Editor: Huynh Christian Timothy
Huynh Christian Priscilla
Datum psaní: 22/01/2022
Překladatel: Dang Thai Hoc
Datum ukončení: 12/09/2022

Podle statistik bude v polovině roku 2021 světová populace asi 7,8 miliardy lidí. Mezi nimi je více než 2,5 miliardy lidí, kteří se hlásí ke křesťanství, včetně: katolíků, pravoslavných, anglikánů a protestantských denominací [1]. Ale skrze Boží slovo víme s jistotou, že v den, kdy Kristus přijde, aby vzal církev ze světa, před koncem světa, bude mnoho těch, kteří zůstanou ve jménu Božího lidu. Kvůli miliardám lidí, kteří se prohlašují za Boží lid, je jen velmi málo lidí skutečně Božím lidem.

Praví Boží lidé jsou ti, kteří upřímně litují svých hříchů, to znamená, že přestávají porušovat Boží přikázání. První Kristovo volání, když začal svou evangelizační službu, bylo: “Čiňte pokání!” (Matouš 4:17; Marek 1:15). Jeho příkaz těm, kterým odpustil hříchy, zní: “Už nehřeš!” (Jan 5:14; 8:11).

Člověk potřebuje srdce, aby se zřekl přestoupení Desatera Božích přikázání, jak je zaznamenáno v Exodus 20:1-17, aby získal odpuštění hříchů a byl znovuzrozen. Nové stvoření, dáno Duchem Svatým a Duchem svatým, vstoupilo do církev, je v Kristu. Aby se stal skutečným Božím dítětem, potřebuje zůstat v Kristu. Zůstat v Kristu znamená i nadále opouštět přestoupení Desatera Božích přikázání a zachovávat nové Kristovo přikázání a přikázání o svatosti Ducha svatého:

“Navzájem milovat. Tak jako jsem já miloval vás, i vy byste se měli milovat navzájem.” (Jan 13:34).

“se jídla obětovaného modlám, krvi a udušených zvířat a vyhýbejte se sexuální nemravnosti.” (Skutky apoštolů 15:29).

V Matoušovi 25:31-46 je zaznamenáno Kristovo proroctví o jeho soudu nad těmi, kdo věří v dobrou zprávu na konci světa. Ti, kdo věří v evangelium, trpí pronásledováním Antikrista, nedostávají antikristovu pečeť, ale ti, kdo neposlouchají nové Kristovo přikázání, ztratí svou spásu. Boží slovo o těch, kteří neposlouchají Kristovo nové přikázání, je jasné:

“Pak řekne i těm nalevo: Pryč ode mne, prokletí; do věčného ohně připraveného pro ďábla a jeho posly.” (Matouš 25:41).

Představte si, kolik z více než 2,5 miliardy lidí, kteří se hlásí ke křesťanství, stále žije v hříchu a stále bezostyšně porušuje Boží přikázání?

Praví Boží lidé jsou ti, kteří plně věří v Kristovu smírnou smrt, to znamená, že se nespoléhají na nic jiného než na Kristovu smírčí krev pro odpuštění všech hříchů a očištění všech hříchů. Zeptejte se sami sebe, kolik z více než 2,5 miliardy lidí, kteří se hlásí ke křesťanství, věří, že díky jejich záslužným skutkům jsou jim hříchy odpuštěny? Katolická církev ve skutečnosti učí, že modlitby, růžence, modlitby za zemřelé jsou kanonizovány církví, modlitby s takzvanými sochami Krista, Marie, sochy, svatých… to vše pomáhá zbavit se hříchů. Katolická církev také učí, že píle v chození na mši, dávání do kostela a konání dobrých skutků také pomáhá osvobodit se od hříchů. A co je nejdůležitější, doktrína katolické církve o “očistci” učí, že po smrti musí Boží lid vstoupit do očistce, aby dostal trest za své nevyřešené hříchy. Je jasné, že výše uvedené učení katolické církve je pohanské, protože Bible jasně učí:

“Neboť milostí jste spaseni vírou. Nepochází od bratří a sester, ale od Boha. Nikdo se nemá chlubit skutky.” (Efezští 2:8-9).

“Kteří nepotřebovali každodenní oběti jako velekněží, nejprve za své vlastní hříchy, pak za hříchy lidu. Neboť to učinil jednou provždy a obětoval sám sebe.” (Hebrejci 7:27).

Podle statistik je v polovině roku 2021 asi 1.250.319.000 stoupenců katolické církve; asi 50% všech lidí, kteří se hlásí ke Kristovým učedníkům [1].

Kolik z více než 2,5 miliardy lidí, kteří se prohlašují za křesťany, kolik plně věří v Kristovu smírnou smrt?

Praví Boží lidé jsou ti, kteří celým srdcem žijí podle Božího Slova, to znamená milují Boha nade vše; miluj svého bratra nebo sestru víc než sebe; a milovat ostatní jako sebe.

Pokud nemilujeme Boha nade vše, nemůžeme milovat své bratry a sestry stejné víry více než sebe a druhé jako sebe. Nemilujeme-li Boha nade vše, snadno klopýtneme před pokušeními a zkouškami; zpět k hříchu a žít v hříchu. V té době měli pouze jméno Božího dítěte, ale ve skutečnosti už Božím dítětem nebyli.

Člověk může milovat Boha více než mnoho jiných věcí, ale nemilovat Boha více než sebe. Klade své ego před Boha. Rozhodne se řídit svými vlastními preferencemi. Je arogantní a svéprávný. Chce, aby ho lidé chválili a obdivovali, aniž by akceptovali názory ostatních.

Víme, že církev je ve své konečné fázi. Počet lidí přidaných do církve byl téměř úplný, protože prorocké dvoudenní období neboli dva tisíce let v Ozeášovi 6:1-2 se chýlilo ke konci. Kristus může kdykoli přijít, aby církev snesl ze světa. Ale kolik lidí se jménem Božího lidu stále běží za tímto světem; místo toho, abychom se připravovali jít s Pánem. Samotný nezájem o Kristův návrat v kteroukoli dobu je výrazem nedostatku víry. I když si myslí, že věří v Boha.

Kristus sám řekl:

“Neboť mnoho je povolaných, ale málo vyvolených.” (Matouš 20:16b; 22:14).

“Říkám ti, že ve spěchu bude bránit jejich.” Přesto, až přijde Syn člověka, najde na zemi víru?” (Lukáš 18:8).

Když Kristus přijde, aby sprovodil církev ze světa, zůstalo pozadu nejméně pět typů lidí.

1. Typ ateisty, který nevěří v existenci Boha. Tento typ člověka představuje ztvrdlá půda průchodu. Semena, která na něj padnou, nemohou růst; a byl unesen nebeskými ptáky. Když jim bude zvěstována dobrá zpráva o Pánu, nebude jim to k ničemu. Nebo zatvrdili srdce svá v nevěře; a ďábel je nechá rychle zapomenout, co slyšeli. Tento typ lidí žije pouze ze svého filozofického hlediska. Mohou to být velmi zlí lidé, ochotní udělat cokoli, aby prospěli sobě nebo uspokojili své vlastní preference. Mohou to být také lidé, kteří žijí podle světových morálních standardů, vyhýbají se zlu a zaměřují se na konání dobra.
2. Typ člověka, který následuje světovou víru a náboženství a nevěří v Boha Bible. Mohou se řídit určitým vyznáním nebo náboženstvím formálním způsobem; protože jejich rodina věří v tuto víru nebo náboženství. Mohou se také věnovat učení o určité víře nebo náboženství a hluboce upadnout do ďáblova podvodu. Vidí Boha Bible jako jediného ducha mezi množstvím bohů. Mnozí z nich jsou ochotni pro svou víru trpět, ochotni žít skromně, aby dosáhli účelu uvedeného ve své víře nebo náboženství. Příkladem jsou ti, kteří věří ve Falun Gong.
3. Typ člověka, který vyznává víru v Boha v církvích nesoucích Boží jméno. Tato kategorie je dále rozdělena do tří kategorií takto:

• Vyznej, že věříš v Boha, protože rodiče jsou věřící v církvích.

• Přiznejte se, že věříte v Boha, abyste získali materiální pomoc od církví.

• Přiznejte se, že věříte v Boha, abyste potěšili někoho blízkého nebo abyste se mohli oženit s někým v kostele.

Tento typ člověka vlastně nese pouze jméno Božího lidu, ačkoli se pravidelně účastní církví, ve skutečnosti nikdy nečinil pokání ze svých hříchů, nikdy nepřijal Kristovu smírnou smrt. Jejich životy mohou být ještě hříšnější než životy ateistů nebo vyznavačů světových náboženství. Někteří jsou potomky těch, kteří mají postavení v církvi. Někteří jsou dokonce pastýři, staršími nebo diakony v kostelech. Patřili k pokrytcům, o nichž mluvil Kristus v Matouši v 7. kapitole; a Duch svatý zmíněný ve 2. Petrově kapitole 2.

4. Typ člověka, který skutečně věří v Boha, ale netrvá pevně ve víře, ztrácí víru, když je zkoušen nebo pokoušen. Tento typ člověka představuje trnitá nebo skalnatá země. Semena, která padnou na tyto dvě země, mohou růst, ale buď zemřou, protože nemohou zakořenit; nebo přinucení k smrti trním, protože není dostatek živin. Někteří lidé po ztrátě víry stále působí v církvích. Někteří lidé se po ztrátě víry vracejí k pohanství nebo pověrám.
5. Typ člověka, který upřímně věří v Boha, ale později se obrací k hříchu a žije v hříchu; pro lásku ke světu a potěšení hříchu. Jsou buď vyloučeni církví, nebo dobrovolně odstraněni z církve.

Slovo Boží varovalo Boží lid před možností, že bude Bohem odříznut od církve:

“Jsem ta pravá réva. Můj otec je vinař. Každou ratolest ve Mně, která nenese ovoce, odřezává; a každou ratolest, která nese ovoce, prořezává, aby nesla více ovoce [Izajáš 18:5].” (Jan 15:1-2).

Slovo Boží varovalo Boží lid před možností odchýlit se od milosti:

“Buď opatrný! Aby někdo nezaostával za Boží milostí! aby nebyl žádný hořký kořen, který by tomu překážel, a skrze něj mnozí nečistí! [Deuteronomium 29:18]” (Hebrejci 12:15).

Apoštol Pavel také mluvil o případu, kdy, ačkoli učil mnoho lidí, kdyby své tělo neukáznil a nepodrobil jej, byl by opuštěn:

“Pak běžím tak, ne nejistý; Tluču tak, ne jako člověk, který bije vítr; ale ukázňuji své tělo a podřizujem mu ho, abych nebyl sám opuštěn poté, co jsem učil ostatní.” (1. Korinťané 9:26-27).

Boží slovo jasně učí, že člověk, který přijal Pána a obrátí se k životu v hříchu, již nebude moci činit pokání; ale zahyne navždy v pekle:

“Nezůstane-li někdo ve mně, bude vyvržen jako ratolest a uschne. Posbírali je a hodili do ohně a oni byli spáleni.” (Jan 15:6).

“Není totiž možné, aby ti, kdo byli jednou osvíceni, okusili nebeský dar, stali se účastnými na svatém duchu, okusili dobré slovo Boží a moc budoucího života, pak znovu padli, ale byli obnoveni k pokání. Protože pro sebe znovu křižují Syna Božího a otevřeně ho urážejí.” (Židům 6:4-6).

“Neopouštějme naše shromáždění, jak je u některých zvykem, ale napomínejme jeden druhého a nabádejte více, až uvidíte, že se den blíží. [Bible pouze přikazuje Božímu lidu, aby se shromažďoval o sobotách sabatních nebo o sabatech svátků.] Neboť pokud vědomě hřešíme poté, co jsme přijali poznání pravdy, nebude nám již ponecháno odčinění za naše hříchy. Ale zbývá jen hrozné čekání na soud a vzpurné pohltí ohnivý oheň.” (Hebrejci 10:25-27).

Mezi těmi, kteří zůstali po příchodu Krista, bude mnoho těch, kteří upřímně litují svých hříchů a věří v dobrou zprávu apokalypsy. Jsou ochotni zemřít, aby si zachovali víru. Ale ti, kteří nyní znají pravdu Božího slova a rozhodli se žít v hříchu, a ti, kteří uvěřili v Boha, ale vracejí se, aby žili v hříchu, nebudou moci činit pokání během Apokalypsy.

Když se člověk, který zná pravdu spásného evangelia, rozhodne nevěřit, považuje se za nehodného věčného života (Skutky apoštolů13:46). Když člověk přijal evangelium a pak ustoupí a žije v hříchu, pošlapal Krista pod svýma nohama, protože jeho svatou krev považoval za nečistou a urážel Ducha svatého (Hebrejci 10:29). Ve skutečnosti, když dnes není možné trpět pro přijetí evangelia nebo pro zachování víry, jak může člověk během Velkého soužení apokalypsy věřit v evangelium nebo si zachovat víru?

Každý by měl mít na paměti jednu důležitou věc: Bůh chce, aby byl každý spasen a došel k poznání pravdy (1 Timoty 2:4). Ale Bůh nikdy neslíbil, že dá více příležitostí těm, kteří odmítli přijmout Evangelium nebo přijali evangelium a obrátili se zpět k životu v hříchu. Záleží na Božím milosrdenství pro každého jednotlivce, podle jeho vlastní vůle.

Kéž nás Slovo Boží posvěcuje a posiluje. Kéž si všichni zachováme svou víru a buďme věrní Pánu až do dne, kdy přijde Kristus. Kéž vás zakrývá láska, milost a společenství Trojice: Otce, Syna a Ducha Svatého. Amen!

Poznámka

[1] https://www.gordonconwell.edu/center-for-global-christianity/wp-content/uploads/sites/13/2020/12/Status-of-Global-Christianity-2021.pdf