Editor: Huynh Christian Timothy
Huynh Christian Priscilla
Datum psaní: 06/10/2014
Překladatel: Dang Thai Hoc
Datum ukončení: 18/5/2022

Zjevení 19:1-10

1 Potom jsem slyšel od mnohých v nebi mocný hlas: “Aleluja! Spasení, sláva, čest a moc patří Hospodinu, Hospodinu, našemu Bohu.”

2 Jeho soud je pravdivý a spravedlivý. Soudil jsi velikou nevěstku, která svým smilstvem zkazila zemi, a splácel jsi krev svých služebníků z její ruky.”

3 Znovu řekli: “Aleluja! A jeho dým stoupá navěky!”

4 Čtyřiadvacet starců a čtyři tvorové se poklonili, klaněli se Bohu, který seděl na trůnu, a odpověděl: “Amen! Aleluja!”

5 Od trůnu zazněl hlas: “Oslavte našeho Boha všichni, kdo jste jeho služebníci a bojíte se ho, velcí i malí.”

6 Slyšel jsem jako hlas velkého zástupu, jako zvuk mnoha vod, jako zvuk hromu, řkoucí: “Aleluja, kraluje Hospodin Bůh všemohoucí.”

7 Radujme se, jásejme a vzdejme mu slávu, neboť nadešla svatba Beránkova! Jeho manželka se připravila,

8 Dostal bílý, pěkný a čistý oděv. Šaty jsou spravedlivými skutky svatých.

9 Anděl mi řekl: “Napiš: Blahoslavení, kdo jsou povoláni na Beránkovu svatbu.” Řekl mi: “Tato slova jsou Pravé Slovo Boží.”

10 Pokořil jsem se u jeho nohou, abych ho uctíval, ale on mi řekl: “Pozor, nedělej to! Jsem tvůj spolupracovník a tvoji bratři, kteří mají tvé svědectví. Pane Ježíši, uctívej Boha, za svědectví Ježíš je duch proroctví.

Kompozičně patří Zjevení 19 a 20 do třetí části knihy Zjevení, což je představení Ježíše Krista a Tisícileté království. Zjevení 19 začíná Beránkovou svatbou. Beránkova svatba je mystickým spojením mezi Ježíšem Kristem a církví, jako spojení muže a ženy. Následující verše citované níže nám pomohou trochu porozumět významu tohoto spojení.

Genesis 2:21-24

21 Pán Bůh uspal Adama, vzal žebro a naplnil ho masem.

22 Věčný Bůh použil žebro, které vzal Adamovi, k vytvoření ženy a přinesl mu je.

23 Adam řekl: Tento člověk je kost z mých kostí, tělo z mého těla. Tato osoba se bude nazývat žena, protože je od muže.

24 Proto muž opustí otce i matku a přilne ke své manželce a budou ti dva jedno tělo.

Fráze “a ti dva se stanou jedním tělem” znamená, že od okamžiku, kdy se muž spojí se ženou, jsou zcela jedno, jejich těla jsou jim vlastní. Duch svatý použil obraz svazku manželů k označení jednoty mezi Ježíšem Kristem a církví. To znamená, že Ježíš Kristus plně patří církvi, církev zcela patří Ježíši Kristu; a ti dva spolu mají tajemným způsobem intimní vztah, jako ten mezi manželem a manželkou.

“Proto musí muž opustit svého otce a matku a přilnout ke své manželce a ti dva budou jedním tělem. Velké tajemství, mluvím o Kristu a církvi.” (Efezané 5:31-32).

Spojení Ježíše Krista a církve vzniklo milostí Ježíše Krista a vírou církve. Svou milostí zemřel, aby odčinil hříchy Církve, vztáhl ruku a vyzval Církev, aby k Němu přišla. Vírou církev přijala Jeho smírnou smrt a natáhla se a vzala Jeho ruku, aby s Ním byla jedno. Až dosud bylo spojení Ježíše Krista a církve pouze duchovně úplné, reprezentované zasnoubením v izraelském zvyku.

Podle izraelského zvyku, když muž dosáhne dospělosti, jeho otec hledá mladou ženu, která by si ho vzala. Poté, co chlapec dá dívce zásnubní dar, stanou se manželi jménem. Chlapec se vrátil do otcova domu vybudovat místo pro svou novou rodinu, dívka se postarala o přípravu svatebních šatů. Doba přípravy je asi rok. Když je stavba ubytování dokončena a otec je spokojený, přijede mladý muž nevěstu překvapeně vyzvednout. Svatební obřad se koná u chlapce doma, obvykle trvá až sedm dní. Z izraelských manželských zvyků a ze Slova Božího poznáváme následujících sedm věcí:

1. Církev je panna zasnoubená Pánu Ježíši Kristu: Slovo “panna” znamená duchovní čistotu církve, tedy očištění od hříchu: “Pro vás jsem horlivý jako pro Boha, neboť jsem vás dal jedné jediný manžel, představující tě jako čistou pannu Kristu.” (2. Korintští 11:2).
2. Bůh vyvolil církev pro Ježíše Krista: “Oznámil jsem tvé jméno těm, které jsi mi dal ze světa; patřili Otci a Otec je dal Synu a zachovávali jeho slovo.” (Jan 17:6).
3. Duch svatý, který dal církvi Ježíš Kristus jako dar zasnoubení: “Byl to ten, v něhož jste uvěřili poté, co jste slyšeli pravé Slovo, dobrou zprávu o vašem spasení. On je Ten, kdo poté, co uvěříte, je zpečetěn duchem zaslíbení. To je záruka dědictví našeho dědictví až do doby vykoupení nabytého majetku ke slávě Jeho slávy.” (Efezané 1:13-14).
4. Ježíš Kristus se vrátil do domu Otce v nebi, aby připravil místo pro církev: “V domě mého Otce je mnoho příbytků; jinak bych ti to řekl. Půjdu a připravím ti místo. Až odejdu a připravím vám místo, vrátím se a vezmu vás s sebou, abyste tam, kde jsem já, byli i vy.” (Jan 14:2-3).
5. Ježíš Kristus se nečekaně vrátí, aby přivedl církev ze světa a do nebe: “Neboť zazní mocný křik a hlas velkého anděla a zvuk Boží polnice. Pán sestoupil z nebe ; pak mrtví v Kristu vstanou jako první. Potom my, kteří žijeme, ale zůstáváme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích, ve vzduchu, vstříc Hospodinu. Tak budeme vždy s Pánem.” (1. Tesaloničané 4:16-17).
6. Beránkova svatba, to jest tajemné spojení mezi Ježíšem Kristem a církví, se uskuteční v nebi, dříve než se Pán a církev sejdou na zemi (Zjevení 19:7-9).
7. Svatební oděv církve, to jest sláva církve, jsou spravedlivými skutky každého člověka žijícího v tomto tělesném těle (Zjevení 19:8).

Pojďme nyní společně zjistit, co jednotlivé verše Zjevení 19 znamenají.

1 Potom jsem slyšel od mnohých v nebi mocný hlas: “Aleluja! Spasení, sláva, čest a moc patří Hospodinu, Hospodinu, našemu Bohu.”

2 Jeho soud je pravdivý a spravedlivý. Soudil jsi velikou nevěstku, která svým smilstvem zkazila zemi, a splácel jsi krev svých služebníků z její ruky.”

“Po těchto věcech” je po vizích zničení Velkého Babylonu. Jan slyší hlasitou chválu od mnoha, které nazývá “silným hlasem!” Toto je oslava Církve, předstarozákonních svatých, starozákonních svatých a soužení umučených svatých. Kromě církve, která je přítomna ve vzkříšeném nebo proměněném fyzickém těle, zbytek svatých neobdržel oslavené tělesné tělo. Jsou to duše přítomné v duchovních tělech, jejichž fyzická těla čekají na vzkříšení. Jejich tělesná těla budou vzkříšena poté, co Ježíš Kristus zničí Antikrista a všechny ty, kteří mu odporují, a uvrhne Satana do hlubin pekla.

Nevylučujeme anděly, kteří se také podílejí na tomto oslavení, i když nepociťují Boží spásu. Protože čestné slovo hovoří o Boží vlastnosti.

“Aleluja” je řecké slovo používané k přepisu hebrejské složeniny “halelujah” a znamená: “Sláva Bohu!”.

Slovo “Pán” použité v tomto verši odkazuje na První Boží osobu, tedy Boha, tedy Otce. Ačkoli v 1. Korintským 8:5-6 je uvedeno, že “je jen jeden Pán, a tím Pánem je Ježíš Kristus”:

“Skutečně tvrdí, že jsou jiní bohové, buď na nebi, nebo na zemi (kvůli tomu uctívají mnoho bohů a mnoho bohů), ale z naší strany je jen jeden Otec, od něhož všechno pochází, a my se obracíme k Němu. ; a je jen jeden Pán, Ježíš Kristus, skrze něhož všechno vzniklo, a my také.”

Ale rozumíme tomu, slovo “pán” zde odkazuje na absolutní vládu nad vším živým; a absolutní nadvláda nade vším náleží trojjedinému Bohu. Proto je pouze “jeden Pán” a slovo “Pán” se vztahuje na všechny tři božské Osoby.

Ačkoli je Bůh v Bibli nazýván Pánem jako ve Zjevení 19:1, Ježíš Kristus je nazýván Pánem jako v 1. Korintští 8:6 a Duch svatý je nazýván Pánem jako v 1. Korintským 12:5; ale to neznamená, že jsou tři Bohové, ale že je pouze jeden Bůh projevený skrze tři Boží osoby.

Když pochopíme, že slovo Bůh se nevztahuje na osobu, ale pouze na autoritu, pak pochopíme, že jedinečná a absolutní autorita je vykonávána prostřednictvím tří Božích osob. Proto je Bůh nazýván Pánem, Ježíš Kristus Pánem a Duch svatý Pánem. Ale je jen jeden Bůh.

• Bůh je Pánem v uctívání Boha všeho stvoření: Bůh První Osoba v osobě Boha, která představuje Trojjediného Boha, aby přijal uctívání a slávu všech tvorů.
• Slovo je Bůh v celém stvoření sloužící Bohu: Bůh druhé osoby v osobě Ježíše Krista představuje Trojici, která vládne nad celým stvořením a dává lidstvu příklad poslušnosti.
• Duch svatý je Bohem při rozdělování Boží milosti a darů všem tvorům: Bůh Třetí Osoba v osobě Ducha Svatého představuje tři božské Osoby, aby zachovaly a rozvíjely veškeré stvoření. zvířata a dávají Božímu lidu moc a moc porozumění žít podle Boží vůle.

“Velká děvka”, o které se mluví ve verši 2, je Velký Babylón, vatikánský systém jednoty křesťanů. Tento náboženský systém učí lidi uctívat modly a modly a uctívat lidi a démony. Tento náboženský systém vděčí za krev svatým, prorokům a apoštolům Božím.

3 Znovu řekli: “Aleluja! A jeho dým stoupá navěky!”

“Jeho kouř stoupá navždy!” Ne o kouři z hoření Vatikánu, protože kouř z hoření hmoty nemůže trvat věčně. Trest systému jednoty křesťanů a jeho následovníků bude trvat věčně, trest v ohni peklo.

4 Čtyřiadvacet starců a čtyři tvorové se poklonili, klaněli se Bohu, který seděl na trůnu, a odpověděl: “Amen! Aleluja!”

Církev je zastoupena 24 staršími spolu se zástupci nebeských tvorů, čtyřmi živými tvory, kteří sedí kolem Božího a Beránkova trůnu, společně uctívají Boha a odpovídají na hlasité volání úcty.

“Amen! Aleluja!” Význam: Opravdu je. Oslavuje Boha!

5 Od trůnu zazněl hlas: “Oslavte našeho Boha všichni, kdo jste jeho služebníci a bojíte se ho, velcí i malí.”

Hlas vycházející z trůnu mohl být hlasem druhé Boží osoby v osobě Beránka, protože stál uprostřed trůnu, nebo to mohl být také hlas jednoho nebo všech čtyř živých tvorů, které kroužili kolem trůn.

Mezi Boží služebníky patří nebeská stvoření, andělé a ti, kteří patří Bohu. Jsou to ti, kdo slouží Bohu s úctou k Bohu. Jsou lidé, kteří jsou služebníky Božími, které Bůh používá k plnění jeho vůle, ale nebojí se Boha, jako král Nabuchodonozor (Jeremjáš 43:10), předtím byl odsouzen k sedmi letům života a žral trávu jako vůl (Daniel 4). Dnes je také nespočet lidí, kteří slouží Bohu, ale nebojí se ho. Proto nebudou v nebi. Neboť do Jeho království mohou vstoupit pouze “Jeho služebníci a ti, kdo se ho bojí”. Služebníci, kteří se ho nebojí, budou nazváni “špatnými služebníky” a budou “vytaženi do morku kostí a budou rozděleni s pokrytci” (Matouš 24:48-51).

Výraz “velcí i malí” může zahrnovat velké nebo malé, pokud jde o věk, a velké nebo malé, pokud jde o postavení v království Božím. V jistém smyslu každý z nás začíná být skutečný teprve tehdy, když je počat v matčině lůně. Od té chvíle jsme skuteční a zůstaneme navždy, ať zůstaneme v pekle nebo zůstaneme v Božím království. Proto, i kdyby před 100 lety zemřel plod v lůně, tato duše je stále osobou, která nese Boží obraz a je starší než my. Pokud jde o velké a malé postavení v Božím království, Slovo Boží říká:

“Proto, kdokoli poruší jedno z těchto mikrokosmů těchto přikázání a naučí lidi, aby činili totéž, bude v Království nebeském nazýván velmi malým; ale kdo zachovává tato přikázání a učí je také, bude v království nebeském nazýván velkým.” (Matouš 5:19).

Avšak ti, kteří, když slyšeli pravdu o Božích přikázáních, úmyslně poruší jedno z Božích přikázání a učí ostatní, aby činili totéž, ti budou navždy ztraceni. Věříme, že výše uvedený výrok Ježíše Krista platí pouze pro ty, kteří nevědomky poslouchají falešné učení církve; se Vztahuje na ty, kteří měli příležitost danou Duchem svatým číst a slyšet o pravdě, že Boží lid musí plně poslouchat Boží přikázání.

6 Slyšel jsem jako hlas velkého zástupu, jako zvuk mnoha vod, jako zvuk hromu, řkoucí: “Aleluja, kraluje Hospodin Bůh všemohoucí.”

7 Radujme se, jásejme a vzdejme mu slávu, neboť nadešla svatba Beránkova! Jeho manželka se připravila,

Znovu se nebesy rozlehl hlasitý výkřik. Tentokrát to může být křik nebeských tvorů, andělů, před starozákonních svatých, starozákonních svatých a soužení. Církev je totiž v pozici, kdy se představuje Beránkovi, aby se s Ním tajemně sjednotila.

Všímáme si, že až do okamžiku, kdy se uskuteční Beránkova svatba, je Bůh zástupcem Trojjediného Boha, který vládne všemu. Když však Ježíš Kristus ustanovil Království Boží, vládu zcela držel Bůh druhé osoby v osobě Ježíše Krista. Tuto nadvládu bude držet navždy.

Beránek je Bůh v těle člověka, který koná dílo smíření za lidstvo. Církev jsou všichni ti, kdo věří v usmiřující smrt Beránka, od doby, kdy byla založena, až do doby, kdy byla sňata ze světa. Církev je nazývána Beránkovou manželkou, protože je zázračně sjednocena s Beránkem, reprezentovaným manželským svazkem muže a ženy.

Toto tajemství nebudeme schopni pochopit, dokud se nespojíme s Ježíšem Kristem. Nikdo mimo církev nemůže pochopit toto tajemství.

Děkujeme Bohu, že jsme se narodili jako lidé. Děkujeme Bohu, že jsme v Jeho spáse. Děkujeme Bohu, že patříme do Jeho církve. Jsme požehnanější než všichni ostatní svatí Páně, protože pouze svatí, kteří patří k církvi Páně, jsou zázračně sjednoceni s Pánem.

8 Dostal bílý, pěkný a čistý oděv. Šaty jsou spravedlivými skutky svatých.

Slovo “osoba” se zde používá k označení církve. Bílé, hladké a čisté oblečení vypovídá o velké slávě, která obklopuje každého člověka v církvi. Tato sláva je odměnou za každou spravedlivou práci každého člověka v církvi. V původní biblické řečtině slovo „kompenzace“ (G3408) doslova znamená: mzdy vyplácené těm, kteří pracují. Toto podstatné jméno má také přenesený význam: odměna za konání dobra nebo trest za konání zla. Každý dobrý nebo špatný skutek dostane odměnu, je pevná cena za tuto práci.

V den, kdy Církev představí Beránka na Beránkově svatbě, bude mít každý člověk stejnou slávu, která je spojenou slávou Církve, která se odráží na každém člověku. Je však jisté, že sláva každého jednotlivce se bude lišit podle dobrých skutků, které vykonal během svého času na této zemi s Pánem.

Musíme si pamatovat: Jsme spaseni, protože upřímně litujeme svých hříchů a přijímáme smírnou smrt Ježíše Krista. Máme věčný život, protože jsme zachovali Boží přikázání poté, co jsme byli spaseni. Ale každý z nás bude odměněn podle toho, co uděláme. Tato odměna je nám dána v den, kdy Pán přijde, aby nás vzal ze světa. Tou odměnou je sláva každého člověka podle spravedlivých skutků, které nám dal Pán, když jsou naše tělesná těla vzkříšena nebo proměněna a jsou vznesena do vzduchu, abychom se setkali.

“Hle, přijdu rychle se svou mzdou, abych dal každému podle ovoce jeho skutků” (Zjevení 22:12).

Další důležitá věc, kterou musíme mít na paměti: Bůh je velmi štědrý. Dokud pro Něho žijeme celým srdcem a sloužíme Mu, bohatě nás odmění. Podobenství o dělnících na vinici nám říká: Ti, kdo věří v Boha a slouží Bohu pozdě v životě, mohou stále obdržet stejnou odměnu a slávu jako ti, kdo věří a slouží. Ježíš již od útlého věku (Matouš 20:1-16). Pouze pokud žijeme podle Božího slova celým svým srdcem a radostně konáme dobro, které pro nás Bůh připravil (Efezané 2:10).

9 Anděl mi řekl: “Napiš: Blahoslavení, kdo jsou povoláni na Beránkovu svatbu.” Řekl mi: “Tato slova jsou Pravé Slovo Boží.”

Církev je manželkou Beránkova. Na svatební hostině bude mnoho hostů. Hlavními hosty byli svatí Páně před Starým zákonem, během Starého zákona a během soužení. Ačkoli oni sami nejsou tajemně spojení s Pánem Ježíšem Kristem, účastní se Jeho svatební hostiny. I oni obdrží zvláštní požehnání, které svatí Páně žijící v té době na zemi neměli. Věta: “Tato slova jsou pravým slovem Božím” zdůrazňuje důležitost požehnání pro ty, kdo se účastní Beránkovy svatební večeře.

Toto slovo povzbuzuje Boží lid během Soužení, pokud bude věrný až na smrt s Bohem, obdrží zvláštní požehnání, tedy účast na Svatební večeři Beránkově. Jak úžasné a jak velké to požehnání je, nevíme. Ale s takovým důrazem to musí být něco, po čem touží každý.

10 Pokořil jsem se u jeho nohou, abych ho uctíval, ale on mi řekl: “Pozor, nedělej to! Jsem tvůj spolupracovník a tvoji bratři, kteří mají tvé svědectví. Pane Ježíši, uctívej Boha, za svědectví Ježíš je duch proroctví.

Z nějakého neznámého důvodu se Jan pokořil u nohou anděla, který k němu promlouval, aby ho uctíval. Možná, že jeho silné zaujetí pro tajemství církve sjednocené s Ježíšem Kristem způsobilo, že se Jan chtěl pokořit, uctívat Boha skrze anděla, který stojí před ním, se záři země! Anděl ho však varoval, aby to nedělal.

Nemůžeme uctívat Boha skrze jakoukoli stvořenou věc, tím méně můžeme Boha uctívat skrze věci vytvořené lidskýma rukama. Přicházíme přímo před Boží trůn milosti a uctíváme Ho, protože nás zve:

“Přistupme tedy s důvěrou k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství a nalezli milost, která nám pomůže v naší nouzi!” (Hebrẹjci   4:16).

Dnešní andělé jsou mocnější a schopnější než my, ale jsou pouze Božími služebníky a slouží Mu s námi. Naše uctívání, stejně jako uctívání všeho stvoření, musí být zaměřeno na Boha jako představitele Trojice.

Všimli jsme si, že anděl nazval bratry Jana a Jana, kteří měli svědectví o Ježíši Kristu. Zde zmínění Janovi bratři nejsou jeho biologičtí bratři, ale spoluvěřící v církvi, kam patříme i my dnes. Celá církev Páně jsou ti, kdo mají svědectví o Pánu Ježíši.

Ježíšovo svědectví je:

• Vše, co Ježíš kázal o Bohu.
• Vše, co Ježíš udělal pro lidstvo.
• Vše, co Ježíš slibuje těm, kdo v Něho věří.

Ježíš je pravý a věrný Boží svědek (Zjevení 3:14). Zjevil Boha lidem (Jan 1:8). Svou smírnou smrtí za celé lidstvo prokázal Boží lásku, svatost a spravedlnost v akci. Všichni proroci a vize, které dává církvi, svědčí o Boží všemohoucnosti a věrnosti; veškerá vůle Boží se stane podle Božího plánu. Ti, kdo věří všemu, co Ježíš řekl a udělal, mají svědectví o Pánu Ježíši.

Všechno, co Ježíš řekl, kázal a všechno, co dělal, bylo smyslem a účelem proroctví, tedy duchem proroctví. Proroctví je zde vyjádřením Boží vůle. Neexistuje žádné proroctví, které by se nezakládalo na Ježíšových slovech a činech, souhrnně známé jako Ježíšovo svědectví.