133 views

Otázky a odpovědi: Církev, denominace, Sekty

Editor: Huynh Christian Timothy
Huynh Christian Priscilla
Datum psaní: 22/10/2010
Překladatel: Dang Thai Hoc
Datum ukončení: 11/01/2023

Dotázat se:

Jen jsem tě letos znal a sledoval. Mám otázku ohledně protestantismu, na kterou nevím, koho se zeptat. Když jsem přijal a uvěřil v Boha, myslel jsem si, že protestantismus má pouze jednu denominaci. Po chvíli jsem se dozvěděl, že evangelium se skládá z mnoha denominací. Můžete mi říci, kolik denominací evangelium zahrnuje? A jak tyto denominace odlišit od jiných? A proč se protestant dělí na denominace? doufám v odpověď.

Odpovědět:

Nejprve vám blahopřeji k tomu, že znáte Boha a následujete Boha. I když posloucháte kohokoli, kdo vám káže evangelium, pokud tato osoba správně káže následující věci a vy věříte následujícímu, máte Boží spasení:

  1. Všichni zhřešili.
  2. Hřích je vše, co jde proti Slovu Božímu, které je zaznamenáno v Bibli.
  3. Následky hříchu jsou utrpení a smrt. Smrt zahrnuje první smrt těla, kdy duše opouští tělo, a druhou smrt, kdy Pán povolá hříšníka zpět k životu, soudí jeho hříchy a uvězní ho na věčnost v pekle.
  4. Bůh je svatý, takže nemůže přijmout hřích. Bůh je spravedlivý, proto musí hříšníky potrestat. Bůh je láska, a tak potrestal hřích na svém jednorozeném Synu, Ježíši Kristu, aby mohl odpustit těm, kteří skutečně činí pokání a odvrátí se od svých hříchů.
  5. Božímu trestu mohou uniknout pouze ti, kteří skutečně činí pokání, chtějí zanechat své hříchy a přijmout za ně usmiřující smrt Ježíše Krista.
  6. Ti, kteří skutečně činí pokání, odvrátí se od svých hříchů a uvěří ve smírnou smrt Ježíše Krista, okamžitě obdrží odpuštění hříchů, očistu od hříchů, znovuzrození v novou a svatou osobu. Získají právo být Božím dítětem .
  7. Všichni jsou nazýváni Božími svatými v Kristu Ježíši. Říká se jim Církev, která je tělem Ježíše Krista.

Boží Evangelium má moc spasit každého věřícího, takže kdykoli je Evangelium kázáno, lidé ho uslyší a uvěří mu. Každý, kdo slyší a uvěří, je spasen a Bůh mu dává právo být Božím dítětem, být vzkříšen a mít věčný život v Boží milosti. Bez ohledu na to, kdo kdokoli káže evangelium, spásná moc evangelia se nemění. Boží evangelium je podobné život zachraňující pilulce. Evangelista je jako člověk, který dává pilulku umírajícímu pacientovi. Dokud bude pacientovi podáván správný lék, bude lék věřit a přijímat, bude zachráněn. Osoba podávající lék může být skutečný lékař nebo falešný lékař.

Protestantismus není náboženství. Náboženství jsou lidské snahy hledat spásu na vlastní pěst. Evangelium je milost (milost je Boží milosrdenství vůči hříšníkům) Boha pro lidstvo. Evangelium je “dobrou zprávou” o tom, že Bůh dává lidstvu spásu prostřednictvím svého jediného Syna, Ježíše Krista, který se obětoval, aby nesl trest za hřích. Náboženství je člověk hledající spásu, evangelium je Bůh, který hledá člověka, aby zachránil člověka. Proto protestantismus není náboženství. Slovo Dao, které se používá, když se nazývá “protestantismus”, neznamená náboženství. Slovo Tao v Bibli znamená “Slovo Boží”. “Evangelium” tedy znamená “Boží slovo dobré zprávy o spáse lidstva skrze oběť Ježíše Krista.”

Ježíš Kristus pouze založil církev (Matouš 16:18). Nezaložil církev ani denominaci či denominaci. Církve, denominace, denominace jsou tvořeny lidmi. Žádná církevní organizace, denominace, denominace není biblická, protože samotné založení církve, denominace, denominace je proti Bibli. Boží slovo jasně říká v Janovi 17:20-21 a 1. Corinťané 3:4-15:

“Neprosím jen za ně, ale i za ty, kdo uslyší jejich slovo a uvěří ve mne, aby všichni byli jedno, jako je Otec ve mně a já ve vás; aby i oni byli v nás, aby svět uvěřil, že to byl On, kdo mě poslal.” (Jan 17:20-21).

1. Korinťané 3:4-15

4 Někdo řekl: Jsem Pavlův učedník. Další řekl: Patřím k Apollovi. Nejsou bratři a sestry tělesní?

5 Kdo je tedy Pavel? Kdo je Apollo? Jsou pouze služebníky podle toho, co jim Bůh dal; kvůli nim jsi věřil.

6 Zasadil jsem, Apollo zaléval, ale Bůh dal růst.

7 Sázeč tedy není nic, ani zalévač. Ale Bůh to nechává růst.

8 Pěstitel a zalévač jsou jedno. Každý dostane odměnu podle své práce.

9 Jsme totiž spolupracovníci Boha. Jste Boží pole, Boží dům.

10 Milostí Boží, která mi byla dána, jsem jako moudrý stavitel položil základ, na kterém jiní stavěli. Ale každý musí věnovat pozornost tomu, jak na tom staví.

11 Nikdo totiž nemůže položit jiný základ než ten, který je položen. Tím pozadím je Ježíš Kristus.

12 Kdo však na něm staví zlato, stříbro, drahé kameny, dřevo, seno a slámu.

13 pak bude zjeveno dílo každého člověka. Neboť nadcházející den to oznámí; neboť to bude zjeveno v ohni a oheň vyzkouší kvalitu práce každého člověka, která bude.

14 Zůstane-li někomu dílo, které postavil na základu, dostane svou mzdu.

15 Má-li být něčí dílo spáleno, utrpí škodu, ale přesto bude zachráněn, ale jakoby skrze oheň.

Jakékoli založení církve, denominace nebo denominace je tedy hřích. Praví lidé Boží, kteří mají znalost Božího slova, nebudou následovat žádnou církev, denominaci ani denominaci. Otázka zní: Pokud se církev, denominace, denominace mýlí, není s nimi Bůh? Je možné, že po tisíce let, co existovaly církve, sekty a denominace, Bůh v těchto organizacích nepracoval? Odpověď zní: Bůh stále pracuje v těchto organizacích, stejně jako Bůh pracoval v zatvrzení srdcí svého lidu v dávných dobách. Když Izraelité požadovali krále, Bohu se to nelíbilo, ale stejně jim Bůh dal krále. Otázka zní: proč napodobujeme tvrdohlavost, nelíbí se Bohu? Stále pracuje v církvích, denominacích, denominacích, ale církev kvůli těmto rozdělením ztratila mnoho požehnání.

Dnes existuje více než 2.000 církví, sekt a denominací nesoucích jméno křesťanství. Církve jsou organizace, které vycházejí z Církve Páně. Když Boží lid přimíchá lidské myšlenky, světské zvyky, pohanské modlářské rituály a způsoby řízení a správy světových organizací do činnosti církve, pak vznikla církev.

Původně zde byla pouze Boží církev, ve čtvrtém století (380), kdy římský císař znárodnil křesťanství, se zrodila katolická církev. V 11. století (1054 n. l.) došlo odštěpením od katolické církve ke vzniku východní pravoslavné církve, zbývající blok byl dodnes pojmenován jako římskokatolická církev (římskokatolická církev).

V 16. století (1517) inicioval Martin Luther protestantské hnutí, které se oddělilo od římskokatolické církve a zrodila se protestantská církev, která je nyní známá jako luteránská církev.

Od 17. do 18. století docházelo k reformačnímu a renesančnímu hnutí, z něhož se zrodila presbyteriánská církev (presbyteriánská církev – 1536), baptistická církev (baptistická církev – 1609), metodistická církev (metodská církev – 1729).

Na počátku 20. století (1.900) existovalo Hnutí mluvení v jazycích, vkládání rukou na padání dalo vzniknout letniční církvi (1914) a skupinám nadaných. V 60. letech se objevily charismatické církve jako Vineyard Church, Word of Faith Church a Calvary Chapel Church.

Z církví pocházejí sekty nebo denominace. Například: V letniční církvi existují denominace jako shromáždění Boha, Jednota, Wesleyanská svatost, Reformovaný vyšší život, Mezinárodní letniční církev svatosti…

Podle základní definice: Církev (církev) se skládá z mnoha denominací nebo sekt, které sdílejí stejnou základní doktrínu. Sekta je organizována ve vertikálním systému s ústředním řídícím orgánem, jako je Generální unie, Valná hromada. Denominace jsou nezávislé organizace, které jsou v činnostech spojeny pouze ve stejném náboženství, ale bez ústřední autority. Když se organizace patřící k sektě odtrhne od této denominace, aby mohla žít nezávisle, tato organizace se stane denominací. Mnoho lidí si myslí, že sekta se používá k označení kultovních skupin, ale není tomu tak. Pohanské skupiny (jejichž víry nejsou biblické) se stále nazývají církvemi, jako je římskokatolická církev, církev svědků Jehovových, církev adventistů sedmého dne, mormoni…

Bůh chce, aby ho jeho lid uctíval v duchu a pravdě. Uctívání Boha duchem znamená milovat Boha celým svým srdcem, celým srdcem a poslouchat Boha. Uctívání Boha pravdou znamená žít a sloužit Bohu podle toho, co Bůh učil v Bibli, nepřidává nic, nic méně. Hlavním zdrojem dodatků k Slovu Božímu jsou církve, denominace, sekty.

Kéž mě Duch svatý vede do všech pravd Božího Slova a posvěcuje mě pravdami Tvého Slova (Jan 17:17).