Editor: Huynh Christian Timothy
Huynh Christian Priscilla
Datum psaní: 24/2/2014
Překladatel: Dang Thai Hoc
Datum ukončení: 31/1/2022

Kapitola první: Kristus a církev (1:1 – 3:22)

 III. Slovo Kristovo církvi (2:1–3:22)

1. Dopis církvi v Efezu: Církev opustila první lásku (2:1-7)
2. Dopis církvi ve Smyrně: Církev trpí a umírá pro Pána (2:8-11)
3. Dopis církvi v Pergamu: Církev dělá kompromisy s pohanstvím (2:12-17)
4. Dopis církvi v Thyatiře: Církev toleruje herezi (2:18-29)
5. Dopis církvi v Sardách: Církev má dílo blízké smrti (3:1-6)
6. Dopis církvi ve Filadelfii: Věrná církev (3:7-13)
7. Dopis církvi v Laodiceji: Církev je vlažná a postrádá požehnání 3:14-22)

Ilustrace: Umístění sedmi kostelů v Malé Asii a Patmos

Zdroj: http://kytanthe.net/images/BayHoiThanh.png

Než se pustíme do podrobností o významu sedmi dopisů Ježíše Krista sedmi církvím v Malé Asii, stručně zopakujme některé rysy a jejich obecný význam. Obsah sedmi dopisů je rozdělen do celé 2. a 3. kapitoly knihy Zjevení.

Měli bychom také pamatovat na to, že v originále nebyla Bible nikdy rozdělena do odstavců a vět jako v překladech, které máme dnes. Rozdělení všech knih Bible do odstavců a veršů, aby se usnadnilo nalezení písma, provedl arcibiskup Stephen Langton v roce 1227. Toto rozdělení má také daleko k dokonalosti. hodně, protože mnoho vět je rozděleno do dvou nebo tří různých věty. V roce 1382 byl Wycliffův anglický překlad Bible prvním, který byl vytištěn systémem dělení odstavců a veršů. Od té doby se ve většině překladů Bible používá systém dělení odstavců a vět.

Sedm kostelů 

V době, kdy Jan psal knihu Zjevení (kolem roku 95), byla Církev Páně přítomna téměř v každém městě v Malé Asii.

Nicméně, Ježíš Kristus pouze vybral sedm církví se sedmi různými charakteristikami, aby poslal dopisy útěchy a důtky. Musíme si pamatovat, že číslo sedm představuje duchovní dokonalost. V kontextu knihy Zjevení sedm kostelů znamená celý sbor ve všech lokalitách. Bible vždy používá frázi: “kostel v” před názvem města, aby se označovala přítomnost církve v tomto městě. Říci “sedm církví” je podobné jako říkat “sedm duchů.” Tento výraz implikuje přítomnost církve v mnoha různých lokalitách, ne že existuje sedm entit nazývaných církve; neboť Ježíš Kristus stvořil pouze jen jednu entitu, Církev, která se v Bibli také nazývá Jeho tělem.

Sedm svícnů představuje plnou přítomnost kostela ve všech lokalitách v průběhu historie kostela. Jinými slovy, sedm svícnů vždy představuje všechny místní církve. Přestože Církev Boží založená Ježíšem Kristem je pouze jedna, přítomnost církve v každém městě je vnímána jako místní církve. Musíme věnovat pozornost tomuto výrazu: “Přítomnost církve v jakémkoli městě je považována za církev v této lokalitě.” Proto říci, že Ježíš Kristus poslal dopis sedmi církvím v Malé Asii, znamená říci: Ježíš Kristus poslal dopis sedmi církevním přítomnostím v sedmi lokalitách. Pokud jde o lidskou řeč, pro snadnější porozumění jim říkáme sedm kostelů v sedmi lokalitách. Stejným způsobem nazýváme přítomnost církve v lokalitě “místní kostel.”

Duchovní význam čísla sedm aplikovaného na církev je:

• Církev dokonalá v Boží moci je všechno ve jménu Ježíše Krista. To je víra Církve.
• Dokonalá církev v posvěcení se stává jako Bůh a odděluje se pro Boha. To je naděje Církve.
• Církev dokonalá v poslušnosti Bohu je poslušností až k smrti. To je láska církve.

Církev je kolektiv, společenství všech těch, kteří upřímně činí pokání ze svých hříchů, věří ve spasení Ježíše Krista a z celého srdce poslouchají Boží přikázání, po celou dobu ode dne příchodu Ducha svatého až do dne Ježíše Krista. Kristus svedl církev ze světa.

Církev nediskriminuje na základě rasy, pohlaví, věku, třídy, vzdělání, postavení, moci, majetku nebo schopností… Všichni lidé jsou si v církvi rovni a sjednoceni:

“Nicméně, protože tělo je jedno, ale má mnoho údů, a jako údy těla, ač je jich mnoho, jsou jedno tělo, tak je i Kristus. Neboť my, buď Judejci, nebo Řekové, nebo otroci nebo svobodní, jsme všichni byli pokřtěni jedním Duchem v jedno tělo; a všichni jsme dostali napít stejného Ducha.” (1. Korintští 12:12-13).

“Už tu není žádné rozdělení mezi Židy a Řeky, není už žádný otrok ani propuštěnec, není tu muž ani žena, neboť v Kristu Ježíši jste všichni jedno.” (Galaťané 3:28).

“Už není Řek nebo Žid, obřezaný nebo neobřezaný, barbar nebo Skyt, otrok nebo svobodný, ale Kristus je všechno. a ve všem.” (Kolosané 3:11).

Církev je vedena samotným Ježíšem Kristem a On chodí mezi Církví. Je s církví vždy, od jejího založení až do konce věků:

“Všechno přivedl pod Kristovy nohy a dal Krista za hlavu církve.” (Efezané 1:22).

“…hlavou církve je Kristus, církev je jeho tělem a on je jejím vysvoboditelem.” (Efezané 5:23).

“On sám je hlavou těla, hlavou církve.” (Kolosané 1:18).

“Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich.” (Matouš 18:20).

“A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa. Amen!” (Matouš 28:20).

Pán Ježíš Kristus nikdy nikomu nedal pravomoc převzít hlavu církve. Ti, kteří se prohlašují za kardinály, papeže, patriarchy… jsou jen vůdci náboženské organizace, která nese jméno Boží, založené lidmi. Oni a tyto náboženské organizace nemají nic společného s Církví Boží.

Jméno církve dal sám Ježíš Kristus a Duch svatý, jasně zaznamenané v Bibli. Boží lid by neměl nazývat Církev žádným jiným jménem než těmi, která jsou uvedena v Bibli. Pro kostel se používá deset jmen:

1. “Církev Hospodina” (Skutky apoštolů 20:28; 1.Korintští 1:2; 10:32; 11:16, 22; 15:9; 2. Korintští 1:1; Galaťané 1:13; 1. Tesaloničané 2: 14).
2. “Církev Kristova” (Římané 16:16).
3. “Církev svatých” (1. Korintští 14:33).
4. “Církev v Kristu Ježíši” (1. Tesaloničané 2:14; Galaťané 1:22).
5. “Církev je v našem Božím Otci a v Pánu Ježíši Kristu” (2. Tesaloničané 1:1).
6. “Církev Boží” (1 Timothy 3:5).
7. “Církev živého Boha“ (1. Timothy 3:15).
8. “Církev prvorozených jmenovaných v nebi” (Hebrẹjci 12:23).
9. “Církev vyvolených” (1. Petrova 5:13).
10. “Církev v…” (název lokality, např.: Korintští, Efezané, Hanoj, Saigon… – Zjevení 1:11).

V Bibli číslo 10 představuje kompletní v množství. Než Bůh použil potopu ke zničení hříšného světa, bylo deset generací, od Adama po Noeho [1]. Než Bůh vyvedl Izraelity ze země, padlo na egyptskou zemi deset ran (Exodus 7-12). Existuje deset přikázání, která jsou základem Božího zákona, než Bůh bude soudit celý svět s koncem světa (Exodus 20:1-17). Izraelité desetkrát zhřešili proti Bohu na poušti, než vkročili do zaslíbené země Kanaán (Numers 14:22). V Matoušově knize je deset podobenství o Božím království, než bude Jeho království nastoleno na zemi (Matouš 13, 22, 25)…. Není tedy divu, co když Pán dal své církvi deset jmen.

Boží lid v církvi by se měl naučit správně nazývat jméno církve. Je absurdní, že se nepřiznáme a neříkáme si křestními jmény. Nikdo nemá právo dávat církvi jiné jméno. Je rouhání záměrně nazývat církev jiným jménem, ​​než které církvi dal Ježíš Kristus a Duch svatý.

Existuje mnoho slavných komentátorů, kteří tvrdili, že: Charakter sedmi církví ve Zjevení představuje sedm duchovních stupňů církve v průběhu historie. Typicky výklad Tima LaHaye; Zaznamenáváme níže:

1. 30 n. l. až 100 n. l.: Církev v době apoštolské.
2. Od 100 do 312: Církev v pronásledování
3. Od roku 312 do roku 606: Církev v období světské fascinace.
4. Od roku 606 do apokalypsy: Církev v období pohanské infekce.
5. Od roku 1520 do Apokalypsy: Církev v období blízké smrti.
6. Od roku 1750 do Apokalypsy: Církev je Bohem milována.
7. Od roku 1900 do Apokalypsy: Apostatská církev.

Nicméně, zjistili jsme, že tento názor je nesprávný. Kvůli, když a všude má církev vždy charakteristiky sedmi církví Zjevení. Kniha Skutků a historie nám říká, že od založení církve v den Letnic roku 27 až do roku 96 byla církev tvrdě pronásledována Židy a římskou vládou. Boží lid musel Jeruzalém opustit, ve městě zůstali jen apoštolové (Skutky apoštolů 8,1). Jedenáct z Pánových apoštolů, včetně Pavla, bylo zabito pro Pánovo jméno. Nemyslet si však, že rok 30 až 100 je obdobím pronásledování církve, ale říkat, že je to období, kdy církev ztrácí svou první lásku, je absurdní. Během prvních 70 let historie Církve Církev nade vše milovala Boha, trpěla a umírala pro jméno Páně a byla věrná svému pověření kázat evangelium po celé zemi a činit učedníky ze všech národů. Pokud jde o nákazu církve pohanstvím, začalo to v roce 312, až v roce 606.

Boží lid by neměl přijmout hermeneutický názor, že: Charakter sedmi církví ve Zjevení představuje sedm duchovních stupňů církve v průběhu dějin. Realita a historie nám ukazují: Sedm kostelů ve Zjevení představuje duchovní stav místních sborů na všech místech a v každé době. Vždy a všude existují místní sbory, které mají jednu ze sedmi charakteristik:

1. opustil první lásku jako církev v Efezu;
2. ochoten zemřít pro Pána, zemřít Pánu jako církev ve Smyrně;
3. kompromis s pohany, jako je církev v Pergamu;
4. tolerování pohanství jako církev v Thyatiře;
5. práce blízko smrti, jako je církev v Sardách;
6. věřící jako církev ve Filadelfii;
7. vlažný jako kostel v Laodiceji.

Sedm sborů ve Zjevení také představuje duchovní stav každého Božího lidu. Každý z Božích lidí by se měl prozkoumat, zjistit, zda je jeho životní styl vášnivý ve vztahu k Bohu, milující Boha nade vše, až do té míry, že je připraven zemřít pro Boha, zemřít Bohu každý den? Nebo dělám kompromisy s pohanstvím, s filozofií, s náboženstvími a pověrami světa? Jsem věrný, oddán tomu, abych vyzařoval Pánové evangelium o spáse světu prostřednictvím svého životního stylu, prostřednictvím svého kázání; Nebo žiji pro sebe, nemám zájem sloužit Bohu, nebo jen sloužit Bohu z formality?

Pro lid Boží všude v dnešní církvi je sedm duchovních stavů sedmi církví ve Zjevení měřítkem, podle kterého se měří jejich víra. Pouze ti, kteří jsou stejného smýšlení, se stejným způsobem života jako církev ve Smyrně nebo církev ve Filadelfii, budou v den příchodu Páně sňati ze světa.

Pro Boží lid žijící v době soužení, kdy byla církev Bohem sňata ze světa, zůstává sedm duchovních stavů sedmi církví ve Zjevení měřítkem, kterým se měří jejich víra. Do království Božího mohou vstoupit pouze ti, kteří mají stejnou mentalitu, stejný způsob života jako církev ve Smyrně nebo církev ve Filadelfii.

Sedm andělů sedmi církví

Už víme, že andělé jsou Boží poslové, posláni, aby pro Něj něco udělali v Jeho prospěch. Anděl může být duch, ale může to být i člověk. Fráze “anděl církve” se používá v sedmi dopisech Ježíše Krista sedmi církvím v Malé Asii k označení někoho, kdo se v církvi jménem Pána stará o Jeho ovečky, to jest: ten, kdo krmí ovce Božím slovem, duchovní pastýř Pána Ježíše Krista.

Bůh ustanovil pozice v církvi, Ježíš Kristus svěřil pozice určitým lidem, aby mohli vládnout a starat se o Jeho církev. Duch svatý dává milost, posiluje a pomáhá těm, kdo mají v církvi postavení, aby naplňovali svou službu. Andělé církve jsou ti, kteří v církvi vyučují Slovo Boží, kteří jsou pověřeni službou samotným Ježíšem Kristem, a On je drží ve své pravici. Nejsou to božskí andělé, protože božskí andělé nepřebírají odpovědnost za správu a pastýřství církve.

“Andělé církve” nejsou ani ti, kteří jsou školeni a vysvěceni náboženskými organizacemi. Ať už se prohlašují za apoštoly, proroky, biskupy, starší, pastýře, biblické učitele ve jménu Boha… nebo pastýře, misionáře, evangelisty… nemají žádnou roli v Církvi Páně.

Za duchovní stav církve je odpovědný “anděl církve” neboli pastýř církve. Proto byl dopis každé církvi napsán každému z andělů každé církve! Každé slovo chvály, útěchy, pokárání a varování v každém dopise je určeno především pastýři v tomto místním sboru.

Dnes by všichni, kdo jsou v pastorační pozici Páně, měli pravidelně číst a uvažovat o sedmi dopisech sedmi církvím v knize Zjevení. Potom to porovnejte se svou vlastní spiritualitou a duchovností církve, kterou vedete, abyste správně uplatňovali Boží slovo.

Sedm dopisů sedmi církvíme

Slova Pána Ježíše Krista, zaznamenaná ve Zjevení 1:11, nám pomáhají pochopit, že Pánovo poselství, napsané Janem ve svitku, bude zasláno místní církvi.

“…Napiš do svitku, co vidíš, a pošli to sedmi církvím v Asii: do Efezu, do Smyrny, do Pergamu, pro Thyatiru, pro Sardy, pro Filadelfii a pro Laodiceu.”

Tak, Obsahem sedmi dopisů sedmi církvím není jen pár veršů v odstavci 2 nebo 3, ale: Celá kniha Zjevení je obsahem dopisu Ježíše Krista církvím. V něm jsou některé verše, které konkrétně zdůrazňují jmenovanou církev; ale také obsah pro ostatní církve, které se mohou učit.

Nikdo nikdy nenapsal dopis tak dlouhý jako dopis Ježíše Krista církvi! tento dopis je zaslán skupině, ale také každému jednotlivci ve skupině. Jinými slovy, kniha Zjevení je dopisem Ježíše Krista církvi obecně a každému Božímu lidu v církvi zvlášť.

Přestože je to dopis církvi, je psán pastýři církve. Na začátku každého dopisu vidíme frázi: “Napiš andělu církve v…”. To znamená: Obsah dopisu, tedy obsah knihy Zjevení, musí pastýř církve číst a vykládat Božímu lidu v církvi.

Znovu vidíme, že konec každého písmene začíná větou: “Kdo má uši, ať slyší, co Duch říká církvím…” To znamená, že ačkoli obsah každého listu má pro každou církev svou vlastní část, jeho obsah obecně platí. Vidíme volání Ducha svatého přímo ke každému osoba v kostele: “Kdo má ucho, ať poslouchá…” Duch svatý chce, aby každý Boží lid v církvi slyšel, co říká církvím, nebo jinými slovy, co říká církvi v každé situaci. církev, reprezentovaná sedmi duchovními podmínkami sedmi místních církví v Malé Asii.

Přijměme obsah knihy Zjevení jako poselství od Pána Ježíše Krista právě pro nás, v našich zvláštních duchovních podmínkách. To platí nejen pro Boží lid v církvi, ale také pro Boží lid v době soužení. Kniha Zjevení byla napsána pro Církev Páně téměř 2000 let a pro svaté Páně během soužení. Poslední tři kapitoly knihy Zjevení z kapitol 20 až 22 jsou také proroctvími Božímu lidu ve věku království tisíciletí.

Poznámka

[1] Adam, Set, Enos, Kenan, Mahalalel, Jered, Enoch, Metuzalém, Lámech, Noe (Genesis 5).