Editor: Huynh Christian Timothy
Huynh Christian Priscilla
Datum psaní: 4/3/2014
Překladatel: Dang Thai Hoc
Datum ukončení: 31/1/2022

Zjevení 2:1-7

1 “Napiš andělovi církve v Efezu: Toto jsou slova toho, který střeží sedm hvězd v Jeho pravici; Kdo chodí mezi sedmi zlatými svícny:

2 Znám tvé skutky, tvou námahu, tvou trpělivost i to, že jsi netoleroval bezbožné. Zkoušeli jste ty, kteří se prohlašují za apoštoly, a nejsou, a zjistili jste, že jsou lháři;

3 byl vytrvalý a trpělivý; pracoval pro mé jméno a neunavil se.

4 Obviňuji tě však, protože jsi opustil svou první lásku.

5 Proto pamatuj, odkud jsi padl. Čiňte pokání a konejte první skutky; pokud ne, přijdu rychle k tobě a odstraním tvůj svícen z jeho místa, nebudeš-li činit pokání.

6 To však máte, že nenávidíte dílo mikulášských, které také nenávidím.

7 Kdo má uši, ať slyší, co Duch říká církvím. Kdo vyhraje, toho nakrmím ze stromu života uprostřed Božího ráje.”

---

1 “Napiš andělovi církve v Efezu: Toto jsou slova toho, který střeží sedm hvězd v Jeho pravici; Kdo chodí mezi sedmi zlatými svícny:

Efez: Slovo Efez znamená “krásný.” Efez bylo starověké město v řecké říši, které se nachází na nejzápadnějším cípu země Asie, na břehu Egejského moře. Efez byl postaven kolem desátého století před naším letopočtem. V roce 129 př. n. l. se Efez dostal pod římskou nadvládu a stal se velmi prosperujícím. Odhaduje se, že počet obyvatel Efezu se v té době pohyboval od 33,000 do 56,000 a byl třetím nejlidnatějším městem v Asii. Dvě nejlidnatější města jsou Sardis (Sardis) a Troas (Alexandria Troas).

Efez měl neobvykle úrodnou půdu, mírné klima a byl obchodním přístavem s mnoha dálnicemi spojujícími velká města v Malé Asii, což z něj činilo rušné obchodní centrum, mimořádně vhodné pro ekonomický, politický a náboženský rozvoj.

Efez je známý chrámem bohyně Artemis (Artemis), bible zvaná bohyně Diana (Diana). Chrám Dial byl postaven v sedmém století před naším letopočtem. Později byl chrám poškozen velkou povodní a kolem roku 550 př. n. l. přestavěn a stal se jedním ze sedmi divů tehdejšího světa. Dial je v řecké mytologii bohyně lovu [1].

Nevíme přesně, kdy byla církev v Efezu založena. Pravděpodobně, stejně jako mnoho jiných místních církví, byla církev v Efezu založena Židy z Efezu do Jeruzaléma, aby se zúčastnili Letnic v roce 27. Byli mezi asi 3,000 lidmi, které do církve přidal Duch svatý, v den, kdy byla církev založeno (Skutky apoštolů 2).

Skutky apoštolů 18 zachycují krátkou návštěvu apoštola Pavla v Efezu během cesty s Priscillou a Akvilou. Následovala Apollonova evangelizace. Skutky apoštolů 19 zachycují Pavlův návrat do Efezu, tři měsíce kázal a dva roky otevřel školu pro Slovo Boží. Církev v Efezu sílila a sílila. V Efesu mnoho lidí, kteří se zabývali povoláním čarodějnictví a čarování, poté, co přijali evangelium, veřejně spálili své pohanské knihy. Hodnota těchto knih činila asi 50,000 taelů stříbra, což se dnes rovná milionům dolarů. Růst církve v Efezu způsobil, že stříbrník Demetrius podnítil lid ke vzpouře proti Pavlovi. Důvodem vzpoury, kterou předložil Demetrius, bylo to, že Pavlovo učení způsobilo, že mnoho lidí v Efesu uvěřilo v Boha a opustilo uctívání bohyně Diany. A tak poškodit Demetriovu činnost vyřezávání soch a uctívání bohyně Dial a dalších stříbrníků.

Když Pavel odešel z Efezu, Timoteus byl správcem církve v Efezu a Timoteus následoval Pavlovo učení (1. Timothy a 2. Timothy), které se zabývalo problémy hereze v církvi. Asi poslední čtyři desetiletí prvního století byl apoštol Jan jedním ze starších v církvi v Efezu.

Pavel napsal církvi v Efezu dopis vysvětlující Boží vůli a význam spasení v Kristu Ježíši. Učil také církev v Efezu o tajemství církve, o místě pohanů v církvi, o novém způsobu života v Pánu a o zásadě odporu proti ďáblu.

Dá se říci, že o církev v Efezu je pečováno a vyučováno velmi pečlivě, Boží lid hluboce rozumí všem naukám a láska Božího lidu v Efezu je Bohu velmi vášnivě oddaná. Ale s časem a životními otřesy se počáteční vřelost lásky církve k Pánu v Efezu ochladila!

Ježíš Kristus zahájil svůj dopis církvi v Efezu tím, že připomněl Božímu lidu, že: Stále chodí mezi církví; Stále dává milost pastýřům v církvi. Význam: Jeho láska a péče o církev se nezměnila. Vskutku, Bible potvrzuje, že On je “Ten, který nás miluje, který ve své krvi smyl naše hříchy a učinil nás králi a kněžími svému Bohu a Otci0” (Zjevení 1:6). A “miloval své na světě a miluje až do krajnosti” (Jan 13:1). Pro Pána Ježíše Krista “včera, dnes a na věky věků neměnný” (Hebrẹjci 13:8).

Ježíš Kristus miluje svou Církev a nazývá svou Církev “krásnou.”

2 Znám tvé skutky, tvou námahu, tvou trpělivost i to, že jsi netoleroval bezbožné. Zkoušeli jste ty, kteří se prohlašují za apoštoly, a nejsou, a zjistili jste, že jsou lháři;

Znám vaše skutky: Bůh zná všechny skutky církve, každého Božího lidu v církvi. “Všechny skutky” zahrnují vše, co dělá Boží lid v Jeho církvi. Dílo každého Božího lidu je také dílem církve. Protože každý  Boží lid je členem stejného těla.

Vaše potíže: Bůh zná těžkosti svého lidu v životě služby Bohu. Slovo “těžký” v původním jazyce znamená dělat velmi těžkou a obtížnou práci.

Vaše trpělivost: Bůh zná také trpělivost, snášení obtíží a těžkostí Božího lidu v Jeho službě. Trpělivost tváří v tvář těžkostem a nepřízni osudu je nezbytná pro ty, kteří dělají těžkou práci.

Netolerovali jste bezbožné: Bezbožní jsou ti, jejichž životy jsou v rozporu se Slovem Božím, kteří škodí sobě i druhým. Ten zlý, který je zde použit, odkazuje na pokrytce v církvi. Tedy ti, kteří mnoho věcí činí ve jménu Páně, ale jsou to jen pokrytci, jak říká Boží slovo, zaznamenané v Matoušovi 7:22-23:

“V onen den mi mnozí řeknou: Pane, Pane, neprorokovali jsme ve tvém jménu? Vymítali jsme ve tvém jménu démony? A ve tvém jménu vykonali mnoho zázraků? Potom jim řeknu otevřeně: zločinci, nikdy jsem vás neznal, jděte ode Mne!”

Církev v Efezu takové pokrytce netolerovala. To je chvályhodný bod Církve.

Zkoušel jsi ty, kteří tvrdí, že jsou apoštoly, a nejsou, a zjistil jsi, že jsou lháři: Tento verš vysvětluje předchozí verš. Do kostela v Efezu přišlo mnoho lidí, kteří se prohlašovali za apoštoly Páně. S největší pravděpodobností prorokovali, vyháněli démony a dělali mnoho zázraků v Božím jménu… ale církev je stále vidí jako pokrytce. Zde zmíněný test je založen na Božím slově v Matoušovi 7:15-21, abychom zjistili, zda je životní styl takových lidí v souladu s Božím slovem.

Dnes většina Božího lidu ví jen to, jak utíkat za znameními a zázraky a padnout do ďáblovy pasti. Všechna apoštolská hnutí, prorocká hnutí, mluvení v jazycích, uzdravující hnutí, exorcismus… nejsou od Boha. Boží lid potřebuje porovnat něčí kázání s Biblí, aby zjistil, zda je pravdivé Bibli, jak to udělali Boží lid v Bereji:

“Tito muži byli vzácnější než Tesaloničané, ve své ochotě přijímat Slovo každý den hledali v Písmu, aby zjistili, zda je kázání pravdivé.” (Skutky apoštolů 17:11).

Poté, co je Boží církev sňata ze světa, musí být Boží lid v Čase soužení ještě opatrnější v rozlišování mezi pravými a falešnými lidmi, kteří nesou jméno Božích proroků. Neboť během té doby bude mnoho falešných proroků, kteří budou činit velká znamení a zázraky, aby oklamali Boží lid. Dokonce budou tu a tam šířit zprávu, že Pán přišel na zem:

“Kdyby vám pak někdo řekl: Hle, Kristus je zde, nebo: Tam, nevěřte. Neboť povstane mnoho falešných Kristů a falešných proroků a budou činit velká znamení a zázraky, bude-li to možné, přijdou také utěšovat Hle, předpověděl jsem vám. Hle, on je na poušti, nechoď; Hle, je-li v domě, nevěřte.” (Matouš 24:23-26).

Znak příslušnosti k Pánu je projevem vlastností člověka, který skutečně patří Bohu, jak říká Galaťané 5:22:

“Ovoce Ducha je však láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání.”

A jak říká I. Korintští 13:4-8:

“Láska je trpělivá; láska je laskavá; láska nežárlí, nevychloubá se, není arogantní, nedělá nic špatného, ​​není jen sebestředná, nedá se snadno rozhněvat, nemyslí na zlo, není šťastná o nespravedlnosti.” ale raduje se z pravdy. Láska všechno přikrývá, všemu věří, ve všechno doufá, všechno vydrží. Láska neselže, ale proroctví končí, milost mluvit cizími jazyky přestane, vědění zmizí.”

Pro Boží lid je důležité mít na paměti toto: Je-li člověk skutečně skutečným bratrem nebo sestrou v Pánu, Duch svatý nám to zjeví, když s tímto člověkem přijdeme do kontaktu.

         3 byl vytrvalý a trpělivý; pracoval pro mé jméno a neunavil se

Stálí a trpěliví: Pochopením Božího slova může církev zkoušet ty, kdo se vydávají za apoštoly Páně, a shledat, že žijí v rozporu s Božím slovem. Pochopením Božího slova církev pevně stojí ve všech zkouškách a útocích světa; s vědomím, že Bůh nedovolí, aby jeho lid postihla víc než zkoušku, a že v Kristu může Boží lid všechno. Církev má trpělivost vytrvat prostřednictvím znalosti Božího slova; s vědomím, že dostane velkou odměnu od Pána.

Pracoval jsem pro své jméno a neunavil jsem se: Cesta následovat Pána, sloužit Pánu je cestou nezištnosti, dřiny ve jménu Páně, pro církev Páně, pro jeho království. Znamená to, že Boží lid se nestará o světské věci, ale soustředí se pouze na život podle Božího slova, aby se Boží jméno rozzářilo ve světě. Slovo Boží jasně učí:

“Nemilujte svět ani věci světa; miluje-li někdo svět, není v něm Otcova láska.” (1. Jan 2:15).

“Ať tedy jíte, pijete nebo děláte cokoli jiného, ​​čiňte to ke slávě Boží.” (1. Korintští 10:31).

“Cokoli děláte, čiňte to celým srdcem, jako práci pro Hospodina, ne pro lidi.” (Kolosané 3:23).

Žít podle Božího slova, to znamená dodržovat Jeho přikázání, projevovat poslušnost Bohu v každé myšlence, slovu a skutku, způsobí, že Boží lid bude tvrdý a unavený, ale nikdy nebude unavený, protože je to On, kdo je posiluje.

Církev v Efezu nejenže rozuměla Božímu slovu a byla pevná ve víře, ale také trpělivě sloužila Pánu, aniž by se unavovala.

4 Obviňuji tě však, protože jsi opustil svou první lásku.

Po téměř 70 letech však milující srdce církve v Efezu zmizelo. Mohou být stále neochvějní ve svém chápání Božího slova, stále Mu trpělivě sloužit, ale motivací už není vášnivá láska k Bohu, ale prostě dokončit svou práci.

Bůh vidí všechny jejich moudré činy, trpělivost, tvrdou práci, utrpení pro jméno Boží; ale také viděl, jak jejich láska k Němu vyprchala, ne to, co bylo, když poprvé přišli k Pánu!

To je také běžný duchovní stav většiny Božího lidu. Nový začátek přišel k Pánu, přijal Jeho spasení, byl součástí Jeho církve, každý byl šťastný, nadšený, vděčný Bohu a miloval Ho. Ale postupem času teplo pro Boha postupně mizelo! Stále věřit v Boha, stále žít podle Božího slova, stále sloužit Bohu, ale nemít každodenní blízký vztah s Bohem, nevidět upřímnou touhu Mu čelit; zvláště, v církvi není láska k bratrům a sestrám.

To bude také obecná situace mnoha Božích lidí během prvních tří a půl let soužení. Ihned poté, co byla církev Bohem sňata ze světa, by se našlo mnoho lidí, kteří činili pokání ze svých hříchů a přijali Boží spasení. Když se však potýkají s těžkostmi v životě, jejich počáteční láska k Bohu vyprchá.

5 Proto pamatuj, odkud jsi padl. Čiňte pokání a konejte první skutky; pokud ne, přijdu rychle k tobě a odstraním tvůj svícen z jeho místa, nebudeš-li činit pokání.

Pamatuj si, odkud jsi padl: Tento úpadek není činem, ale srdcem, láskou k Pánu. Lidé mohou pracovat aktivně z povinnosti nebo z donucení, ne proto, že rádi pracují nebo milují lidi, kterým slouží. Je snadné zamilovat se do Boha, když lidé nemají blízký vztah s Bohem každý den prostřednictvím čtení, rozjímání Božího slova, jeho pečlivého následování a rozhovoru s Ním prostřednictvím modlitby. Bůh chce, aby si jeho lid pamatoval vášnivý okamžik počátku, kdy k němu poprvé přišli.

Čiňte pokání a udělejte první věci: Pokání znamená litovat špatného jednání a dát to znovu do pořádku. Bůh chce, aby jeho lid činil pokání, když zapomněl na svou první lásku k Němu. Pouze pokáním můžeme znovu konat původní věci, tedy skutky konané z vděčnosti Bohu, lásky k Bohu a opravdové touhy Bohu sloužit.

Rychle k tobě přijdu a odstraním tvůj svícen z jeho místa: Varování je velmi vážné. Bůh dává svému lidu příležitost činit pokání, ale tato příležitost netrvá, protože Bůh přijde rychle, aby vykonal trest, pokud Boží lid nebude činit pokání.

Zde zmíněný trest je kolektivní trest, společný pro celou církev. Samozřejmě, že ti, kdo jsou v církvi věrní Bohu, nebudou potrestáni, ale církev je potrestána kolektivně. Odstranit svícen z místa znamenalo, že kostel byl vyvezen z místa. S největší pravděpodobností místo, které Bůh umístil každou církev v tomto životě, je stejná země, kterou Bůh dá lidem této církve ve svém království. Pokud ano, být “odstraněn ze svého místa” by také znamenalo ztrátu dědictví na zemi v Božím království.

6 To však máte, že nenávidíte skutky nikolaitů; i já je nenávidím.’

Nikolaitové: Nikolaitové jsou stoupenci Nicholase. Původní řecké slovo Nicola je složené podstatné jméno sestávající ze slov “Nicos” znamenající vítězství a “la” znamenající lidé. Nicola znamená ten, kdo překonává lidi; který si získal srdce lidí. Nemáme žádné další biblické podrobnosti, abychom věděli, zda byl Nicholas osobním jménem osoby nebo jménem hnutí. Již v prvním století však v Církvi Páně byli lidé zvaní “Nikolaitové” nebo “Následovníci Nicholase.” Někteří komentátoři na základě historických podrobností mimo Bibli nabízejí následující vysvětlení:

1. Nikolas byl možná jedním z prvních sedmi jáhnů církve v Jeruzalémě (Skutky apoštolů 6:5). Pokud ano, možná později jáhen Nikulas šířil v církvi pohanství a někteří lidé mu uvěřili; tito lidé nesli jeho kult a šířili jej v dalších místních církvích.
2. Je možné, že stoupenci Nikulase byli tvůrci hierarchie v církvi, světským způsobem, vládnoucí církvi světským způsobem.
3. Je možné, že stoupenci Nikplase byli možná těmi, kdo si mysleli, že fyzické tělo je nečisté a pomine, takže hřích fyzického těla nemá nic společného s duchovní částí těla. Na závěr: Děti Boží mohou žít v hříchu.
4. Je možné, že Nicholasovi následovníci byli ti, kteří věřili, že Boží lid potřebuje hřešit, aby pochopil hřích a ocenil Boží milost.

Bez ohledu na to, jací byli Nicholasovi následovníci, Jejich činy nejsou biblické. Církev v Efezu nenáviděla to, co dělali, a nenáviděl to sám Pán. Zaměřujeme svou pozornost na předmět nenávisti jako na hříšné skutky, ne jako na hříšníky. Ježíš Kristus nenávidí hřích, ale miluje hříšníky a zemřel, aby je vykoupil. Boží lid by měl být také jako Bůh: nenávidět hřích, ale milovat hříšníka.

7 Kdo má uši, ať slyší, co Duch říká církvím. Kdo vyhraje, toho nakrmím ze stromu života uprostřed Božího ráje.”

Kdo má uši: Slovo “má uši” znamená schopnost slyšet a přijímat pravdu. Kdo naslouchá a přijímá pravdu, ten uslyší mluvit a volat Ducha Pravdy.

Boží Duch: Duch Boží. Když jedná a mluví v těle Božího lidu, Bible tomu říká Duch svatý. Když jedná a mluví mimo tělo Božího lidu, Bible to nazývá Duch Svatý.

Církvím: Ačkoli nám předmluva dopisu říká, že obsah dopisu je adresován církvi v Efezu. Ale konec dopisu je slovo Boží pro církev Boží všude. Je to také společná výzva pro všechny, kdo čtou a poslouchají knihu Zjevení. To, co Duch říká církvím, je přesně to, co Ježíš Kristus přikázal a zopakoval Duchem. Jan 14:26 nám pomáhá pochopit toto:

“Ale Utěšitel je Duch Svatý, kterého Otec pošle v mém jménu. On vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl.”

Kdo zvítězí: Kdo zvítězí nad všemi pokušeními a zkouškami, věrně “zachovává Boží přikázání a věří v Pána Ježíše” (Zjevení 14:12). V Církevním věku jsou vítězové, ve Věku soužení jsou vítězové a v Království tisíciletí jsou vítězové.

Budu se živit ze stromu života: Sám Ježíš Kristus vám dá život Božího lidu, protože On je vzkříšení a život:

“Moje ovce slyší můj hlas, já je znám a jdou za mnou. Dávám jim věčný život; nezahynou navěky a nikdo je nevyrve z mé ruky.” (Jan 10:27-28).

“Ježíš mu řekl: Já jsem vzkříšení a život; kdo věří ve mne, bude žít, i kdyby umřel.” (Jan 11:25).

Strom života: Představuje Boží život, věčný život, nad kterým smrt nemůže vládnout. Když Bůh stvořil člověka, dal z něho život. Že život může být ovládán smrtí. Člověk se musí sám rozhodnout, že obdrží věčný život. Proto byl uprostřed zahrady Eden strom života.

Uprostřed Božího ráje: Slovo přeložené jako “zahrada potěšení” (zahrada rozkoše), v původní řečtině je “paradeisos,” G3857, /bara-dait/ [2]; podstatné jméno perského původu (dnešní Írán) a znamená královská zahrada (králova květinová zahrada). Tento termín používá Bible k označení:

• Kde duše těch, kteří zemřeli v Pánu, odpočívají v podsvětí (Lukáš 23:43) a čekají na den, kdy Ježíš Kristus vstal a přivedl je do nebe (Efezané 4:8).
• Nebe, příbytek Boha a Ježíše Krista (II. Korintští 12:4; Zjevení 2:7).

Poznámka

[1] http://vi.wikipedia.org/wiki/%C4%90%E1%BB%81n_Artemis

[2] http://www.blueletterbible.org/lang/lexicon/lexicon.cfm?strongs=G3857