyvolil, předurčil a zpečetil církev. V této lekci se naučíme, že veškerá sláva a moc Boží se plně projevuje v Církvi a skrze Církev.

Boží slávou je Jeho láska, svatost a spravedlnost, která dává život a je světlem všech.

Úryvky z Písma v Exodus 33:18-23 a 34:5-7 nám pomáhají poznat, co je Boží sláva:

• Je láska: “Laskavá, milosrdná, pomalá k hněvu, plná milosti a pravdivá; milost mnoha generacím, odpouštějící nepravost, vzpouru a hřích.”
• Je svatost: “Ale nepřehlíží hřích.”
• Jako spravedlnost: “Trestá hříchy předků na dětech a vnucích do třetího a čtvrtého pokolení.”

Není to však tak, že Bůh MÁ lásku, spravedlnost a svatost pouze jako přirozenost; ale Bůh JE láska, svatost a spravedlnost. Láska, svatost a spravedlnost JE podstatou Boha.

Boží substance vyzařuje život, který je světlem (Jan 1:4). Život a také světlo od Boha se projevuje ve všem, co Bůh stvořil, ale pouze plně v církvi a skrze církev. Protože církev je jedinou entitou v celém stvoření, která je bytostně sjednocena s Bohem. Tato jednota je jednotou v Boží lidské bytosti (Beránkova svatba, Zjevení 19:7-9). Ne jednota v bytí Boží. Jednota v božské bytosti existuje pouze mezi Trojicí. 

Lidská bytost Ježíše Krista obdržela Boží slávu, když mu Bůh dal jméno “Bůh”:

“A já už nejsem ve světě, ale oni jsou ve světě a já jdu k Tobě. Svatý otec! Zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal, aby byli jedno jako my.” (Jan 17:11).

“Ale o Synu řekl: Bože! Jeho trůn trvá navždy. Žezlo spravedlnosti je žezlem Jeho království. Miluje spravedlnost a nenávidí provinění. Kvůli tomu, ó Bože! Jeho Bůh ho pomazal olejem radosti spolu se svými spoluúčastníky. [Žalm 45:6-7].” (Hebrejci 1:8-9).

Boží sláva v tělesném člověku Ježíši byla dána církvi:

“Dal jsem jim slávu, kterou jsi mi dal, aby byli jedno, jako jsme my jedno.” (Jan 17:22).

Církev je jediné nové stvoření stvořené k Boží podobě, aby s Bohem vládlo novým nebesům a nové zemi ve Věčném království. V Církvi se plně projevuje Boží láska, svatost a spravedlnost. Neboť jedině v církvi mohou všechna stvoření plně zakusit Boží lásku, spravedlnost a svatost. Kristus je hlavou Církve, která podstoupila trest za hřích, aby Církev mohla být odpuštěna, očištěna od svých hříchů, navrácena ke svému Božímu synovství a zdědit Boží dědictví.

Boží moc, tedy moc a autorita Boží, je také svěřena církvi, která sedí v nebesích s Kristem a kraluje s Kristem (Efezští 6:14). 2:6; 2. Timothy 2:12 ).

Skrze Církev září Boží sláva, která je Boží láskou, spravedlností a svatostí, životem a také Božím světlem, celému stvoření. Prostřednictvím církve je veškeré stvoření ovládáno absolutní a věčnou Boží mocí.

Efezským 1:15–23 nám pomáhá tuto pravdu pochopit.

15 A tak poté, co jsem slyšel o vaší víře v Pána Ježíše a o vaší lásce ke všem svatým,

16 I já za tebe děkuji a zmiňuji se o tobě ve svých modlitbách,

“Proto” znamená: Protože církev je vyvolená, předurčená a zapečetěná Bohem, tak…

Pavel měl na mysli, že protože znal a chápal Boží vyvolenou, předurčenou a zapečetěnou církev, jak ji popsal ve verších 3 až 14, vzdal díky Bohu poté, co slyšel o víře a lásce Božího lidu v Efezu. Byl si totiž jistý, že patří k Pánově církvi, k vyvoleným, předurčeným a zpečetěným Bohem. Ve své modlitbě na ně pamatoval, děkoval Bohu a modlil se za ně, aby zůstali pevní v postavení, které jim Bůh dal.

Boží lid v Efezu uvedl svou víru a lásku v činy a způsobil, že Boží sláva zazářila nejen těm, kdo v církvi patřili Bohu, ale také těm, kteří ve světě nepatřili Bohu. Protože životy těch, kteří jsou skutečně věrní v Kristu, jsou životy, které osvěcují světskou lásku, spravedlnost a svatost (Matouš 5:14).

Světlo Boží lásky, svatosti a spravedlnosti vyzařujeme nikoli slovy, ale činy doprovázené slovy. Hlásáme evangelium a žijeme podle něj. Víra v Krista, která se neprojevuje v skutky, je ochotna vzdát se světských věcí, trpět pro Boží jméno, poslouchat Boží přikázání, což je mrtvá víra, která nás nemůže spasit, ani nevyzařuje Boží slávu (Jakub 2:26). Láska se také musí projevovat v akci:

“Děti, nemilujte slovy a jazyky, ale skutky a pravdou.” (1. Jana 3:18).

Víra, naděje a láska jsou tři věci, které vynikají v životě těch, kdo jsou věrní v Kristu (1. Corinťané 13:13). Věříme v Krista, věříme v Kristova zaslíbení a milujeme, jako Kristus miluje nás.

17 řka: Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, dej vám ducha moudrosti a zjevení v jeho poznání,

Pavel mluví o církvi, která je entitou, která zahrnuje všechny, kdo jsou v Kristu. Ježíš Kristus je v osobě člověka hlavou církve a je s ní jedno. Proto je Bůh nazýván Bohem Ježíše Krista. Bůh je Bohem církve, ale také Otcem církve, protože každý člověk v církvi se narodil z Boha (1 Jan 3:9; 4:7; 5:1; 5:4; 5:18). Bůh je slavný Otec církve, protože nás zrodil svou láskou, svatostí a spravedlností.

Bůh dal církvi ducha moudrosti a zjevení. Duch je síla porozumění, která pochází od Boha. Sílou porozumění, kterou nám Bůh dává, získáváme moudrost. Sílou porozumění, kterou nám Bůh dal, rozumíme tomu, co nám Bůh zjevil prostřednictvím Bible, Živého Božího Slova a prostřednictvím samotného Krista. V důsledku toho poznáváme více o Bohu.

18 ať jsou osvíceny vaše oči porozumění, abyste poznali, jaká je naděje jeho povolání a bohatství jeho slavného dědictví ve svatých, co je mapa,

19 a Jeho velká, neomezená moc pro nás, kteří věříme, podle působení Jeho svrchované moci.

To, co je důležité pro poznání Boha, je duchovní poznání s duchem, ne poznání s myslí těla. V den, kdy přijmeme evangelium, začneme pochopením tělesné mysli. Ale když jsme noví svou vírou v evangelium a náš duch je obnoven (Žalm 51:10), už nepoznáváme Boha ani nikoho jiného. mysl těla, kterou poznáváme duchem, tj. mysl:

“Proto od této chvíle nepoznáme nic podle těla. Ale kdybychom se i my učili Krista podle těla, už bychom se neučili Kristu stejným způsobem.” (2. Corinťané 5:16).

Neboť tělesná mysl nemůže rozumět duchovním tajemstvím. Abychom pochopili Boha, porozuměli Božímu plánu, porozuměli ďáblovi a porozuměli duchovnosti lidí, musíme mít ducha, který pochází od Boha. To je důvod, proč doktoři teologie církví nebyli schopni rozeznat hlubiny Slova Božího, což vedlo k jejich odmítání Božích přikázání a vytváření nesčetných herezí v církvích.

“My jsme však nepřijali ducha světa, ale Ducha Božího, abychom poznali, co nám Bůh dal. Ani tyto věci nemluvíme slovy, která učí lidská moudrost, ale slovy, která učí svatý duch, a duchovní věci vyjadřujeme duchovními slovy.” (1. Korintským 2:12-13).

Ducha od Boha můžeme přijmout pouze tehdy, když v nás přebývá Bůh v osobě Ducha svatého (1 Kor 3,16; 6,19). Oči porozumění jsou duchem, kterého Duch svatý dává těm, kdo jsou věrní v Kristu. Být osvícen, to znamená být veden do veškeré pravdy Duchem svatým (Jan 16:13), odhalovat a duchovně chápat tajemství a tajemství Božího slova (Jan 17:17), ve vidění, ve snu (Skutky 2:17). Tímto způsobem pravý Boží lid velmi dobře ví:

• O jeho naději v Boží povolání církve.

• O bohatství slavného Božího dědictví v církvi.

• O velké, neomezené Boží moci pro církev.

Všechny tyto věci jsou zcela v souladu s vůlí Boží a jsou umožněny svrchovanou mocí Boží.

20 Toto zjevil v Kristu, vzkřísil ho z mrtvých a posadil ho po své pravici v nebesích.

Vždy si pamatujeme: Ježíš Kristus je Bůh i člověk. Neboť On je Bůh v osobě Slova, které se stalo tělem (Jan 1:1, 14). Jeho tělesné tělo a lidská bytost se narodily z Boha v lůně Panny Marie. V lidské osobě a podobě je stále Bohem, ale nepoužívá božství, ale plně využívá lidství. Ve všem byl zcela poslušný Bohu. Musel použít sílu Ducha svatého, aby dělal zázraky. Byl dokonalou lidskou bytostí podle vůle Boží. Poté, co Ježíš Kristus dokončil dílo záchrany lidstva, Bůh vzkřísil své tělesné tělo slavným způsobem. Vzkříšené tělesné tělo Ježíše Krista je naplněno božstvím a nese tituly:

• “Bůh” (Hebrejci 1:8-9).

• “Beránek” (Zjevení 19:7).

• “Věrný a Pravý” (Zjevení 19:11).

• “Slovo Boží” (Zjevení 19:13).

• “Král králů a Pán pánů” (Zjevení 19:16).

• “Alfa a Omega” (Zjevení 22:13).
• Jméno je neznámé, kromě Něho (Zjevení 19:12).

Jinými slovy, vzkříšené tělesné tělo Ježíše Krista je sláva a moc Boží projevená v těle. Toto tělo je jedno s Bohem, uctívá ho celé stvoření:

“…aby se ve jménu Ježíše sklánělo každé koleno na nebi, na zemi i pod zemí…” (Filipové 2:10).

Je to vzkříšené tělesné tělo Ježíše Krista, které bude pod jménem Beránka tajemně spojeno s církví (Zjevení 19:7-9). A tak se sláva a moc Boží projevuje v církvi a skrze církev. Jinými slovy, Církev je oslavována jako Boží sláva a vládne všem, jako vládne Bůh.

21 nade všechny vůdce a veškerou moc, všechny síly, všechna panství a všechna jména vzývaná nejen v tomto životě, ale i v tom budoucím,

Ve vzkříšeném tělesném těle je postavení a autorita Krista nade vší autoritou, Kristovo jméno je vyšší než každé dané jméno v tomto světě (stará nebesa a stará země) a v životě budoucím. nové nebe a nová země ). Jinými slovy, Kristovo vzkříšené tělesné tělo se stalo rovným Bohu, protože bylo oděno božstvím.

Bůh se stal lidským tělem a toto lidské tělo se stalo Bohem. Proto může být lidstvo (církev) sjednoceno jako jedno s Bohem.

22 všecko podřídil nohám jeho a ustanovil jej hlavou církve ve všem.

Všechny živé věci jsou všechny stvořené věci, od tvorů, kteří slouží Bohu v nebi, jako jsou cherubíni a serafové, až po anděly a všechna stvoření ve fyzickém světě. Všechno se musí podřídit Kristu a Kristus je hlavou církve ve všech věcech.

Kristus je hlavou církve ve všem, což znamená, že církev musí být zcela poslušná Kristu. Veškerá činnost Božího lidu v církvi musí být zcela v souladu se slovem Kristovým, jak je zaznamenáno v Bibli. Stále říkáme, že Bible je Slovo Boží. Ale jen zřídka spojujeme Kristův titul “Slovo Boží” s Biblí. Mnoho lidí věří, že Boží lid potřebuje žít pouze podle Božího slova v Novém zákoně, nikoli podle Božího slova ve Starém zákoně. Zapomínají, že po svém vzkříšení to byl Kristus, kdo použil celé Slovo Starého zákona, aby Ho dokázal dvěma svým učedníkům, když s nimi cestoval z Jeruzaléma do Emauz.-Ud (Lukáš 24:27). Také zapomínají, že: Celá Bible, nejen Starý zákon nebo Nový zákon, “vdechnutý Bohem, užitečný k vyučování, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, [inspirace = životodárný; inspirace], aby Boží muž byl úplný a připravený ke každému dobrému skutku.” (2. Timothy 3:16-17).

Dnes mnoho lidí tvrdí, že patří k církvi, mnoho organizací tvrdí, že jsou církví, ale ve skutečnosti nestaví Krista na první místo, ale na první místo dávají sebe nebo svou církevní organizaci. Kolik lidí postavilo svou falešnou pýchu a aroganci nade vše. Tolik náboženských organizací postavilo svá vlastní pravidla, předpisy a antibiblické teologické myšlenky nad Slovo Boží. Takoví lidé, takové organizace, si budují jakousi pomíjivou slávu a moc, místo aby přijímali Boží vlastní slávu a moc, danou těm, kdo jsou věrní v Kristu.

Možná, protože jsou pouze plevelem, nikoli pšenicí, nemají Boží slávu a moc, takže se musí vydávat za Boha a vytvářet falešnou slávu a falešnou moc. A pokud jsou pouze plevelem, je to jejich pokrytecká povaha, kterou ďábel používá k oklamání těch, kteří nehledají Boha upřímně.

23 To shromáždění je jeho tělo. Jeho plnost naplňuje vše ve všem.

Církev je tělem Kristovým, to znamená, že církev je nadpřirozeně jedno s Kristem, což v současnosti naše mysl a omezený jazyk nedokáže pochopit, nedokáže vyjádřit. Tato jednota začíná v mysli a duši člověka, když skutečně lituje svých hříchů a přijme Kristovu smírnou smrt. Tato jednota bude úplná v den, kdy budou vzkříšená nebo proměněná fyzická těla Božího lidu spojena se vzkříšeným tělesným tělem Krista na Beránkově svatbě.

Dnes je církev zajedno s Kristem v díle kázání evangelia a utrpení pro Jeho jméno. V budoucnosti bude církev jedno s Kristem v užívání a nadvládě věčného Božího dědictví. Právě ve chvíli, kdy se církev sjednotí s Kristem na Beránkově svatbě, plně pochopíme význam a požehnání spojení člověka s Bohem.

Ve vzkříšeném tělesném těle Krista je naplněno vše Boží. Tato plnost je vyjádřena v Jeho jménech:

• Je plný slávy, hoden cti a uctívání skrze jméno “Bůh”.
• Je plný milující laskavosti, milosrdenství, pomalý k hněvu, překypující přízní a pravdomluvný; udělování milosti tisícům generací, odpuštění nepravosti, vzpoury a hříchu jménem “Beránek”.
• Naplnění všech svých slov naplnil jménem “Věrný a Pravý”.
• Je plný tvořivé a posvěcující síly pod jménem “Slovo Boží”.
• Je plný moci nade vším podle titulu “Král králů a Pán pánů”.
• Je plný vlastního a věčného božství jménem: “Alfa a Omega”.
• Je plný věcí, které “nikdo oko nevidělo, ani ucho neslyšelo, ani nepovstalo v srdci člověka” (1. Corinťané 2:9) pod jménem, ​​které nezná nikdo než On.

Naplní vše, co je potřeba v nových nebesích a na nové zemi, aby mohly být zdokonaleny ve Věčném království. Jen tak můžeme vidět plnost všech věcí.

Kéž nám Duch Svatý pomůže pochopit a zažít tajemství slova pravdy, kterému se v této lekci učíme, abychom mohli porozumět naší velikosti v Pánu, v Jeho programu. To je pozice, kterou máme v církvi; stav být jedno s Kristem a vládnout s Ním navždy. Nedovolme, aby nás jakýkoli hřích: nepatřičná pýcha, pýcha, chtíč… vykolejil z milosti. Amen!