Editor: Huynh Christian Timothy
Huynh Christian Priscilla
Datum psaní: 6/9/2014
Překladatel: Dang Thai Hoc
Datum ukončení: 29/4/2022

Zjevení 15:1-8

1 Viděl jsem na nebi jiné znamení, veliké a podivuhodné. Je sedm andělů s posledními sedmi ranami; neboť tyto rány naplňují hněv Boží.

2 Cítil jsem se jako skleněné moře smíchané s ohněm. Ti, kteří přemohli šelmu a její obraz, její znamení a číslo jejího jména, stáli na skleněném moři a měli Boží harfy.

3 Zpívali píseň Mojžíše, služebníka Božího, a píseň Beránkovu a říkali: “Pane, Bože, Všemohoucí, spravedlivý a pravdivý na tvých cestách, Král svatých, veliké a úžasné, co dělá!

4 Bože! Kdo se Ho nebude bát a nebude ctít Jeho jméno? Protože On jediný je Svatý! Neboť všechny národy přijdou a budou se před Ním klanět. Neboť jeho soudy byly ukázány.”

5 Potom jsem viděl a hle, chrám stánku svědectví v nebi byl otevřen.

6 Sedm andělů oděných do bílých a čistých šatů se zlatými pásy na prsou vyšlo z chrámu se sedmi ranami.

7 Jedna ze čtyř bytostí dala sedmi andělům sedm zlatých pohárů naplněných hněvem Boha, který je živý na věky věků.

8 Tehdy se chrám naplnil kouřem z Boží slávy a z jeho moci. Nikdo nemohl vstoupit do chrámu, dokud nebylo dokončeno sedm ran od sedmi andělů.

Text Zjevení 15 zaznamenává píseň vítězů Antikrista během soužení. Zvítězili tím, že přijali pronásledování, mučení a zabíjení. Před očima světa byli poraženi, zničeni Antikristem. Ale ve skutečnosti jsou vítězi AntiChrist. Všechny tyranské síly Antikrista, všechna mučení, která jim byla způsobena… stále způsobila, že se poddali Antikristovi a zapřeli Boha.

Ačkoli Zjevení 15 mluví o Božích svatých ve věku soužení, kteří svou smrtí porazili Antikrista; ale význam Zjevení 15 lze aplikovat na každé Boží dítě v každém věku. Všechny síly, které pronásledují Boží lid a nutí je zříci se víry, jsou antikrist. Všichni, kdo by raději trpěli a zemřeli, aby si zachovali víru v Pána, vítězí nad mocnostmi, které jsou proti Kristu.

Je smutné, že moc proti Kristu není mnohokrát tak zuřivá jako soužení, ale slzy člena rodiny mají moc svrhnout mnoho Božího lidu. Když kvůli nějakému tlaku ze strany blízkých v naší rodině zavrhneme svou víru nebo děláme věci, které porušují Boží zákony, odevzdávám se silám antikrista. A tak nejsme Bohu věrní. Pokud jsme takto klesli, aniž bychom brzy činili pokání, jistě se budeme stále více vzdalovat od Boha, páchat další a další hříchy a v určitém okamžiku nás Bůh vyzvrací. Jakmile nás Bůh vyzvrací, nemáme šanci na spasení.

1 Viděl jsem na nebi jiné znamení, veliké a podivuhodné. Je sedm andělů s posledními sedmi ranami; neboť tyto rány naplňují hněv Boží.

2 Cítil jsem se jako skleněné moře smíchané s ohněm. Ti, kteří přemohli šelmu a její obraz, její znamení a číslo jejího jména, stáli na skleněném moři a měli Boží harfy.

Po vizi celosvětového odsouzení a zvláštního trestu pro následovníky Antikrista vidí Jan vizi sestávající ze sedmi andělů s posledními sedmi ranami Soužení a umírajícími svatými pod rukama Antikrista stojícího v nebi.

Událost, že mučedníci byli přítomni v nebi předtím, než sedm andělů svrhlo posledních sedm ran na zemi, nám pomáhá pochopit, že:

• Počet lidí, kteří zemřeli pro jméno Páně během Času soužení, stačil: “Když odstranil pátou pečeť, viděl jsem pod oltářem duše těch, kteří byli zabiti pro Slovo Boží a pro svědectví, že Zmocnili se toho a zvolali mocným hlasem: “Pane, Svatý a Pravdivý! Jak dlouho nebudeš soudit a splácet obyvatele země za naši krev?” Každý z nich dostal bílé roucho a bylo jim řečeno: Odpočiňte si ještě chvilku, dokud jejich spolu služebníci, kteří byli také jejich bratry, jako oni nebudou zabiti.” (Zjevení 6:9-11 ).
• V té době už Antikrist nebude mít čas pronásledovat Boží lid.
• A tak bude Boží lid ochráněn před sedmi ranami, které sedm andělů přinese na království Antikrista.

Skleněné moře zmiňované ve verši 2 je totéž skleněné moře zmíněné ve Zjevení 4:6 “Před trůnem bylo moře křišťálově čistého skla…” Je možné, že skrz průhledné moře viděl John oheň pod hladinou moře; a oheň zde představuje zkoušku viry, kterou Boží lid v Doba soužení zažil a zaplatil vlastním životem. Stáli na moři a v rukou měli Boží harfu. Fráze “Boží harfa” patří, že tento hudební nástroj patří Bohu, který je jim minulostí. Přenesený význam spočívá v tom, že jim Bůh dává dar chválit a Boha.

3 Zpívali píseň Mojžíše, služebníka Božího, a píseň Beránkovu a říkali: “Pane, Bože, Všemohoucí, spravedlivý a pravdivý na tvých cestách, Král svatých, veliké a úžasné, co dělá!

4 Bože! Kdo se Ho nebude bát a nebude ctít Jeho jméno? Protože On jediný je Svatý! Neboť všechny národy přijdou a budou se před Ním klanět. Neboť jeho soudy byly ukázány.”

Píseň o Mučednících svatých Společně se Časy Soužení oslavující Boha nazývá Mojžíšova píseň a píseň Berankova. V Bibli však nenajdeme žádnou zaznamenanou Mojžíšovu nebo Beránkovu píseň, která by měla stejný obsah jako výše uvedené verše 3 a 4. To nám umožňuje odvodit, že se s největší pravděpodobností jedná o píseň, kterou Mojžíš a Ježíš Kristus napsali společně pro tuto příležitost.

Mojžíš vedl Boží lid přes Rudé moře jako symbol Ježíše Krista vedoucího Boží lid smrtí. Obsah písně ve verších 3 a 4 výše mohl být napsán společně Mojžíšem a Beránkem poté, co Beránek dokončil dílo vykoupení lidstva. V Lukášovi 9:30-31 je zaznamenána událost, kdy se Mojžíš a Eliáš zjevili na hoře proměnění Ježíši Kristu, aby mluvili o Jeho smírčí smrti. To nám pomáhá odvodit, že po vzkříšení a nanebevstoupení Ježíše Krista je možné, že Mojžíš a On složili výše uvedený hymnus. Z obsahu této hymny se dozvídáme následující:

1. I když je v 1. Korintským 8:6 uvedeno: “Nás je jen jeden Otec, od něhož všechno pochází, a my se k němu obracíme; a jeden je Pán, je to Pán Ježíš Kristus, skrze kterého všechno vzniklo, a my také.” ale ve Zjevení 14:3 a 4 je jméno “Pán” použito pro Boha první osoby, Boha. Proto chápeme, že jméno “Pán” je podobné jménu “Bůh” nebo vlastní jméno “Já jsem” se používá k označení tří božských osob společně nebo k volání každé osoby jednotlivě.
2. Ačkoli Bible nazývá Slovo “Král králů a Pán pánů” (Zjevení 19:16); ale ve Zjevení 15:3 nazývá Boha “Králem svatých!” Neznamená to, že Bůh je králem svatých a že Slovo je králem Božím. Znamená to jen, že kralování patří Trojici: Bůh je věčný Bůh, Otec, Král nad námi! Slovo je Věčný Bůh, Otec, Král mezi námi! Duch je Věčný Bůh, Otec, Král v nás!
3. Ačkoli je Bůh Všemohoucí, nikdo mu nemůže odolat, ale je “spravedlivý a pravdivý ve všech svých cestách.” Nepoužívá svou všemohoucí moc k vytváření lží a nespravedlnosti. Nepoužil svou všemohoucnost k tomu, aby donutil anděly a lidi, aby Ho poslouchali. Místo toho jim dal svobodu volby. Slovo “způsob” zahrnuje každou myšlenku, slovo a čin. Jinými slovy, Boží přirozenost je spravedlivá a pravdivá.
4. Každé Boží dílo je veliké a podivuhodné. Slovo velký se zde používá k označení fyzické dimenze, jako je velikost vesmíru, ale k velikosti moudrosti, moci, vynalézavosti, krásy… a především k velkému, protože Boží láska se projevuje v Každý jeho čin.

“Kdo se ho nebude bát a nebude ctít jeho jméno?” Ve skutečnosti až dosud existuje mnoho lidí a mnoho andělů, kteří se nebojí a nectí jméno Boží. Přijde však čas, kdy i Satan musí sklonit hlavu, bát se a oslavovat Boží jméno:

“Pohleďte na mne, všichni, kdo jste na koncích země, a buďte zachráněni! Neboť já jsem Bůh a nikoho jiného není. Přísahal jsem při sobě a slovo spravedlnosti z Mých úst nikdy nevyjde. vraťte se.” Každé koleno se přede mnou skloní a každý jazyk bude při mně přísahat.” (Izajáš 45:22-23).

“aby se ve jménu Ježíšově sklonilo každé koleno na nebi, na zemi i pod zemí.” (Filipíny 2:10).

V nových nebesích a na nové zemi musí celé stvoření, včetně Satana, démonů, těch, kteří jsou navždy ztraceni v pekle, pokleknout při zvuku Božího jména, které je Božím jménem “Ten sebe existující” a jméno Ježíš, tj. jméno “Sebe-věčný Spasitel!” Když slyšeli Pánovo jméno a poklekli, aby Ho uctívali, utrpení je pravděpodobně dočasně opustilo. Protože když stvoření upřímně ctí a uctívá Boha, jeho pokoj a požehnání v něm samozřejmě přetékají. Bohužel ti, kteří jsou uvězněni v pekle, nemají šanci přijmout Boží spásu.

Tvrzení: “Neboť On jediný je svatý!” Nejen pro Boha. Protože Bible nazývá Ježíše Krista svatým a on sám sebe nazývá svatým (Skutky Apoštolů 13:35; Zjevení 3:7). Bible nazývá Ducha svatého Duchem svatým. Svatost, o které se zde mluví, je svatost Trojice, která náleží výhradně Trojici, jak se výraz “jeden Pán” používá k označení Ježíše Krista, ale ve skutečnosti se pak všechny tři Boží osoby nazývají “Pán!”

Bible také nazývá Boží lid “svatým”, ale svatost stvoření se liší od svatosti Boží. Bůh je svatý, protože je a je navždy. Lidé jsou svatí, protože byli stvořeni k Boží podobě. Kromě toho slovo svatý také znamená oddělený pro Boží potřebu.

Během Království tisíciletí přijdou všechny národy do Jeruzaléma, aby uctívali Boha v osobě Ježíše Krista. Všechny Boží soudy nad fyzickým světem byly vykonány před zřízením tisíciletého království.

5 Potom jsem viděl a hle, chrám stánku svědectví v nebi byl otevřen.

“Po tom,” tj. po Svatí umučení během soužení oslavují Pána, Jan vidí “chrám stánku svědectví, který je v nebi otevřený.” Slovo “chrám” použité v tomto verši odkazuje na nejposvátnější místo Tabernacle of Svědectví v nebi. Tabernacle of Svědectví, také známý jako “Tabernacle” ve Starém zákoně, byl velký stan dočasně postavený pro Izraelity, aby uctívali Boha během jejich cesty zpět do Země. Stan je rozdělen na svaté místo a nejsvětější místo. Archa úmluvy obsahovala dvě kamenné desky s Desaterem přikázání napsaných prstem Božím na nejsvětějším místě. Desatero přikázání je důkazem smlouvy mezi Bohem a Izraelem. Židům 9:24 nám říká, že pozemský svatostánek byl vytvořen po vzoru nebeského svatostánku.

Ve Zjevení 11:19 vidíme nebeský chrám otevřený a zjevuje se Archa úmluvy. Nevíme, kdy se chrám poté zavře. Zde opět vidíme, jak se chrám otevírá.

6 Sedm andělů oděných do bílých a čistých šatů se zlatými pásy na prsou vyšlo z chrámu se sedmi ranami.

7 Jedna ze čtyř bytostí dala sedmi andělům sedm zlatých pohárů naplněných hněvem Boha, který je živý na věky věků.

Z chrámu vyšlo sedm andělů. Nosí bílé, čisté šaty představující plnou Boží svatost, která je obklopuje. Kolem hrudi mají zlatý pás, který představuje jejich službu v království Boží. Přinášejí s sebou pravomoc způsobit katastrofu na zemi.

Jedna ze čtyř živých bytostí obklopujících Boží trůn dala sedmi andělům, každému z nich zlatý pohár. V každém poháru je naplněn Boží hněv proti hříšnému světu. Je zde zmíněn titul Ten, kdo žije věčně, což naznačuje, že jelikož Bůh je věčný, neexistuje žádný hříšný skutek, který by Ním nebyl souzen.

8 Tehdy se chrám naplnil kouřem z Boží slávy a z jeho moci. Nikdo nemohl vstoupit do chrámu, dokud nebylo dokončeno sedm ran od sedmi andělů.

Poté, co sedm andělů přijalo sedm pohárů Božího hněvu, se chrám naplnil kouřem slávy a moci Boží. To je Boží sláva a moc zjevená v Jeho spravedlivém soudu. Jakmile trest započne, již neexistuje žádná přímluva, prosba nebo milost.

Bible nám tedy říká:

“Hle, nyní je čas příhodný, hle, nyní je den spásy.” (2. Korintští 6:2)!

“Uslyšíte-li dnes jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce.” (Hebrẹjci 4:7).

Boží hlas, který volá lidi, aby činili pokání a již nehřešili, zaznívá ze stránek Bible, kterou Boží lid hlásá mnoha způsoby.

“Nyní” je okamžik, kdy každý člověk ještě dýchá. Stále se mluví o konci světa, ale málokdo si uvědomuje, že ve chvíli, kdy člověk vydechne naposledy, je to pro toho člověka konec světa. Infarkt, nehoda, kulka, nůž, nemoc… může kdykoliv ukončit život člověka. Nikdo s jistotou neví, jak dlouho budou žít. Nikdo neví jistě, jestli se mohou znovu nadechnout! Mnoho lidí se však nestará o to, že musí čelit Bohu a musí se zodpovídat za vše, co v tomto životě udělali.

Bůh je láska, chce, aby každý byl osvobozen od trestu za všechny hříchy, vrácen do postavení Božích dětí, aby s Ním žili navždy ve štěstí. Proto se Bůh, druhá osoba, stal člověkem, jménem Ježíš, zemřel, aby usmířil hříchy lidstva. Člověku stačí, aby upřímně činil pokání ze svých hříšných skutků, přijal smírnou smrt Ježíše, pak mu Bůh okamžitě odpustí a jeho hříchy se očistí, dána Boží moc.Bože, abychom mohli žít bezhříšný svatý život.

Upřímně čiňte pokání ze svých hříchů a přijměte spasení Ježíše Krista, než bude příliš pozdě. Nejde o to, k jakému náboženství se hlásíte nebo k jaké církvi se hlásíte, ale spíše o to, zda skutečně litujete hříšných skutků, to znamená, že děláte věci, které jsou v rozporu s Božími přikázáními, a plně důvěřujete ve smírnou smrt Ježíše Krista nebo ne. Pokud ano, pak jste v Boží spáse a obdržíte věčný život a vládu nad Božím dědictvím.

Pokud stále úmyslně porušujete některé z Božích přikázání, neučiníte skutečné pokání. Bez opravdového pokání není spásy ani Boží moci překonat všechna pokušení. To znamená, že budete trpět trestem, že budete navždy odděleni od Boha a budete trpět v pekle.