Editor: Huynh Christian Timothy
Huynh Christian Priscilla
Datum psaní: 18/2/2014
Překladatel: Dang Thai Hoc
Datum ukončení: 31/1/2022

Kapitola první: Kristus a církev (1:1 – 3:22)

I. Zjevení Krista (1:9-20)

1. Jan dostává Zjevení (1:9-11)
2. Sláva Kristova (1:12–16)
3. Kristovo svěřené slovo (1:17–20)

9 Já Jan, váš bratr a společník v Ježíšově soužení, království a vytrvalosti, jsem se kvůli Božímu slovu a kvůli svědectví o Ježíši ocitl na ostrově zvaném Patmos.

10 V den Páně jsem byl ve vytržení Ducha a uslyšel jsem za sebou mocný hlas, jako zvuk polnice,

11 jak říká: “Co vidíš, napiš do knihy a pošli sedmi církvím: do Efesu, do Smyrny, do Pergamonu, do Thyatir, do Sard, do Filadelfie a do Laodikeje.”

12 Obrátil jsem se tedy, abych viděl ten hlas, který se mnou mluvil. Když jsem se obrátil, spatřil jsem sedm zlatých svícnů.

13 a uprostřed těch svícnů jakoby Syna člověka, oděného dlouhým rouchem a přepásaného na prsou zlatým pásem.

14 Vlasy na hlavě měl bílé jako bílá vlna, bílé jako sníh. Oči měl jako plamen ohně,

15 nohy jako bronz rozžhavený v peci a hlas jako zvuk mohutných vod.

16 V pravé ruce měl sedm hvězd a z úst mu vycházel ostrý dvojsečný meč. Jeho tvář zářila jako slunce v poledne.

17 Když jsem ho spatřil, padl jsem mu k nohám jako mrtvý. Tu na mě položil svou pravici a řekl: “Neboj se. Já jsem Ten první i poslední,

18 ten Živý. Byl jsem mrtvý, a hle, jsem živý na věky věků. Já mám klíče smrti i záhrobí.

19 Zapiš tedy, co jsi viděl, co se děje a co se bude dít potom.

20 Toto je tajemství těch sedmi hvězd, které jsi viděl v mé pravici, a těch sedmi zlatých svícnů: Sedm hvězd jsou andělé sedmi církví a sedm svícnů je sedm církví.”

---

Jan obdržel Zjevení

9 Já Jan, váš bratr a společník v Ježíšově soužení, království a vytrvalosti, jsem se kvůli Božímu slovu a kvůli svědectví o Ježíši ocitl na ostrově zvaném Patmos.

Já jsem Jan: V knize Jan a třech listech Janových (I. Jan, II. Jan, III. Jan) není apoštol Jan jmenován, možná proto, že kniha Jan a epištoly byly napsány církvi v Efesu ho jako autora znalo mnoho lidí. Ale kniha Zjevení byla napsána, když byl Jan v exilu na ostrově Patmos, daleko od církve. Možná proto se Jan schválně jmenoval, aby církve věděly, že knihu Zjevení napsal on.

Bratr: V původním jazyce je “bratr nebo mladší bratr.”

Bratři a sestry: V původním jazyce je to zájmeno druhé osoby v množném čísle bez ohledu na pohlaví, takže jsme se rozhodli přeložit jej jako “bratr a sestra.”

V Církvi Páně jsou všichni bratři a sestry, sdílejí stejného Otce v nebi, takže Jan prohlašuje, že je bratrem nebo bratrem mezi Božím lidem. Dnes v církvích ti, kteří jsou v autoritách, chtějí, aby se ostatní respektovali jako učitelé, jako otcové, což není v souladu s duchem dětí Božích.

Účastník s bratry a sestrami v soužení, v království a v Ježíšově trpělivosti: Nejenže měl Jan účast na víře s Božím lidem v církvích, ale také s nimi sdílel soužení pro jméno Páně; podíl na Jeho království; a podílet se na trpělivosti Ježíše Krista. Účastnit se soužení znamená snášet pronásledování a pronásledování ve světě kvůli vaší víře v Pána. Když Jan sám psal tento verš, byl ve vězení těžké práce. Před šedesáti osmi lety, utrpěl také hanbu, když sloužil ve vězení s apoštolem Petrem za kázání evangelia (Skutky 4). Účast v Božím království znamená nejen žít v Jeho království, ale také vládnout s Bohem v Jeho království:

“…spolu nás vzkřísil a společně posadil na nebesích v Kristu Ježíši,“ (Efezským 2:6).,” (Efezané 2:6).

“Jestli vytrváme, budeme s ním kralovat. Jestli jej zapřeme, i on nás zapře.” (2. Timothy 2:12).

Podílet se na trpělivosti Ježíše Krista znamená být zticha, vyhnout se a snášet světové pronásledování bez násilí proti světu. Sám Ježíš stále trpělivě dává světu více příležitostí k pokání, pak se Boží lid nemůže násilně bouřit proti světu nebo se mu mstít. To však nevylučuje právo Božího lidu bránit se, když se může bránit, a to jak pasivně, jako je skrývání (Matouš 10:23), tak aktivní jako použití síly k odvrácení. Než byl Ježíš zatčen, řekl svým učedníkům, aby prodali své oblečení a koupili si meč na sebeobranu (Lukáš 22:36). Zjevení 13:10 zdůrazňuje potřebu, aby Boží lid v Čase soužení byl trpělivý, nikoli násilný, proti silám Antikrista:

“Kdokoli ho vezme do zajetí, bude vyhoštěn. Kdo zabíjí mečem, musí být zabit mečem. To je trpělivost a víra svatých.”

Pomsta patří Bohu:

“Nemstěte se sami, milovaní, ale dejte místo hněvu – je přece psáno: “Má je pomsta, já zjednám odplatu, praví Hospodin.” (Římané 12:19).

Byl jsem na ostrově Patmos: Ostrov Patmos je malý řecký ostrov ve Středozemním moři mezi Řeckem a Tureckem. Ostrov je skalnatá oblast o délce cca 15 km a šířce nejširší místo je asi 9 km. V prvním století byl ostrov Patmos jedním z míst, kam Římská říše deportovala politické vězně a křesťany. Tam museli vězni pracovat v lomech. Jan byl uvězněn na Patmosu někdy mezi lety 94 do 96. Jan pravděpodobně obdržel vidění a koncem roku 95 napsal knihu Zjevení. 

Naproti ostrovu Patmos, na východ, asi 60 km je oblast Asie se sedmi kostely.

Pro Slovo Boží a pro svědectví Ježíše Krista: Důvodem, proč byl Jan vyhoštěn, bylo to, že kázal evangelium v ​​Efezu. Neboť Slovo Boží je obojí:

pro Bibli, ale také: pro Pána Ježíše Krista. Ježíš Kristus je nazýván “Slovem Božím.” Neboť svědectví Ježíše Krista je: pro vyprávění o tom, co Ježíš Kristus řekl a udělal. 

10 V den Páně jsem byl v duchu a slyšel jsem za sebou mocný hlas jako trubka

Byl jsem v duchu: Člověk je duše žijící zároveň ve fyzickém těle, které je tělem, a v duchovním těle, které je duchem. Když Jan napsal: “Byl jsem v duchu”, měl na mysli, že všechna vidění, která obdržel a zaznamenala v knize Zjevení, nebyla způsobena smysly fyzického těla, ale smysly duchovního těla [1].

V den Páně: Mnoho komentátorů z církví, které nedodržují sobotní sobotu podle čtvrtého přikázání, vysvětlilo, že slovo “den Páně” znamená první den, také známý jako neděle, neděle nebo Boží neděle. Věří, že protože Pán vstal z mrtvých prvního dne týdne, stal se ten den dnem Páně. Nicméně, Ježíš nevstal z mrtvých prvního dne týdne. Znovu vstal po třech dnech a třech nocích v zemi, zamířil těsně před západem slunce na konci soboty. Potom se zjevil Marii Magdaléně časně ráno prvního dne [2]. Bible nikdy nenazývá první den v týdnu “den Páně.” Ale Bible nazývá Boha Pánem sobotního sabatu (Matouš 12:8; Marek 2:28; Lukáš 6:5) a mnohokrát v Bibli prohlašuje, že sobotní sabat je dnem Páně, jako:

“Ale sobota je sabat tvého Boha, tvého věčného Boha.” (Exodus 20:10).

“Každý ať ctí svého otce a matku a zachovávají mé sabaty.” (Leviticus 19:3).

Bůh nikdy nevolal každý jiný den než sabat je “mým dnem!” Takže “den Páně” musí být sobotní sabat. Církve učí, že prvotní církev zvolila neděli, neděli, jako sobotu, ale historie dokazuje opak. Přečtěte si prosím články: “Neděle a Boží neděle” [3], “Církevní dějiny zachovávání sabatu” [4] a mnoho dalších článků souvisejících se sabatem [5].

Slyšel jsem za sebou hlasitý hlas jako trubka: V těle ducha slyšel Jan za sebou hlas, znějící jako trubka.

11 řekl: “Já jsem Alfa a Omega: První a Poslední. Co uvidíš, zapiš do svitku a pošli to sedmi církvím v Asii. do Efezu, do Smyrny, do Pergamu, do Thyatiry, do Sard.” pro Philadelphii a pro Laodiceu.”

Věci, které vidíš: Věci, které mu Pán zjeví ve vidění.

Zapište je do svitku: Jan měl tyto věci zapsat do svitku. Svitky jsou zde papyrusové listy (z rákosových střev, laminované, slisované), slepené do dlouhého listu, svinuté do role.  

K sedmi církvím v Asii: Ten svitek bylo potřeba zkopírovat a poslat sedmi církvím v Asii.

Do Efesu, do Smyrny, do Pergamu, do Thyatiry, do Sard, do Filadelfie a do Laodiceje: Vlastní jména sedmi církví v Asii jsou uvedena v určitém pořadí podle mluveného jazyka. Jde o stejný příkaz uvedený v odstavcích 2 a 3. Co tento příkaz znamená, se dozvíme na konci odstavce 3.

---

Sláva Kristova

12 Potom jsem se otočil, abych viděl hlas, který ke mně promluvil. Když jsem se otočil, uviděl jsem sedm zlatých svícnů.

Pak jsem se otočil, abych viděl hlas, který ke mně promluvil: V těle ducha se Jan otočil, aby našel hlas, který k němu právě promluvil. Všimněme si: Všechno, co Jan slyšel, viděl, čeho se dotkl…, bylo všechno prostřednictvím jeho duchovního těla, známého také jako duchovní, duševní nebo duchovní tělo.

Sedm zlatých svícnů: Podle 1:20 představuje sedm zlatých svícnů sedm místních kostelů v Asii, jak je uvedeno výše. Musíme věnovat pozornost následujícím dvěma bodům:

• Sedm svícnů, ne jeden svítidlo se sedmi světly. Někteří lidé ilustrují sedm kostelů zmíněných ve Zjevení lampou se sedmi světly. Taková ilustrace není správná.
• Nevíme, zda má každý stojan jedno nebo sedm světel. Rozumnější je však každý svícen se sedmi světly. Obraz zlatého svícnu se sedmi světly ve svatostánku je typickým obrazem Církve Páně dané plné moci Páně zářit Jeho Slovem ve světě.

Exodus 25:31-36 popisuje zlatý svícen ve svatostánku takto:

“Vyrobíš také svícen z čistého zlata. Podstavec, tělo, podstavec, poupě a květ lampy jsou vyrobeny z drahého zlata. Obě strany těla lampy budou mít šest ramen, tři na této straně. na druhé straně. Ze šesti větví rozdělených na svícnu bude mít každá větev tři mandlové kališní lístky s poupaty a květy. Na svícnu budou také čtyři mandlové kalichy, poupě a květ. V šesti větvích které se oddělují od základny svícnu, na každé dvě větve je dole pupen. Pupeny a větve svícnu jsou všechny vyrobeny z čistého zlata.”

Zlato je vzácný kov, který představuje královské hodnosti a ukazuje skutečnost, že Církev patří Králi králů, Ježíši Kristu. Svícen představuje světlo a vyjadřuje úkol církve osvětlovat Boží slovo ve světě. Sedm lamp představuje dokonalé světlo, které ukazuje, že církev plní svůj úkol osvětlovat Boží Slovo ve světě prostřednictvím sedmi úkonů Ducha svatého. Sedm skutků Ducha svatého je: Utěšovat, učit, vést, usvědčovat, svědčit, přimlouvat se a udělovat dary. Bez ohledu na to, kde se Církev Páně projevuje, v jaké době, bez ohledu na duchovní stav, je:

• Církev stále patří Pánu;
• Církev má stále za úkol osvětlovat Slovo Boží;
• Církev zůstává s Duchem svatým, zmocňuje, povzbuzuje, utěšuje, usvědčuje a vyzývá k pokání, dokud nebude nad církví dokončen soud.

Ilustrace sedmicípého svícnu

Zdroj: http://www.3dtabernacle.com/images/lampstandbk.JPG

13 Uprostřed svícnů je někdo jako člověk. Měl na sobě dlouhý župan, který mu zakrýval nohy, a kolem hrudi měl zlatý pás.

Člověk: V původním jazyce je “syn lidí” s významem úplné lidské bytosti. Slovo “člověk” se píše velkým písmenem, když je před určitým členem uveden název Ježíše Krista. Je to vtělený Bůh, zrozený z lidí, aby se stal člověkem jako všichni ostatní. Slovo “syn člověka” pro potvrzení, že je skutečně 100% člověk. Pouze kdyby se stal 100% člověkem, byl by schopen nést trest za hřích jménem lidstva. Přesto v osobě Ježíše, 100% Boží božství, takže mohl zemřít za každého. Protože Bůh je nekonečný, lidské bytosti, bez ohledu na jejich počet, jsou pouze omezeným počtem, který lze spočítat. To je také důvod, že nikdo, ani archanděl, nemůže zemřít za celé lidstvo, ale Bůh a Bůh stvořil člověka. Protože andělé jsou jen stvoření, omezení, mohou zemřít jen pro jednu osobu! Tajemství lásky, spravedlnosti a svatosti v Božím usmíření pro lidstvo a moc tohoto vykoupení je mimo naše chápání.

Tento verš lze chápat jako: Jan viděl někoho, kdo se podobal lidské podobě. Prorok Daniel měl také vidění někoho podobného Synu lidí, o kterém my rozumíme, že je to Pán Ježíš Kristus. Neboť On je Král králů a jeho království trvá navěky:

“Potom to noční vidění pokračovalo: Hle, přichází s nebeskými oblaky synu člověka podobný. Před Odvěkého předstoupil, před jeho tvář ho přivedli. Byla mu dána vláda, sláva i království, aby jej ctili všichni lidé, národy i jazyky. Jeho vláda je věčná – nikdy neskončí, jeho království se nezhroutí!” (Daniel 7:13-14).

Jak písma v Danielovi, tak ve Zjevení používají slovo “jako člověk.” Neboť ve vidění Daniela a Jana nebyl Ježíš Kristus v lidské podobě, ale v podobě Boha, který se projevoval v lidské podobě.

Měl na sobě dlouhé roucho, které mu zakrývalo nohy: Ten, kterého viděl John, v dlouhém rouchu, které mu zakrývalo nohy. Materiál této košile opravdu neznáme. Podle Zjevení 19:8 jsou zářící šaty svatých, když vstoupí do nebe, jejich spravedlivými skutky. Je tedy možné, že slovo „oblečení“ použité v tomto verši a ve Zjevení 19:8 odkazují na stejnou slávu, pokrývá realitu svatých, andělů a dokonce Boha v duchovním světě.

Jestliže oděv Božího lidu jejich spravedlivé skutky, Kristův oděv lze chápat jako spravedlnost Boží. Sláva Boží spravedlnosti zahaluje Krista jako oděv.

Církev je připodobňována k tělu Ježíše Krista. Proto frázi “Měl na sobě dlouhé roucho, které mu zakrývalo nohy,” lze také chápat, že: Spravedlnost Ježíše Krista pokrývá celou Jeho církev. Efezané 6:14 to nazývá “zbroj spravedlnosti!” Spravedlnost Ježíše Krista chrání jeho lid před všemi obviněními Satana. Kdykoli Satan odsuzuje hříchy Božího lidu, Jeho ruce s otisky hřebíků ho umlčí. Zaplatil cenu za jejich hříchy a oni přijali Jeho milost. Jsou přikryti Jeho spravedlností a jejich hříchy byly smyty Jeho krví, jak potvrzuje Zjevení 1:6.

V Izajášovi 6:1 je vidění Ježíše Krista zaznamenáno takto:

“V roce, kdy zemřel král Uziáš, viděl jsem Hospodina sedět na vysokém trůnu a klín jeho roucha naplňoval chrám.”

Chápeme, že sláva vyzařuje z Boží bytosti a prostupuje chrám jako šaty. Ten, kterého viděl prorok Izajáš, byl Bůh Syn. Víme to, protože v Janovi 12:41 se říká:”

“Toto řekl Izajáš, když viděl Jeho slávu a mluvil o Něm.”

Slovo “on” zde odkazuje na Pána Ježíše Krista, o kterém se zmínil Jan ve verších 35-36, dříve.

Když se vrátíme k Izajášovi, kapitole 6, zjistíme až k verši 5, Prorok Izajáš zvolal: Pak jsem řekl:

“Pak jsem řekl: Běda mi! Můj život skončil”! Protože jsem muž nečistých rtů, uprostřed lidu nečistých rtů, neboť svýma očima jsem viděl krále, který je Hospodin zástupů!”

Izajáš nazval Toho, kterého viděl sedět na tom vysokém trůnu: “Králi, dokonce Hospodin zástupů!” A apoštol Jan z inspirace Ducha svatého v Janovi 12:41 jasně napsal: Hle, Hospodin zástupů, kterého viděl Izajáš, je Pán Ježíš. Právě tento verš silně podporuje Jana 1:1:

“Před počátkem bylo vždy Slovo. Slovo bylo vždy u Boha; a Slovo bylo vždy Bůh.”

Mimochodem, dovolte mi také zmínit udalost, že Bible sama o sobě zjevuje: Duch svatý je také Bůh. Pouhým porovnáním dvou níže uvedených pasáží uvidíme pravdu “Jeden Bůh se projevuje ve třech osobách:”

“Potom jsem uslyšel Pánův hlas: Koho pošlu? Kdo nám půjde? Zde jsem, pošli mě! odpověděl jsem. Tehdy řekl: Jdi a vyřiď tomuto lidu: Slyšte a poslouchejte, ale nerozumějte, hleďte a dívejte se, ale nevězte! Zatvrď srdce tohoto lidu, zacpi jim uši a zavři oči, aby očima neuviděli, Usama neuslyšeli, srdcem nepochopili a neobrátili se, aby nebyli uzdraveni. Zeptal jsem se: Na jak dlouho, Pane? A on odpověděl: Dokud se města nestanou troskami, v nichž se nebydlí, dokud nebudou domy bez lidí a země obrácená v sutiny. Dokud Hospodin nevyžene lidi pryč, takže tu zemi všichni opustí. Kdyby v ní zůstala i jen desetina, musí být znovu vypleněna. Ale jako dub, jako mocný strom zanechá pahýl, když je poražen, tak je svaté símě oním pahýlem.” (Izajáš 6:8-13).

“Když se nemohli shodnout a začali se rozcházet, Pavel jim pověděl ještě toto: “Duch svatý správně řekl našim otcům skrze proroka Izaiáše: Jdi k tomuto lidu a řekni: Sluchem uslyšíte, ale nepochopíte, zrakem uvidíte, ale neprohlédnete. Stejně tak muži opustili přirozené obcování se ženou a vzpláli touhou k sobě navzájem; muži páchají nestydatost s muži a za svou zvrácenost na sebe přivádějí nevyhnutelnou odplatu.” (Skutky apoštolů 28:25-27).

Zlatý pásek na hrudi: Symbolizuje jeho ušlechtilou důstojnost a velekněžství. To také naznačuje udalost, že je ve stavu připravenosti k akci.

Bible také říká, že když byl Ježíš Kristus v úřadu krále:

“Spravedlnost bude pásem jeho beder a věrnost pásem jeho beder.” (Izajáš 11:5).

Ve vidění ho Jan viděl, jak chodí mezi církví jako věčný velekněz, který přinášel oběť za hřích a přimlouval se za církev před Bohem. Proto si připevnil pás přes hruď. V dobách Starého zákona měl velekněz kolem hrudi pás (Exodus 28:8). Kruh opasku odkazuje na dokonalost, zlatý materiál značí ušlechtilost, opasek se váže kolem hrudi, místo blízko srdce, které představuje zdroj veškeré náklonnosti, aby vyjádřil svou lásku k církvi ve pozici přímluv za kostel.

14 Jeho hlava a vlasy jsou bílé jako vlna, bílé jako sníh; Jeho oči byly jako oheň.

Jeho hlava a vlasy byly bílé jako vlna, bílé jako sníh: Slovo “vlna” v Bibli se používá k označení vyrobeného vlákna z ovčího peří. Bílá vlna nebo vlna a bílá sněhová představují čistotu. Bílá barva vlasů hovoří o moudrosti starších, kteří již dlouho žili a mají mnoho zkušeností. Bible nazývá Boha  “Odvěký,” to jest Ten, který existoval odnepaměti v nekonečné minulosti:

“Díval jsem se dál a uviděl toto: Byly rozestaveny trůny a Odvěký se posadil. Roucho měl bílé jako sníh, vlasy na hlavě jak vlnu beránčí. Jeho trůn – žhnoucí plameny a jeho kola – oheň hořící!” (Daniel 7:9).

“Jeho hlava a vlasy byly bílé jako vlna, bílé jako sníh” představující moudrost a svatost Jeho myšlenek.

Jeho oči jsou jako oheň: představují “znání všech věcí” Ježíše Krista. Oheň svítí, oheň stravuje a oheň zahřívá. Oči Ježíše Krista vidí skrz všechny věci, spalují nečistotu a hřích, a utěšují osamělé a zkroušené duše.

15 Jeho nohy byly jako zářivý bronz kalený v peci a jeho hlas byl jako zvuk mnoha vodních toků.

Jeho nohy jsou jako bronz, který byl temperován v peci: Termín “spálený bronz” se používá k označení kovové sloučeniny sestávající z mědi a jedné nebo dvou dalších kovových látek, jako je zlato a stříbro, roztavených a smíchaných dohromady. Po ochlazení získá sloučenina zářivou barvu. Neznáme složení kololuminiscenční sloučeniny zmíněné v tomto verši. Nohy Ježíše Krista jsou přirovnány k bronzu a představují sílu pošlapat nepřítele:

“Proto, dcero sionská, vstaň, šlap, tvé rohy udělám ze železa a tvé kopyto z bronzu, rozdrtíš mnoho národů, a jejich zisk dám Hospodinu a jejich bohatství Hospodinu na celé zemi.” (Micah 4:13).

Jeho hlas je jako zvuk mnoha proudů vody: představuje sílu a majestát Jeho hlasu. Každý, kdo někdy stál na úpatí velkých vodopádů a naslouchal velkému objemu vody valící se shora, tento popis částečně cítí. Moc Božího slova tvoří všechny věci a moc Božího slova také vzkřísí i mrtvé.

16 V jeho pravici bylo sedm hvězd az jeho úst vycházel ostrý dvousečný meč. Jeho tvář byla jako slunce na vrcholu.

V jeho pravé ruce je sedm hvězd: Bible přikládá větší význam pravé ruce než levé, protože pravá ruka je obvykle mocnější než levá. Pravá strana je respektovanější než levá. Při pozdravech se pravá ruka používá také k pozdravu nebo podání ruky. Slovo “hvězda” se v původní řečtině používá k označení čehokoli, co září na obloze, od drobných meteoritů, které jasně hoří při vstupu do zemské atmosféry, až po planety, které jsou obrovské ve vesmíru. Slovo hvězda se také používá k označení andělů, jak uvidíme ve Zjevení 12:4. Sedm hvězd v tomto verši je interpretováno v 1:20 jako sedm andělů sedmi místních církví v Asii. Více podrobností probereme ve vysvětlení verše 1:20.

Z Jeho úst vyšel ostrý dvousečný meč: Bible nazývá Slovo Boží mečem Ducha svatého a přirovnává ho k dvousečnému meči. Dvousečný meč je meč, který je nabroušený na obou stranách, takže ho lze seknout kteroukoli stranou. Tento typ meče po probodnutí protivníka může být tažen sem a tam podél obou stran čepele, aby se rozšířila rána a zničily vnitřní orgány. Z úst Páně vyjde soud církve:

       “…meč Ducha, Slovo Boží.” (Efezané 6:17).

“Neboť Slovo Boží je živé a účinné, ostřejší než jakýkoli dvousečný meč, proniká až do rozdělení duše, ducha, kloubů, dřeň, zkoumat myšlenky a záměry srdce. Před Hospodinem není nic skryto, ale všechno je nahé a zjeveno očím toho, jemuž se musíme zodpovídat.” (Hebrẹjci 4:12-13).

Jeho tvář byla jako slunce na vrcholu: Toto je výraz nejvyšší slávy Ježíše Krista. Slunce na svém vrcholu je slunce, které není zakryto mraky a svítí přímo na zem. Jak všichni víme, pouhým okem se nemůže dívat do slunce, když je velmi jasné. Během proměnění na hoře byla tvář Ježíše Krista jasná jako slunce:

“Byl před nimi proměněn, jeho tvář zářila jako slunce a jeho šaty bílé jako světlo.” (Matouš 17:2).

Tato událost proměnění umožnila apoštolům předvídat slávu Ježíše Krista, když se zjevil ve svém království. Tato událost nám pomáhá jasně pochopit význam Pánových slov v Matoušovi 16:28:

“Vpravdě, pravím vám, někteří z vás tu stojíte, kteří nezemřou, dokud neuvidí Syna člověka přicházet v jeho království.”

Podle řecké gramatické struktury by se dal verš přeložit takto: “Vpravdě, pravím vám, jsou mezi vámi někteří, kteří tu stojí, kteří nezemřou, dokud neuvidí Syna Božího Je takový, jaký přichází ve svém království.” O šest dní později se Pánovo slovo naplnilo.

---

Oddané slovo Kristovo

17 Když jsem ho uviděl, padl jsem k jeho nohám jako mrtvý. Položil na mě svou pravou ruku a řekl: Neboj se! Já jsem První a Poslední.

Když jsem Ho uviděl, padl jsem k Jeho nohám jako mrtvý: Sláva a vznešenost Páně způsobily, že Jan před ním nemohl obstát ani v duchu. Padl k Jeho nohám, nehybně. Slovo “jako smrt” se zde používá odkazuje na Johnovu nehybnost, ale neznamená, že se Jan stal jako mrtvola, již není při vědomí. Protože stále cítil na sobě ruku Boží, vědom si toho, že to byla Boží pravice, ruka držící sedm hvězd. Slyšel také hlas Páně.

Nebojte se: Toto byl známý hlas Páně pro učedníky. Jan mnohokrát slyšel tento láskyplný, ale mocný hlas Páně. Hlas způsobuje, že pokoj naplní srdce posluchačů.

Já jsem první a poslední: Znovu se opakuje tento verš. Zde je vysvětlení významu věty: “Já jsem Alfa a Omega!” Jeho důsledek je: všechno, všechny věci jsou od Něho a jsou v Jeho nadvládě. Dokonce i svobodná vůle andělů a lidí je dána Ním a je pod Jeho kontrolou.

18 Jsem Živý, který zemřel, a hle, nyní žiji navěky! Amen! Držím klíče smrti a pekla.    

Jsem Živý, který zemřel: Živý, což znamená, že On sám je život. Všechny formy života pocházejí od Něho. On je zdrojem všeho života; jak fyzický život, tak duchovní život; vědomý život a nevědomý život. Žít znamená být a fungovat nebo reprodukovat za určitým účelem. Smrt je skutečná v pasivitě, bez účelu. Živý se stal člověkem a zažil smrt jako člověk, aby odčinil hříchy lidstva.

A hle, nyní žiji navždy: Protože On je Živý, smrt nad Ním nemá žádnou moc. Zemřel, ale žije věčně. To znamená: Po smrti byl vzkříšen a už nikdy nezemře.

Amen! Držím klíče smrti a podsvěti: Opravdu! Má nadvládu nad smrtí a podsvětí. Smrt nemůže zadržet mrtvé, protože všechny mrtvé vzkřísí. Hádes je místo, kde jsou uchovávány mrtvé duše a nemohou je zadržet v den, kdy Bůh povolá mrtvé zpět k životu. V ten den bude veškeré lidské tělo vzkříšeno a znovu spojeno s dušemi, které byly propuštěny z podsvětí, aby se objevily před soudnou stolicí Ježíše Krista. Půjdeme do podrobností této události, když prozkoumáme význam Zjevení, kapitola 20.

19 Zapište si věci, které vidíte: věci, které jsou, a věci, které přijdou po nich;

Ještě jednou, hlas Páně připomněl Janovi, že musí zaznamenat vše, co viděl ve vidění. Zahrnuje to, co se stalo s církvemi, když byl naživu, a co se stane poté, co bude církev odstraněna ze světa. Takový je obecný příkaz. Jak však uvidíme, najdou se výjimky, to znamená, že budou věci, které Pán nechtěl, aby Jan zaznamenal. Tím se učíme tuto důležitou lekci: Z celého srdce děláme, co Bůh říká, dokud nám Bůh neřekne, abychom dělali jinak. Když nám Bůh říká, abychom dělali jinak, také nás jasně vede.

Existující věci: Zahrnuje věci, které se děly církvi v době, kdy Jan obdržel zjevení, a potrvají, dokud Pán církev nesmaže ze světa. Byl to církevní věk a je zaznamenán v kapitolách 1 až 4 ve Zjevení.

Věci, které přijdou po nich: Zahrnuje to, co se stane poté, co Pán vezme Církev ze světa, dokud nebude nastoleno Věčné Království v nových nebesích a na nové zemi a bude zaznamenáno od 5. kapitoly Zjevení po odstavec 22.

20 Tajemství sedmi hvězd, které vidíš v mé pravici, a sedmi zlatých svícnů. Sedm hvězd jsou andělé sedmi církví a sedm svícnů, které vidíte, je sedm církví.

Pán také připomněl Janovi, aby psal o tajemství sedmi pastýřů a sedmi církví. Sedm pastýřů představuje všechny, které Bůh určil, aby pásli Pánovo stádo v každé lokalitě. Jsou to upřímní pastýři, kteří přicházejí od Pána a drží je ve své pravici. Dostávají autoritu a moc od samotného Ježíše Krista, hlavy pastýřů a hlavy církve, aby konali dílo krmení ovcí Páně. Sedm církví zastupuje všechny místní církve na všech místech a v každé době, s chvályhodnými nebo zavrženíhodnými duchovními podmínkami.

 Poznámka

[1] Další články o “Lidském” naleznete zde:   http://thanhoc.timhieutinlanh.net/?page_id=103        

[2] “Den smrti Páně a den zmrtvýchvstání:” http://timhieuthanhkinh.net/?p=38

[3] “Otázky a odpovědi: neděle a den Páně:” http://www.timhieutinlanh.net/?p=578

[4] “Historie zachovávání sabatu v církvi:” http://thanhoc.timhieutinlanh.net/?p=9

[5] Články související se sabatem: http://www.timhieutinlanh.net/?p=3112